Duben 2018

Dubnové přírůstky a novinky

Úterý v 7:51 Přírůstky a novinky
Ani se nenadějeme a skončí duben. Safra to to utíká. A mně nastanou zase na čas cesty na hroudu, tudíž spousta dnů, kdy se nedostanu na internet. Honem, honem, nějaké ty přírůstky sem prostě dát musím.

Nandana Badi je překrásná Indka, bohužel netuším, která to je. Takže prosím svoje dobré kamarády/ky o upřesnění, co za poklad vlastním.


Ona je opravdu krásná, jen se na ni podívejte.


Nová Skipper přišla ze Sadu panenek.
Dostala jméno Lowri, zbytek upřesním - včetně věku. Nějak mám čím dál míň času, nebo spíš mi každá obvyklá činnost trvá o dost déle než např. před pěti lety.
Jen je teď chuděrka "lichá", nemá s kým sedět v lavici, takže budu potřebovat ještě jednu. Snad seženu. :-)


Tohle je malá Shelly jménem Liliana. Na fotce má každou botičku jinou, ale už je to v pořádku, to víte, s botičkama je potíž.


Aby malá nemusela do sirotčince, přidělila jsem jí maminku Sistine. Obě jsou hnědooké a moc se mi spolu líbí.


Tyhle dva kluky už jste viděli. Konečně jsem je řádně zapsala.
Phyllon Hobbart je Brit, je mu 31 let a pracuje v našem cirkuse jako balansér. Jeho syn se jmenuje Archie, je mu sedm let.
Na fotce není vidět (schválně), že Phyllon je bos. Prostě nejsou botičky. Ale už mám zamluvené. Pojedou cez hranicu.


Aby se o kluky měl kdo starat, přidělila jsem jim i maminku. Jmenuje se Antonella, devětadvacetiletá Švýcarka. Měla devítiletou dcerku Zizou a s Phyllonem mají pětiletého klučíka jménem Elio.
Ty vlásky, co vypadají jako zelené (Archie) ve skutečnosti zelené nejsou. Nevím proč mi je foťák nazelenil.


A ještě jedna před delším časem slíbená fotka.
Alain s manželkou Ulrikou a dětmi. Chelsea - 9 let, Cyril dva roky.


Tak zase v květnu!

Hotel Mucha letos v dubnu

Sobota v 17:18 Všehochuť
Panenkářské srazy navštěvuji pokud možná pravidelně. Už hodně dlouho. A dneska vám sem nasázím spoustu fotek z toho dnešního. Ze sklepení hotelu Mucha v Praze-Karlíně. Ne všechny fotky se mi povedly, ty rozmazané jsem vyhodila, ty jen maličko mázlé sem dám. ať se můžete kochnout.
Vezmu to zprava doleva - u některých panenek si nepamatuju, čí jsou. Ale tyhle miniatury (krapítek rozmazané) dodala Margarit Jessika.


Eričiny miniatury:


Velikonoce...


...a léto. Zima v lucerně si mi rozmazala, takže tu není. Teda je, ale ne samostatně.


Jako každý rok měly nejvíc panenek Edita s Vlastou. Přitáhly toho dva kufry a stálo to za podívanou.


Ony to mají děvčata vždycky krásně tematicky zpracované, letos téma turistika.


Nebo vejletování, to je fuk.


Krásné tři Coca Cola Barbie. Ode dneška patří Alici.


Další Aliciiny poklady. Tu Hydrie mám tak nějak preventivně do daleké možná budoucnosti zamluvenou já, takže si nedělejte zbytečné naděje.


Další krásné panenky - ode všeho trochu.


Tonnerky. (Jestli se pletu, tak se omlouvám.)


Velikánské Disney panenky s dráčky. Plyšovými.


Denisyny panenky. Tu krásnou muchomůrku jsem fotila zvlášť, ale zase se mi nepovedla. Ale Denisa mi nějakou podobnou holčičku udělá, heč!


Monstersky a podobné potvůrky taky byly k vidění.


No a Renátina rozkošná holčička je zrovna rozmazaná. To mně fakt mrzí. Vzala si s sebou svoje poklady - kabelku Hallo Kitty, koníčka, panenku, a já ji takhle blbě vyfotím. Promiň malá, příště se určitě polepším.


Krásné velké slečny!


Romantika!


A ještě!


Tyhle moje oblíbené Roux a Rei (znám je z Facebooku a jen musím doufat, že jsem jim nějak nezkomolila jména, Sépa by mi to určitě odpustila, ale ony ne) dívky mi vyšly dobře. Fakt to nejsou alkoholky, jen se tak tváří. :-)


Na konci největší panenka z celé výstavy.


Nemyslete si, že jsem odešla ze sklepení s prázdnou. Ale to bude až v dalším článku! Tak zatím.

