Říjen 2018

Říjnové přírůstky a novinky

29. října 2018 v 7:33 Přírůstky a novinky
Máme tu říjen a i ten nebyl na přírůstky příliš chudý. Pokaždé když ubytuju další panenku přemýšlím nad tím, kam se mi vejde. Zatím se všechny vešly, ale budoucnost vidím dost černě. (Pod stromečkem jich taky bude hafo.)

Úplně stejnou Šípkovou Růženku od Disneye jsem koupila vnučce a hrozně se mi zalíbila. Navrhla jsem koupi jiné Růženky se zavíracíma očima, a že si ji vyměníme, ale můj návrh byl zamítnut. Tak jsem si pořídila svoji. Měla vlásky v hodně špatném stavu, ale s tím si obvykle poradím
Dostala jméno Rosa. Ostatní náležitosti budou později.


Jelikož mám plný sirotčinec, hned jsem jí přidělila malou holčičku Debbie. Třeba se časem najde i nějaký tatínek.


Tuhle Fashionistas už jedná mám. Sehnala mi ji Nikky přetělenou na petit tělo. A teď se ke mně dostala ta origo. Původně jsem potřebovala tělo v téhle barvě, ale nakonec mě jí bylo líto a tak je tady Uzima Sastry ze Súdánu, je jí myslím kolem dvaceti. Přišla nahatá, dostala šaty, boty náušnice. Věk a co bude dělat musím ještě vymyslet. Ale na internátu má mladší sestru Sunetru.


I když pořád hubuju na Fashionistasky, ty jejich těla se mi fakt nelíbí, hlavně proto, že jsou totálně dřevěné, tak se mi taky nějak namnožily. Když ony mají některé fakt kouzelné čumáčky. Třeba zrovna tahle, té se nedalo odolat. Dostala jméno Ruzan, příjmení Badalyan a je Arménka. Jen ještě nevím, jestli jí bude 15 nebo 16. To až dorazí i moje dárky pod stromeček. :-)


Stejný případ je i tahle kráska. Ratiba Abba z Iráku, které si doplňuje vzdělání na našem lyceu. Bude jí 17, protože dostane větší tělo. Na tomhle petite mi přijde taková trochu jako skřetovatá. Kdybyste někdo měl zájem o tělo i s oblečením a obutím, tak mi písněte, určo se dohodneme.


A jak se říká, do třetice všecho dobrého. Tuhle oranžovku jsem viděla u kamaráda Rendy a prostě jsem ji musela taky mít. Jmenuje se zatím jen Kyriel, je jí 17 a studuje na lyceu.


Říjnovým zlatým hřebem se stala ovšem tahle nádherná holčina. Hlavička Hervé Leger, na těle - hernajs teď si zrovna nevzpomenu, ale je to to nejlepší kloubové tělo, které znám - jupíííí skleróza povolila - pivotal je to). Mám ji od Katky, díky moc!!!!!
Jmenuje se Apoline Legér, je jí 24 let, pochází z Egypta a je potomkem francouzských kolonizátorů. Vymyslím jí nějaké prima povolání. Teď je na mateřské, protože...


...jsem jí věnovala toho největšího fešáka, který mi v poslední době přišel pod ruku!
Takže Owen s rodinou! (Jo a Apoline už má botky, trochu podobné originálu. A časem jí ušvadlím i tmavé šaty, obrázek originálu mám, čekám jen až najdu materiál.)


A když už jsem úspěšně oženila Owena, musela jsem udělat něco i pro Claire. Měla kliku, Perry se rozešel s Poppy, resp. ona si našla jiného frajera. Claisre využila příležitost.


Jen nevím, nevím, jestli zůstanou spolu, nějak mi jako pár zas až tak neladí. Ostatně ještě není všem dnům konec. :-)

Říjen je tedy šťastně za námi a v mém počítači se už chystá složka listopad. To víte, hromada je hromada, nemůžu ji zanedbávat! A taky to bude docela hustýýýýý!

