Září 2018

Fashionistas

27. září 2018 v 18:13 Moje sbírka (spíš hromada)
Musím se přiznat, že tyhle nové Fashionistas ve třech rozměrech mi moc do oka nepadly. Ale pár jich u nás přece jen bydlí. Samozřejmě, nemůžu zůstat vně davu. Chtěla jsem o nich udělat jeden článek, ale Blog.cz zjevně stávkuje, fotky do galerie musím vkládat po jedné, takže dneska budou jen Curvy a Petite. Těch je naštěstí málo.

Panenky s stělem Curvy nemám ráda. Právě kvůli tomu jejich tělu. Shoduji se s dcerou, že jsme vždycky kupovaly Barbie zejména proto, že byly krásné, měly dlouhé nohy, "útlý pas a ňadra dmoucí" (cituji ze hry divadla Jári Cimrmana). Tyhle jsou prostě curvy. Český ekvivalent těžko najdu. Baculky to nejsou - k tomu jim chybí ten třetí rozměr (viz výše). Plnoštíhlé? Spíš plno, štíhlé zase jen nahoře. Ale tvářičky mají hezké. Jsem schopná skousnout jen černošky.

Č. 39


Č. 57


Teď dám Petite. Tedy děvčata malá. Ani k těm jsem nepřilnula, protože mají k malým tělům někdy až nepřiměřeně velkou hlavu. Ale pár vám jich předvedu. Zase - krásné tvářičky, nanicovatá těla. Ale to je jen můj názor, nechci nikomu jeho panenky zošklivit. Každému se líbí něco jiného.

Č. 25


Č. 24


Č. 42


Č. 62


Ještě mám jednu "petitku", ale ta dostane větší - Liv - tělo. A ty přetělené budou mít svůj vlastní článek.
Až nebudu mít k dispozici dost fotek na nové příběhy, hodím sem to, co už nafocené mám. A mám to vychytaný! S vyplazeným jazykem

Zářijové přírůstky a novinky

23. září 2018 v 6:26 Přírůstky a novinky
Začneme dámami, protože mají přednost. Jen ať se na mne nezlobí ti, od kterých panenky mám, protože dárce ani prodejce si ve většině případů nepamatuju. Hrůza. Kam až ta skleróza dojde.

Nejdřív blondýnka. Tu jsem určitě dostala jako dárek, možná od Mariny k jiné panence. Má vepředu poničené vlásky, tak jsem to začesala a basta.
Jmenuje se Abigail, víc zatím nevím, nějak to fakt nestíhám zařazovat. Taky mi už poněkud docházejí příjmení a národnosti.


Aby přišla na jiné myšlenky, dostala tříletou holčičku jménem Liddy. Zase další svedená a opuštěná. Abigail. Jenomže kde ty chlapy pořád brát.


Další v pořadí je brunetka jménem Macaria. Chuďátko poněkud ostříhaná, tak jsem jí aspoň umotala oblečení a nasadila náušnice. A protože všechny Kirušky jsou u nás z Mexika, tak další členka už tak hodně početné rodiny Gomézových. Věk 25 a nejspíš mladá vdova, jelikož tyhle Gomézovic jsou většinou slušná děvčata. Pracuje buď u koní, nebo se sestrou Sandrou jako akrobatka na laně (svislém).


Rohodně Macaria mi tu chlapy prohánět nebude (stejně je jich pořád málo). Bude se hezky starat o dva potomky - čtyřletou Beth a dvouletou Chrissy. A ubytovala jsem ji mezi ostatní rodinné příslušníky na dno svého šatníku, oni už si ji ohlídají.
(Když se teď koukám na fotku, tak tatínek rozhodně Mexičan nebyl.)


Konečně se dočkáte i pánů.
První kousek je Ken Fashionistas (číslo netuším). Líbil se mi už na obrázku a nedala jsem si pokoj, dokud jsem ho nesehnala.
Girolamo Cassar pochází z Malty, je mu něco přes dvacet a studuje nějakou školu, možná veterinu. Jo veterina bude správná volba. U nás v cirkuse vypomáhá coby brigádník. A mám to vyřešené.


Jak se tak Girolamo poflakoval po konírnách, potkal mladou krasojezdkyni Claru. Byla z toho láska jako trám.
(Já jsem k němu pořád hledala holčinu a Clara už je u nás hrozně dlouho, tak si fešáka zaslouží. Pozn. aut.)