Botanická zahrada v Praze Tróji

18. dubna 2018 v 14:13 Všehochuť
PŘÍPOMÍNKA NOVÉ SOUTĚŽE s názvem I U NÁS JE KRÁSNĚ!!


V botanické zahradě jsme s Lýdií byly koncem března - předposlední den každoroční výstavy orchidejí. Ta letošní byla obzvlášť povedená. To můžu tvrdit celkem směle, protože chodíme každý rok a tudíž mám přehled.
Jelikož jsem dala spoustu fotografií na FB, tady jich bude jen pár.
Začneme ve skleníku Fata Morgana - tam právě byly ty orchlideje.


Zahrada byla zaměřena na květiny z Asie, takže aranžmá bylo v asijském duchu.


Když navštívíte skleník mimo výstavy, najdete tu i tak spoustu zajímavostí. Třeba takové krááásné rybičky.


A když jde o připomínku soutěže, nesmí chybět panenka...


...jakož i odkaz na webové stránky.

Druhý odkaz je na aktuální akci - výstavu motýlů. Na tu nejdu. Jak na mne sedně nějaký hmyz, mám tendence ho plácnout a za to by mi personál asi urazil ruku.

Jelikož paní pokladní ve skleníku byla iniciativní, prodala nám kombinovanou vstupenku - tedy i do venkovní expozice. V té zimě jim tam asi nikdo moc nechodil, tak využila příležitosti. Přišly jsme na to pozdě, nechtěly jsme prudit, tak jsme se rozhodly, že když už ji máme, tak nakoukneme. Přiznám se, že jsem tam už hezky dlouho nebyla.
Kousek od vchodu nás přivítala obří žába u jezírka. A kačer tamtéž.


Na záhonech toho kvetlo pomálu. Spíš probíhaly předjarní práce. Ale pracující jsem radši nefotila, abych nedostala "po čuni". Tohle jsou kosatečky, bohužel netiším jaké.


Japonská zahrádka taky nebyla v plném lesku, ale fotku jsem si udělala. I se zbytky sněhu.


Krokusy už kvetly ostošest. Jen jsem nepochopila proč "zlatý", když je evidentně bílý, mírně nafialovělý.


Další krásné kosatce. Takové úplně nizoučké. S panenkou, jak jinak.


Do "botaniky" se opravdu zajděte podívat. Teď už tam musí být nádherně!
Ještě odkaz, aby to bylo úplné!

Slíbené "Jaro na sídlišti"

15. dubna 2018 v 16:22 Všehochuť
K napsání článku mě inspirovala rozkvetlá mirabelka na fotce vpravo (taky se tomu říká "špendlíky" - prostě peckovina, jejíž přesný název neznám; nejspíš nějaký "prunus" - botanici nebijte mě). Rozkvetla dá se říci ze dne na den, dokonce dřív než kousek vedle rostoucí zlatý déšť (odborně zlatice, to náhodou vím přesně, u botaniků jsem si určitě šplhla). Samozřejmě, než jsem se dokopala k focení, rozkvetlo toho ještě o něco víc, pár fotek jsem ulovila.


"Zlatý déšt" - správně zlatice, pochází původem z Asie. Jenom jedna ze zlatic - zlatice evropská - je původem z Řecka, ale ta nám na sídlišti neroste. Jinak je zlatic asi 11 nebo 12 druhů, přesně to neví ani Wikipedie.
Zlatý déšť jako takový je keř nebo strom, botanickým názvem štědřenec odvislý. A u štědřenců pozor, jsou jedovaté. (Květy štědřence vypadají jako květy akátu, ale jsou žluté. Teď mě botanici pro změnu vykostí, ale píšu pro laiky, no ne?)


Tuhle třešeň mám moc ráda. Když vykvete, vždycky mě dostanou chomáčky květů, vyrážející rovnou z kmene nebo silných větví. Plody jinak nic moc. Jsou mrňavé a natrpklé. Ale protože jsou zadarmo, rvou je někteří spoluobyvatelé i s větvemi.


Tady je máte zblízka. Ty květy. Třešinky budou až později.


Další špendlíky. To bude marmelády, teda když nepomrznou. Už začínají kvést trnky a to se vždycky dost drasticky ochladí.


Kromě špendlíků nám tu kvetou také fialky. Ty fialové jsou běžné, tak jsem vzala svoji elfinku Írimë mezi fialky bílé. Aby byla změna. (Ale dvě fialové taky vykukují, třeba je najdete.)


Sem tam mne na svahu plném poházených papírů, petlahví a jiných pokladů, překvapily narcisy. Ještě níkdy tu nekvetly. Ten co se točí zády (vlevo) je celý bílý.































Tady stával velký strom, asi před třemi lety ho srazila vichřice (taky jsem ho měla v nějakém článku). Zbyl jenom pařez a vidíte? I na ten jde jaro.