Podzim v našem pojetí

26. října 2018 v 7:45 BJD
Už čtvrtým rokem fotím svoji "venkovní" partičku v přírodě. První rok to byla jenom Gyp s Kimem, další rok se to namnožilo, a další roky se to množí a množí. Letos v následující sestavě.

Ze začátku jsem to viděla dost černě. Zika stávkovala, nelíbilo se jí oblečení.

Zika: Jo nelíbí! Jen se na mne podívej, vypadám jak trotl. To tu nemáme aspoň pořádný džíny???


Žofka: Jestli myslíš, že ti dám svoje, tak na to zapomeň.
Gyp: Zkus si vzít jiný triko!


Z: Tak jo, tohle jakž takž ujde. Ale žádná velká sláva to není.
Ž: Řekni si babče, ona ti nějaký gatě časem upatlá.
Z: No jo, časem, ale fotit se jde teď!
G: Neboj z tvý krásy babině čočka nepraskne.


Konečně jsme se s holkama vykolíbaly ven. Poslední slunečné dni letošního podzimu.
Ž: Myslíš na to co já?
G: To si piš!
Ž: A nejsme na to už moc starý?
G: Houbeles! Hup tam!


G: Jauvajs, ruply mi gatě!
Ž: Hihihi, neříkej, fakt? Kdeže?
G: Neptej se tak blbě! Jasně, že na zadku.


Ž: Myslíš na to co já?
G: Jasně, jdeme na věc!


Z: Vy jste káči pitomý!!!!


G: Kdo neskáče s náma, skáče proti nám!
Ž: Plácnem si na to.


Kluci zatím obsadili hromadu kamení kousek dál. Původně chtěli vyzkoušet střelbu z luků, ale tak foukalo, že to fakt nešlo. I terč jsem jim musela nasadit do lapače broků, aby neuletěl. Ještě, že jsme vybavený.
Benedikt: Stát tlupo uhihňajejch, nebo...


Z: Co to má?
G: Kuš.
Z: No mohla bys se mnou mluvit trochu slušnějc.
Ž: Ona tím chtěla říct, že má Benďa kuš a ne abys držela tlamu.
G: Poděkuj mi za včasný varování, jinak by ti to řek´ Benďa.
Z. A jé, tak to s nim a ž do večera nic nebude, když se tu ulágrovali.


G: Na to musíš s fištrónem!
Ž: Na co myslíš, že s sebou táhnem proviant!
Z: Myslíš, tak já je zkusím zavolat. Klucíííííí! Žvaneeeeec!
G: No vidíš, chcee to jen správnou motivaci.


A zazvonil zvonec...
B: Néééé, jsou tu ještě koláče. přece je tu nenechámeeee!


KONEC!!!

Na hroudě se celkem nenudím

24. října 2018 v 7:14 Moje po/tvoření
Pro ty, co ještě neznají termín "hrouda" - jedná se o rodnou hroudu mého PaV (pána a velitele). Tedy o vísku kdesi v Jižních Čechách, daleko od civilizace. Ta nejbližší je cca 3 km, což se dá i pěšky, ale moje psice zvládne jen cestu tam, zpátky bych ji musela nést. Řidičák nemám, za což by ostatní účastníci silničního provozu měli denně děkovat nebesům.
Takže daleko od civilizace bez televize (zaplaťpánbu), internetu (ó hrůzo) a pitné vody (sice máme studnu, ale vodu nepije ani ta psice). Telefonovat chodím do pole, v chalupě není signál. Sice pošlapu řepku, ale co nadělám.
Ve světnici, kde praskají zdi vždycky když kolem projede kamion mám křeslo po mámě a tam trávím spoustu času. Venku bylo v létě vedro a je tam všude v luftě spousta hmyzu, který nesnáším. On mě miluje a samou láskou by mě sežral. Do oken mám rámy se sítí, v křesle mě nic nežere.
A co dělám? Po/tvořím třeba.

Dostala jsem například hlavičku bez tělička a tělíčko bez hlavy. Tělo mělo místo kotvy takovou tu kouli, co mívají čínské panenky běžně. Jenomže díra do hlavičky byla moc malá. Tak přišla ke slovu rašple, koule musela pryč.


