Listopad 2017

Listopad ještě neskončil

Neděle v 17:45 Přírůstky a novinky
Listopad se opravdu činí. Resp. spíš se činím já. :-)
Pár dalších přírůstků, které vám představím. A ještě stejně něco zbude.
První tří kousky z dnešní přehlídky mám od Toma. Věděl, že moje dušička touží po blondýnce Jazzie a jelikož měl dvě, jednu mi přenechal.


Dala jsem jí jméno Jaziie, ostatní údaje si upřesním dodatečně. Každopádně studuje na našem lyceu.


Tak teď bych měla mít Jazzie blond a černošku. Ale když je vidím vedle sebe, černá holčina se mi zdá jiná. I když na E-bay tuhle černou jako Jazzie prodávají. Třeba mi někdo poradí, jak to s těmi děvčaty je.


Druhá holčička je starší Skipper. Tom mi dal vybrat ze dvou a já si vybrala zrovna tuhle, kterou už vlastně mám.


Čili mám dvě stejné. :-) Ta "nová" má trochu smázlou pusinku...


...ale mnohem krásnější vlásky (vpravo). Možná, že tu s horšími vlásky časem předělám. Zatím budou sestřičky. Ta původní se jmenuje Anukka, tahle dostala jméno Anelli. Oběma je deset a jsou v primě našeho lycea.


Do třetice jsem dostala dáreček. Malou Tutti. Ještě nevím, co s ní provedu, protože je hodně hraná, místy z ní lezou drátky. :-) Asi ji uložím.


A když už jsme u toho nakupování stejných panenek... Nedávno jsem koupila jednoho mattelovic baculáčka. A bác ho, je stejný jako ten, kterého už máje léta doma.


Dvojčata? Nebo předělat?? Zatím dostal jméno Robík a má brášku.


Pro dnešek vše. Dalších přírůstků bude ještě hafo. A to jsem vyhlásila STOPstav. No nazdar!

Nový "muž" v partě

14. listopadu 2017 v 12:35 BJD
Se Xaverem jsem se seznámila přes Facebook. Nejdříve jen nezávazně, ale když jsem viděla jeho první fotku, bylo jasné u koho tak asi může skončit (fotka není moje)


Jeho převzetí byla tedy anabáze, chtěla jsem si nadběhnout a skončila ve slepé ulici, pak jsme se se Sam naháněly po obrovském areálu, prostě sranda jak má být. Nicméně nakonec jsem si ho dovlekla domů a začali jsme se seznamovat.


Xaver: Svetr dobrej, ale s tou parukou si děláš srandu? Holčičí paruku? Já????
Já: Hele, jinou momentálně nemám, budeš to muset nějak překousnout.
X: Ani omylem, to tě radši zakousnu!
Já: Stěžovat si můžeš tak leda na nákladovým nádraží, jasný (Musí se na ně přísně od začátku - stejně to moc nepomůže, ale člověk si nepřipadá jako hadr na podlahu). Tady máš gatě!


X: Tomuhle říkáš kalhoty??? Fakt??? Má to puky, proboha!
Já: Tak si běhej plešatej a s holou panímandou, frajere, mně je to fuk!
X: Koukej, támhleten kluk by si se mnou třeba moh´ vlasy a vohoz vyměnit. Hele, ty v tom černým!!!
Will: Jako já?
X: Jo, kámo, nechceš si zkusit tyhle super gaťky a háro?


W: Babi, dělám to pro tebe a trpim jak zvíře. Co za to?
Já: Dostaneš nový bagáně!
W: Super, beru. Ale ty vlasy jenom dočasně jo?