Poslední fotka je s magnólií. O tu jsem měla starost. Když přišly nedávné mrazíky, měla už velká poupata. Ale neomrzla a je krásná.


Fotila jsem ve středu. Ve čtvrtek přišel fukejř, v pátek bouřka, takže jsem to stihla tak tak. Rozkvetlé mirabelky uvidíme až příští jaro.

Rahar v roli modelky

12. dubna 2018 v 18:18 BJD
Poslední týden nestál za moc. O mých nákupech v E-shopech už jsem psala, navíc jsem si přinesla dvě namalované hlavičky a i když jsou krásné, není to ono. Milovnice BJD panenek vědí o čem mluvím. Prostě si pořídíte panenku, vymyslíte pro ni charakter a najednou je to něco úplně jiného.
Ale včera se konečně smůla protrhla a přišlo mi v obálce krásné oblečení od Katky K. Nejen, že je oblečko krásné, ale dokonce jsem "byla doma" a to už je skoro zázrak. Nevím, kdo byl ve větším šoku, jestli pošťák nebo já.

Nasoukala jsem do toho Rahar, protože ona je přístupná novinkám a ráda pózuje. Oblékala jsem postupně: nejdřív korzet a háčkované punčošky.


K tomu patří sukýnka - a ještě kanýrek s mašličkou kolem krku, ten je i na předchozí fotce. Na sukýnce je stejná mašlička.


Problém nastal s botičkama, měla jsem strach, že budou malé. Ale nebyly.


Jak vidíte, Rahar si focení užívala.


A jelikož ráno bývá ještě chladno, přehodila si přes ramena bílý svetřík. Prozatím. Musela jsem jí slíbit, že až se naučím plést svetříky, nějaký pro ni umotám.


V obálce byla ještě nádherná černá bundička a háčkované botky, ale ty předvede někdo jiný a někdy jindy.

Vlastně dneska měl vyjít článek o jarních krásách našeho sídliště. Nafoceno mám, ale tohle mě zaujalo víc.
To jaro bude příště. :-)

Nenávidím E-shopy!

9. dubna 2018 v 18:39 Všehochuť
Úderný název článku vysvětlím níže.
Během tří dnů (možná i čtyř) jsem obdržela zboží ze tří E-shopů. Amazon, Ebay.com a Mall.cz.

Na Amazonu mi moje internetová přítelkyně objednala černou panenku velikosti Barbie. (Mně to totiž nechtělo přijmout kreditku). Nebyla drahá, byla kloubová a černé panenky já můžu.


Přišla brzy, oblečení slušné, botičky super, ale na můj vkus příliš velká hlava. No, nic tělíčko je pěkně kloubové, určitě půjde některá z mých černošek přetělit...


...nepůjde. Má úplně jiný odstín těla. Mám smůlu, zkusím ji prodat, když ji nikdo nebude chtít, nechám pro vnučku.


Na Ebay mi dcera objednala k svátku botky pro MSD panenky. Možná, kdyby prodejci uváděli velikost - alespoň délku podrážky - nebylo by to na škodu. Pro porovnání jsem vyfotila s Kimovými nohami v bagančatech.


Teď přijde to největší zklamání. Už dlouho jsem sháněla pro svoje BJD panenky koně. Takového, který by k nim byl dost vělký. U Hanneton na blogu jsem objevila koně od panenek Our Generation. Hannet má bělouše a na Mall.cz jsem našla dokonce hnědáka! Napsáno pro panenky velké 46 cm. Tak moje mají 42, to by neměl být tak velký rozdíl, řekla jsem si.
(Následující obrázek jsem zkopírovala právě z E-shopu.)

Je to rozdíl! Když manžel koně přivlekl (myslím, že mě cestou i několikrát proklel), málem to se mnou švihlo. To není kůň, ale monstrum (i když krásné).
V kohoutku (laicky řečeno kouhoutek je místo na koni, kde se krk napojuje na hřbet) měří 35 cm, Výška od země k uším 50 cm.


Kim vedle něho vypadá jako trpaslík. Zatím jsem ho nechala přidělaného ve stání, až ho vybalím, ještě to s ním zkusím, ale nejspíš půjde koník do světa. Pokud ho tedy někdo bude chtít.

A v E-shopech už fakt nakupovat nebudu! Howg.

Bytové studio Quak

6. dubna 2018 v 17:25 Všehochuť
Včera jsem si užila krásný den:
a) navzdory předpovědi počasí nepřšelo;
b) ani jednou jsme se s manželem nepoštěkali;
c) napakovala jsem se parádním nábytkem pro svoji partu BJD panenek. A ten vám hned předvedu.