Pak jsem nahřála hlavičku, na krk šla nasadit, ale dírka se při této akci neočekávané zvětšila a už se nescvrkla do původní velikosti. Hlava drží, ale krk to jaksi nemá. Na hraní pro vnučku bude ještě dobrá.


Jedeme dál. Čínského chlapečka už mám hodně let. Letos mu bohužel "uhnily" vlásky. Je to takový úkaz, kdy vezmete za hlavičku a vlasy odpadnou bez vašeho přičinění. Inu bude se vlasit.


Ještě to doladím, na fotce to fakt vypadá hůř než ve skutečnosti. A jelikož jsem jeho oblečení mezitím věnovala jinému chlapečkovi, zaúřadoval háček.


Když už jsem u toho háčkování. Následující panenku jsem dostala od kamaráda. Je hodně stařičká a vypadá podle toho. Z nožek lezou drátky, neměla co na sebe... Už má šatečky a krajkové legíny. Vidíte někde nějaký drátek???


Panenka Evis v Čechách Evička byla připravená, že půjde do světa. Jen neměla co na sebe. Nakonec jsem našla růžové botky, takže nejdůležitější část oblečení tu byla. Našla jsem i mikču a kalhotky už byly cobydup. Tak si ji nechám. Do silrotčince se ještě vejde.


Malou copatou holčičku jsem objevila na burze v Hodonicích. Byla špinavá, vlásky v hrozném stavu. Nejdřív šla do koupele, pak prošla malou vlasovou kůrou (výsledek nic moc, ale za to fakt nemůžu). Uháčkovala jsem jí šatečky i jakési botičky, protože botičky pro prcky definitivně došly.
Taky jsem zjistila, že už mám tyhle panenky vlastně tři: zrzku, blondýnku a teď brunetku. Na fotce vypadá zrzavá, ale není, to si s náma jenom slunce trochu zašpásovalo.


Další šatičky jsem umotala pro Chilli, aby měla něco pěkného do školy. Punčocháčky jí při focení trochu sjely, protože v pase nebyla gumička. Už tam je.


A tyhle dvoje šatičky jsem dělala pro kamaráda. Poptával na FB, kdo by mu ušil oblečení na panenku Skipper a Stacie. Jelkož se nikdo nehlásil, přihlásila jsem se já a doufám, že jsou jeho panenky spokojené. Ty na fotce jsou moje.


Aspoň vidíte, že se ani na hroudě nemám čas nudit :-)

Skautuje se

22. října 2018 v 7:37 BJD
Tohle byl asi poslední opravdu nádherný podzimní výlet, tak jsem s sebou vzala na hroudu svoji výletní partu. Resp. první výletní partu (mám dvě).
Ti "velcí" si šli po svých, ty dvě menší nechali osudu. Jenomže holčičky jsou šikovné a zabavily se i bez nich.

Uršulka: Pojď mi pomoct s tím stanem! Sama to nepostavim ani do Vánoc!


Leontýnka: Hned, jen se obuju.
U: To si děláš srandu? Budeme stanovat, ty trdlo. A ty si vemeš boty jak do Národního dívadla.
L: Mám je nové a líbí se mi!


U: Tady máš moje kecky, taky jsou nový a líbí se mi, ale v tý žůžový hrůze se tu producírovat nemůžeš!


U: Někam se ztratily kolíky, hernajs. Já nějaký naštípu a pak to dostavíme.
L: Hlavně se nesekni!
U: Neměj péči.


U: Čmajzla jsem bráchovi svítilnu. Když nás babí nechá přenocovat venku, máme si čím posvítit.
L: Myslíš, že nás nechá?
U: Jo, tak to ti nepovim. U ní jeden nikdy neví. Musím taky udělat stružku, kdyby náhodou zapršelo.
L: Kde ses to naučila, všechno? Kolíky, stružku...
U: Chodim do skautu, jasný?