Druhého pána jsem získala výměnou od kamaráda Rendy. Je to Indián Cocoum od Pocahontas. Ovšem poněkud zmodernizovaný. A věřte nebo ne, tahle verze se mi líbí víc. (Toho původního v původním stavu máme taky.)
Sorne Orozco, 26 let, z Mexika a taky se motá kolem koní.


Nechat samotného kluka napospas davu vdavektivých děvčat nelze, tak jsem ho šukpem oženila s madagaskarskou kráskou Andry a přidělila jsem jim i dítko, čtyřletou Kyori.


Nakonec dvě mrňavky. Už jich mám tolik a ještě zjišťuju, co jich je, které nemám. Jde o Shellynky.
Chrissy měla štěstí, už má maminku (viz výše)
(Tu gumičku kolem čela jí časem sundám, až se jí vlásky naformují podle mých představ.)


Zrzečka Leona je zatím v sirotčinci. Ale já pro ni něco vymyslím. Dlouho se tam neohřeje, uvidíte.


Září by tedy bylo. Na říjen se mi už složka pomaloučku plní. Nemůžu si přece vystřílet všechen prach naráz. Jednak bych pak neměla co dát na blog, druhak (tohle slovo prostě miluju, to vymyslel totální vejmaz) by toho bylo najednou moc a nikoho by to zas až tak nebavilo. Proto hezky pomaloučku, postupně.Mrkající

O Krokovi a jeho dcerách

20. září 2018 v 12:29 BJD
Konečně jsem se dokopala ke zveřejnění. On to byl trochu problém. Nejdřív jsem chtěla fotit příběh s Barbuškama, ale neměla jsem Libuši. Prostě žádná se na ni nehodila. Pak jsem se rozhodla pro BJD, ale zase se mi nechtělo šít kostýmy. Tak jsem to pořešila jako nácvik divadelního představení žáků deváté třídy s tím, že do textu zabuduju portréty "hlavních představitelů. Tady to máte:
Za scénou: Zemřel Čech, tatíček náš! Co si počneme! (kvílení a podobně se změní v hádku o to, kdo Čecha nahradí)
Krok: Jdu tam!
Libuše: Seď na stolci, stejně tě zvolí.
Krok: Co když ne!
Libuše: Tutově, viděla jsem to včera po bouřce v louži.
Lechové přijdou a jmenují Kroka knížetem.
Krok: Kde je Kazi?
Lech: Kazi kazí Tetu.
2. lech: Ale ne, Kazi kazí Bivoj.
Krok: Ten kanec Bivoj, že kazí moji Kazi?
Libuše: Teď jsi tomu dal! Víš co budou po staletích vykládat pitomci, totiž potomci? Bivoj plus kanec a historka je jak z notesu. Bivoj ulovil kance!
Krok: Ten pitomec Bivoj? Bivoji! Tady Líba tvrdí, že ti potomci přiřknou ulovení kance. Tak maž a nějakého ulov! Ať se neblamujeme!
Bivoj odchází.
Kazi: (prozpěvuje) Kapka krve dračí ... míchá v kotlíku kouskem větve
Krok: Nech toho smrdí to.
Kazi: Lokni si.
Krok: Nechci. Zase je v tom mlíko a strdí a já se pobliju.
Vrací se Bivoj, nese na zádech plyšové prasátko - čím menší tím lepší - a složí je Krokovi k nohám. Krok chvíli tupě zírá.
Krok: Vidím to, co vidím?
Pak sebou cukne a raní ho mrtvice.
Sbor: Když to kníže uviděl, škytnul, krknul, zcepeněl (zpívá se na nápěv Babinskej, známej lotr mexickej)
Sbor: Zemřel Krok, tatíček náš! Co si počneme!
Libuše: No, co asi, zvolíte si kněžnu! Bráchu nemáme.
Lech: Jenomže kterou?
2. lech: Troubo, přece tu nejmoudřejší!
Libuše: Nejmoudřejší jsem já.
Sbor: Proč?
Libuše: Protože vím, že je sůl nad zlato, vy mezuláni.
Lech: Jenomže my chceme na stolci chlapa! Musíš se vdát!
Libuše: Mně je to fuk. Vypusťte Krakena, ne ten byl už v Řecku, tak Šemíka, hergot, ten se ještě nenarodil. Kazi, cos´ mi to zase namíchala. Pusťte moji bílou kobylu, až se zastaví tak sbalte prvního chlapa, kterej vám přijde do cesty.
Lechové přivádějí - nebo přinášejí - svázaného Přemysla.
Libuše: On nechtěl přijít?
Lech: Ale jo, ani se moc necukal.
Libuše: A co ten provaz.
2. lech: No přece aby nezdrhnul za svýma volama.
Libuše: Máte v tom guláš. Tak po pořádku.
Lechové (na střídačku, skáčou si do řeči)
No kobyla se zastavila, zvedla ocas a najednou vidíme chlapa jak oře. Tak povídáme: Jdeš s náma. Prej nejdu. Dostal normální nakládačku, zatknul otku a pustil voly do skály a chtěl zmizet s nima. Tak dostal další nakládačku. Svázali jsme ho, aby s náma šel dobrovolně.
Libuše: Jakou Otku? Přemysle ty mizero, ptám se jakou Otku si kde zbalil!
Přemysl: Libuško, to se jen tak říká - otka je část pluhu.
Libuše: Pluh sem nepleť bratři Veverkové se naroději až za pár set let! Já ti dám Otku! (Žene Přemysla ze scény.)
Sbor: Běda mužům, kterým žena vládne!