Začalo to všechno docela nevinně toaletkou, kterou autor nabízel na FB. Samozřejmě jsem ji musela mít. (Ta pracka s foťákem a krk - to jsem já :-) ) K toaletce je i parádní sedátko.


Všechny šuplíčky jsou funkční.


Samozřejmě si ji usápla naše největší parádnice Rahar.


Další nábytek je pro menší panenky a taky jsem ho viděla na FB. A představte si, že ho nikdo nechtěl! Je tohleto vůbec možný? Hupky už jsem po něm skočila!


Je ideální pro moje prcky. Ty vajíčka jsme dostali od Naby pro velké kluky, ale jelikož jsem nenašla kostky, půjčila jsem holčičkám aspoň košíček s vajíčky. Prázdný stůl by byl o ničem.


Jak praví staré české přísloví: S jídlem roste chuť! U mne nejen s jídlem, pro můj případ spíš platí: Podej prst a schlamstne celou ruku.
Čili jsem si objednala šamrdličku pro bubeníka. Stačila by mi byla bývala i obyčejná dřevěná, ale to, co jsem obdržela, mi vzalo dech. No jen se podívejte. Paráda a jde tomu i nastavit výška.


Samozřejmě první ji vyzkoušel Pong.
Já: Pongu jestli se na tom budeš točit, natlučeš si!
Pong: Nenatlučeš!


Pong: Bááááác!


Xaver: Natluču mu já! To se spolehni. Spratek zatracená!
Pong: Nejsem splateeeeek! Kdo to žiká ten to je...
Xaver: Já mu fakt nařežu, až bude mít zadek jako karafiát!


Uklidněný Xaver za svým hudebním nástrojem, na své stoličce. Jen jsem zapomněla přidělat činel. Ale jelikož byl ze stoličky nadšený, odpustil mi. Příště si to radši složí sám.
Ty bicí nejsou tak mrňavý jak vypadají. Vzala jsem to blbě zeshora.


Navíc jsem dostala kouzelný dáreček. Malinký obrázek (jako že ho namaloval Quido, jen zatím netuším které dívce ho věnuje).



Byl to fakt nádherný den! Dnešek už se mi tak nevyvedl, ale o tom až příště. Nenávidím E-shopy! (Název příštího článku.) Křičící

Jihočeský velikonoční sekanec

2. dubna 2018 v 16:24 Všehochuť
Děvčata, omlouvám se. Letos už to nezvládnete, ale ony stejně nebyly kopřivy. Teda byly tak mrňavé, že jsme je museli hledat málem s lupou. Tak napřesrok - Velikonoce budou o dost později a kopřivy budou! A konec konců, můžete si sekanec upéct vlastně kdykoliv. :-)
Tady máte recept: suroviny (v množství na pekáč do trouby)
  • 10 rohlíků;
  • cca 3/4 kg uzeného masa uvařeného nebo ovařeného (my kupujeme obvykle koleno, může být i bůček, pokud je dost libový);
  • 6 vajec;
  • 3-4 stroužky česneku;
  • koření: pepř, majoránka, petrželka;
  • kopřivy - my dáváme tak 1/2 igelitky.
Rohlíky a uzené nakrájíme na kostičky, můžeme navlhčit trochou vývaru z uzeného masa, opepříme, přidáme třený česnek a nasekané oprané kopřivy. Přidáme 6 rozkvedlaných žloutků - můžete k nim přidat zase trošičku vody z masa nebo mléko, ale ne moc, aby výsledek neby moc tekutý. Dobře promícháme (nejlíp rukou). Ze šesti bílků ušleháme sníh a jemně vmícháme do těsta. Můžete trochu přislolit, ale uzené bývá slané dost.
Vzniklý materiál urovnáme v dobře vymaštěném pekáči (nejlépe sádlem) a zvolna pečeme (cca na 150°C). Můžete taky povrch potřít rozšlehaným vejcem - když už je sekanec skoro upečený. Hotový sekanec se odchlipuje od krajů. Vypneme a necháme v troubě ješžě chvilku "dojít".

Sekanec se v různých krajích jmenuje různě a různě se připravuje. Tak třeba do "velikonoční nádivky" se může dát kromě uzeného (20 dkg) i vařené vepřové (taky 20 dkg), taky existuje nádivka ze trojího masa - tam můžete kromě uzemého a vepřového přidat ještě maso králičí, kuřecí, kůzlete nebo vnitřností. Každé maso je třeba vařit zvlášť.
Do "hlavičky z Vysočiny" se mohou přidávat i jiné bylinky, když nejsou kopřivy. Ale vyzkoušeli jsme to a nebylo to dobrý. Prostě kopřivy ničím nenahradíš!

Jako přílohu u nás baštíme domácí bramborový salát a je to bašta!

A ještě fotečku! Bohužel zbytků, protože sekanec se tak nějak hrozně rychle vypařil!


Tak dobrou chuť!