L: Ufff, to je tíha, ale nebudeme muset sedět na zemi. Určitě je trávník plný klíšťat, pavouků a já nevím čeho ještě.


U: Super nápad s tou lavičkou! A teď si dáme do nosu. Až brácha zjistí, že nemají ani jeden dortík, tak ho klepne pepka!
L: Snad jsi jim to neukradla?
U: Jo.
L: Ale krást se nesmí!
U: Tohle je válečná kořist. Neměli nás nechat doma a sami si jít blbnout. Dobře jim tak. Jen si dej.
L: Tak jo. Mňam. (Díky naší milé tetě Margit.)


Zapomněla jsem tam holkám dát Colu, tak příště. Ale ony jsou fakt škiovný a určitě ji někde vyčenichaly. :-)

Nová Nu Face

19. října 2018 v 19:49 Ly
Aby měla moje "holčička" nějakou tu radost, koupila jsem jí u kamarádky Míši, překrásnou FR Nu Face. Jen momentálně netuším, která to vlastně jě, protože moje skleróza zase jednou zvítězila.

Nicméně ať je to ta nebo ta, tady ji máte:


Je nádherná a blondýnku jsme doma ještě neměly. Tedy Ly neměla, já tyhle nehromadím.


Panenka má nádherné oblečení... (ten nápad s háčky mě fascinuje, asi to budu muset taky zkusit)


... a kouzelné střevíčky. Všimněte si těch podrážek! Já bych taky takové brala.


K výbavě patří ještě přepychový náhrdelník, který má ovšem jednu malou vadu. Nejde nasadit. Takže budeme muset sundat hlavu. Až k tomu najdeme odvahu, protože uznejte zničit tak drahou panenku kvůli náhrdelníku... Ale bylo by to fakt parádní! Tak se asi budeme muset "pochlapit" :-)


A na konec portrétek, jak je mým dobrým zvykem.


Poslední dobou ten blog hrozně flákám, tenhle měsíc bude na články nejspíš nejslabší za celé roky. Nějak se mi nedaří. Ani fotit, ani psát, to bude tím letním časem. Od té doby, co nám ho milovaní evropští úředníci prodloužili až do konce října, padám tak zvaně na hubu.

Příště budou BJD.

Právě jsem se vrátila z...

6. října 2018 v 17:57 Všehochuť
... z Karlína. Teď si mnozí poklepou významně na čelo, co ta bába zase jančí. No tak byla v Karlíně a co jako. Jakýpak co jako! Měli tam sraz lidičkové, co milují panenky všeho druhu a všech velikostí.
Potkala jsem tam spoustu přátel z FB, se kterými komunikujeme většinu roku jen virtuálně a byla jsem moc ráda, že jsem je potkala.
Smůla je, že jsme byli ve sklepení a blbě se tam fotilo. Hodím sem spoustu fotek, ale některé jsou mázlé a spoustu jsem jich vymazala, protože nebyly k ničemu. A s bleskem to bylo úlplně na houbeles.
Fotila jsem bez ladu a skladu, u většiny panenek jsem cestou domů zapomněla čí jsou. Takže se všem majitelkám předem omlouvám. Dobrá zpráva je, že budou jen fotky a žádné kecy. Moje.





























Pokud by někoho zajímalo, co jsem dovlekla já, tak tohle: čtyři kousky, z toho se mi podařilo dva střelit. Takže je k mání ještě Barbie Jamaican (ta modročervená vlevo) a to nahaté BJD. Koupila jsem ho na bazárku, ale jde o panenku uměleckou, tudíž pro mne nevhodnou (a proč jsem to nepoznanala hned? Protože na FB je risk dávat fotky nahatých panenek a prodejkyně nechtěla, aby byla na měsíc vyloučena. Takže panenku zakryla, čili jsem netušila... no mohla bych pokračovat a pokračovat, radši konec).


Za tohle všechno můžeme poděkovat našim "Panenkám" )http://www.panenka-panenky.cz/), které nám radovánky pravidelně 2x ročně organizují. Takže zase zjara!!!!