KONEC!!!










P.S. Chybí Teta, ale to bylo vyřešené v minulém článku: http://babakat.blog.cz/1809/uz-se-to-blizi Nicméně portrétek
dám aspoň sem.


Už se to blíží!

17. září 2018 v 7:07 BJD
Víte co se blíží? No to slibované rádobypředstavení. Nejdřív musela Žofka s Gyp - naše autorská dvojka - napsat scénář, poté je nutno rozdělit role. A to je práce nad jiné zodpovědná, to se nesmí odfláknout.

Verunka: Holky, tak už nás nenapínejte!
Amélie: Fakt už jste trapný!


Gyp: Dobře, pustíme se do práce. Žofi, je to tvoje!
Žofka: Dámy a pánové, veledílo je hotovo a my vám teď rozdělíme úlohy. Protesty neslyšíme!
G: Nejdřív pár vedlejších rolí, který budou hrát vaši spolužáci! Potřebujeme jednoho Bivoje.
Ž: Musí to bejt nejmenší kluk ze třídy, jasný?
A: Nováček!
G: Pak dva chlápci, který přivedou Přemysla!
Ž: Jo jeden hubenej, druhej tlustej! To si dohodněte posléze mezi sebou, my ty blbečky z vaší třídy neznáme.
G: Respektive znaly jsme je loni, ale už je neznáme!


Ž: Líbu dostane Amála!
A: Já?
Ž: Je tu nějaká druhá? Neni, takže ty.
G: Verča má Kazi. Už jsme z tebe jednou udělaly "sexy dračici", tak si to zopákneš.
V: No já nevím...
G: Ale my víme. Další pán na holení bude Krok.
Ž: Max dorazil jak na zavolanou. Krok je tvůj kámo!
M: Si upadla na hlavu?
Ž: Houbeles. Protesty neslyšíme, jasný! Role je to pěkná a neni dlouhá, to dáš.


Blanka: Jé, můžu dostat Tetu? Prosííím. Já bych taky tak ráda hrála.
Ž: Sakra, Teta nám ňák vypadla! Jsme my to kopyta!


G: Kopyta sice jsme, ale hele Teta nedá moc práce. Piš Žofi! Já ti diktnu myšlenku a ty to sesumíruješ. Teta byla pámbíčkomilná, uctívala všechny božstva, co byly. Taky stromy a tak. Z toho vyjdem.
Ž: Jo, co takle:
"Libuše: Koukám, že zase jednou uctíváš stromy. Ježíšmarjá, co jsi to vychlastala?
Teta: Co je to Ježíšmarjá?
Libuše: Ále, časem tu bude nové náboženství.
Teta: Líbo a jak se bude jmenovat ten novej pánbůh, že bych ho preventivně zahrnula do modliteb.
Libuše: To neřeš, Cyril a Metoděj ještě choděj po houbách."
G: Prima. Vidíš Blanulko, máš Tetu a Líba si přidá jenom tři věty. Při čtených zkouškách to vmáčknem do děje.


Š: Co zbylo na mne?
Ž: Přemysl.
Š: No nazdar!
G: Tě buh!


A jelikož po práci chutná, tak následovala sladká odměna. Na všechny zbylo! (Děkujeme naší oblíbené tetě za dodávku dobrot.)


A poslední pokračování příště! Mrkající

P.S. Koho zajímají předchozí úspěšné divadelní hry, může se juknout níže:




Co je u nás nového????

13. září 2018 v 12:09 BJD
Co je nového to se hnedle dozvíte. Znáte mě, hromada je hromada a nikdy není tak velká, aby mne to zcela uspokojilo. A abyste se nenudili (spíš abych se nenudila já, protože psaní mě fakt baví), máte tu další z mých malých příběhů.
Začalo to tak nějak nenápadně. Část naší party si vyjela na výlet s tím, že budou nacvičovat na vánoční školní představení.

Zleva: Žofka (zrzavá), Gyp (černovláska), Amálka (Amélie), Verunka, Blanka, prázdná lavička a Šimon.
Š: Teda připadam si tu jak sám voják v poli, nebo jako jediná růžemezi trním!
A: Snad jedinej trn mezi růžema, ty gentlemane!
Ž: Hele, jsme tu kvůli dohadování nebo kvůlivá důležitějším věcem!


G: Kámošky milené, až přestanete plkat, tak se dozvíte, že jsme to s Žofkou daly dohromady.
Ž: Škoda, že tam nemáme roli pro Tamsin, ale když ta vaše úča trvala na českých dějinách, těžko jsme tam ji tam mohly zakomponovat. (Tamsin je černoška pozn. aut.)
G: Vybíraly jsme dlouho...
Ž: Jo, nejdřív jsme chtěly ztvárnit dívčí válku, ale tu už udělal František Ringo Čech, tak by nám moh´někdo omlátit o čenich, že kopírujem.
Š: Tak nás nenapínej!
Ž: Bude to o Krokovi a jeho dcerách! Tady to všechno je! V tý tašce!


Š: Bezva! Co budu hrát?? Šmarjá, kde je Chilli????
V: Asi si někde hraje.
Š: Těžko, víš, že se ode mne nehne na krok!
A: Tak šla hledat ten přívěsek, byla z toho celá marná, že ho ztratila. Nešil!
Š: Tobě se řekne nešil! Bůhví, kde je! Musím ji najít!


G: Netřeba. Tady ji máš a s pánským doprovodem.
Max: Ahoj, nepostrádáte tohle prtě? Hledala tady toho netopejra, ale moc toho nenapovídá.
B: Ona totiž nemluví.
M: Jak nemluví?
B: Vůbec nemluví, víš. Jsi hodnej, žes´ ji privedl, už jsme měli strach.
Š: Díky kámo, je to moje malá ségra, máš to u mně.
M: Neni zač.
A: Co ty jsi zač?
M: Hledam vás, teda vaši babču. Ve městě jste nebyli, tak jdu za váma sem.
Ž: Vypadá to, že pěšky a bos, co?
M: Pěšky, tos´ uhádla. A boty jsem měl, ale jeden týpek mi je čmajznul.
Ž: Aha, takže nejdřív vana!
M: Cože?
G: To je taková nádoba, v ní je voda a do ní se strčí, kdo to zrovna potřebuje jako prase drbání.


M: Děláte si srandu?
G: Hele koukej sundat ty špinavý hadry a šup tam!
M: Ty to fakt myslíš vážně?
Ž: Obě to myslíme vážně! Tak dělej. Nebo máš obavy, že jsme ještě neviděly nahatýho kluka a dojdem mravní úhony.
G: Dělej, tady máš zatim čistý trencle. A umej si taky hlavu! Nechceme tu vešky.
M: Hele cikorečko, od tebe to sedí!
Ž: Ty kecy si nech do školy, blbečku! A dělej!


M: Kam sem to vlez´.
G: (zka dveřmi) Do vany, koni!


M: Ale na druhou stranu, našly mi celkem slušný hadry a hlady koukám taky neumřu.


Pokračování příště.

Výsledky soutěže

11. září 2018 v 16:40 Všehochuť
Hlasování je u konce a ti, kdo sledovali soutěž "U nás je krásně" už znají vítěze. Těm, kterým tak důležitý poznatek zatím chybí, je představím právě teď. (Aby jim nechyběl. Ten poznatek.)

Na druhém a třetím místě se se stejným počtem hlasů umístily snímky Botanická zahrada a zámek Kežmarok.



A absolutním výsledkem se stává fotogragie z přírodní rezervace Jechovec!


Vítězům gratuluji, vše slíbené pošlu, jen to bude chvíli trvat, protože zatím většinu času trávím "na hroudě", tudíž bez internetu a dalších vymožeností. Budou diplomy, i malé překvapení, do konce září to všechno určitě stihnu.

Všem účastnicím - protože chlapi se mi na soutěž vykvajzli - moc a moc děkuju. Jen nevím, jestli ještě nějaká soutěž bude, protože o ně velký zájem není, jak jsem tak koukala. Tak si můžete zahlasovat. Chcete soutěž i v příštím roce? Ano nebo ne? Tak a je to na vás a já jsem z obliga! Howg.

K hlasování

5. září 2018 v 18:11 Všehochuť
DĚVČATA (A KLUCI TAKY). NECHÝÁPU PROČ, ZMIZELO MI HLASOVÁNÍ! TAK TEĎ NEVÍM JESTLI JE TO JEN V MÉM POČÍTAČI, MUSÍM TO ZJISTIT.
MOC SE OMLOUVÁM!!!!!!

VAŠE BABAKAT

To je rozkaz! Provedu!

5. září 2018 v 6:30 Moje sbírka (spíš hromada)
Titulek se týká jednoho odchodu a jednoho příchodu.
A kdože to byl odvelen?


Přesně on. Jeden z mých Elvisů. U nás to byl voják povoláním a jménem Vernon. (Nemůžou se všichni naši Elvisové jmenovat Elvis, takže jméno zůstalo jen tomu prvnímu, tedy tomu, co dorazil jako první.)


Jenomže co s jeho rodinou. Kayla by sice klidně zůstala s dcerkou sama (s tou vpravo), ale druhou měli adoprovanou, tak jsem jim musela přidělit nějakého tatínka.
Aby se to nepletlo zdědil jméno Vernon.


Kromě jména zdědil i ohoz a vlastně i rodinku.


Takže je všechno v pořádku, dobrá věc se podařila.
Ještě se kochněte poslední fotkou vojína Vernona. Teď už slouží v západních Čechách.


Dneska je to kratší, ale nezoufejte. Blíží se zveřejnění "Kroka a jeho dcer" a to si počtete. Zase bude málo fotek. :-)

Jestli chcete vidět všechny naše Elvísky tak jsou tady: (pod heslem Preclíci) http://babakat.blog.cz/1402/preclici-harleaci-a-vip-kove

Hlasujeme!

2. září 2018 v 13:03 Všehochuť
Soutěž skončila a vám nezbývá, než se pustit do hlasování.
Omlouvám se, pokud mi nějaká fotka nedorazila. Občas mě zlobí zprávy na FB, prostě nechodí. Nevm proč, už jsem se to zkoušela nastavovat, radili mi známí, kteří mají FB v malíku, všechno marné. Ale nakonec o nic nejde, jeno o trochu zábavy.

1. Botanická zahrada Praha Troja


2. Přírodní rezervace Jechovec


3. Praha - Židovské pece


4. Zámek Smolenice


5. Sněžka


6. Černé jezero


7. Kumburk


8. Bouzov


9. Kežmarok


Tak a teď si dáme pěknou anketku. Hlasujte, máte na to čas do 10. 9. Pak vyhlásím vítěze, odešlu diplomy a děkovací listy, výhru a malý elektronický dárek (ten možná nestihnu udělat, tak bych všem zúčastněným poslala později.
Hlasujete o nejhezčí fotku!
A moc nerada bych třeba na FB narazila na větičku: "hlasujte pro mne u babči na blogu".

Delilah Noir

1. září 2018 v 18:13 Ly
Panenku Delilah Noir jsem nejspíš poprvé viděla na FB u mého kamaráda Davida. Hned jsem ji chtěla, prostě co vidím a nemám, to se snažím vysomrovat. Ale tentokrát jsem narazila, protože Davy svoje panenky neprodává. Nedalo mi to a hupla jsem na Ebay. Našla jsem tu "svoji" na první pokus. Delilah Noir Lady Onyx.
Panenku mi dcera objednala, já zaplatila poplatky, panenka byla doma a hups, bylo mi ji líto převlékat a hrát si s ní. (Já totiž mám panenky hlavně na hraní, žádnou nemám vystavenou.) Ly si nad ní párkrát uslintla a byla její.
Takže vám představím naši Onyx v rubrice Ly.


Onyx připomíná panenky Ellowyne. Je kloubová a paruková. Oči vsazené, ale nejdou měnit. Blond paruku měla na hlavě, v krabici byl i stojánek. To co vykukuje u krku, z výstřihu a z rukávů je součást zabalení. Časem to sundáme. :-)
K oblečení patří ještě apartní klobouček.


Oblečení je luxusní. Na fotce vypadá do modra, ale je černé.


I botky jsou krásné. Sice jedna měla ulomený podpatek, ale kapka Herkulesu to spravila. Punčošky jsou taky originál.


Jak už jsem napsala, panenka je paruková, takže jsme musely vyzkoušet, co jí bude slušet.


Růžová za mne dobrá.


A modrá taky.


Doufám, že se Onyx líbila. Určitě by ji to potěšilo.