W: Prima obuv, díky.
X: Vono ti to háro docela sluší, třeba si zvykneš! Tohle už by docela šlo ne?
W: Jasně, všechny holky půjdou do kolen! :-)


X: Tak eště ty gatě!
W: Leda velký kulový, kámo! To už je přes lajnu!
(Naštěstí mě zachránila Ly, která mi donesla kožené kalhoty, původně pro pana Smažku.)
Já: Už je dušička spokojená?
X: Co dušičce zbejvá, lepší to asi hned tak nebude.
Já: To si piš! Teď si hezky počkáš na novou paruku a tím jsi skončil, manekýne!


X: Snad se tolik nestalo, no. Tak díky, zatim.
Já: Bylo mi ctí a národním svátkem.
(Tím naše konverzace skončila. Xaver objevil bicí a já jsem tam hodila zpátečku, protože ten kravál byl na mne trochu moc.)


Další fotky budou, až se Daniel vrátí ze zkrášlovacího pobytu u Noodle.
Dneska mě šíleně štve blog! Blbne to už skoro týden. Asi se s BJD partou přestěhuju na Facebook.Křičící

P. S. Díky Samantho!

Výživný měsíc

11. listopadu 2017 v 16:23 Přírůstky a novinky
Opravdu bude listopad co se týká přírůstků hodně výživný. A to jsem si ještě to nejlepší schovala ze října. Aby toho nebylo tolik, hodím to schované do samostatného článku.
Tohoto fešáka jsem koupila od Nikol. IT Ollie Lawson.


Uznejte, prostě jsem ho musela mít, i když jsem si dala STOP. Oblečení má porůznu sehnané, jelikož přišel holej jak lípa (moje oblíbené rčení - taky občas užívám nahatej-hambatej). Botky a bundu jsem měla, gatě a tričko máme od Katky.
Dostal jméno Manuel Ruiz, bude mu kolem třicítky, řekněme 28. Bude u nás pracovat jako rychlomalíř ve varieté. Jo, pochází ze Salvadoru.


Je prostě úžasný. Jenomže hned začal dělat problémy. Žádná z mých volných děvčat se k němu nehodila. Resp. se mu nelíbíla.


Naštěstí mám prima kamarádky a jedna z nich - Katka (Katko díky) - mi k němu nabídla partnerku. Překrásnou Erin.
Další problém: je to ta vlevo a je "moc velká".


Problémy jsou proto, aby bylo co řešit. Tak jsem řešila. Ly ode mne dostala jinou Erin, která by byla velikostně akorát.


Tak jsem nahodila udičku a rybička se chytila. Vyměnili jsme si Erinky.


Nová Erin se vešla do šatů a Ly na tom neprodělala. Já taky ne!


A Federica (to bylo její jméno, dokud byla moje) je zpět! Jen jsem zjistila, že jsem někde ztratila její původní opasek a někdo (zatím netuším kdo) nosí její origo botičky. Tak jsem jí dala zatím nové náušnice, náhrdelník a bundičku. Bosa taky není, snad mi zatím promine.


Tady máte můj nový krásný pár!


A aby třeba byla v budoucnu nějaká ta legrace, přidělila jsem Manuela jako staršího bratra k Pollyaně. Takže můžu začít vymýšlet další kapitoly kýčovité telenovely na téma "Jak půvabná modelka ke štěstí přišla "


Abyste věděli, o čem mluvím, tak tady je odkaz na první díl. Bylo jich celkem tuším osm nebo devět. Pak už jsem fakt nemohla Mrkající
Další díly najdete v rubrice Tématické focení - na druhé stránce. Je to slaďák ne-li doják, tak bacha! Kapesník do ruky! S vyplazeným jazykem

William na Dobronicích hradě

7. listopadu 2017 v 7:46 BJD
Tyhle obrázky jsou z konce léta. Vlastně to už bylo tzv. indiánské léto. A já jsem se těšila, jak si zafotím na své obláíbené zřícenině dobronického hradu. Inu člověk se nemá moc těšit. Nebyla jsem tam několik let a mezitím se něco změnilo. Dobronice mají soukromého majitele a jsou většinu roku uzavřené.


Mezi námi děvčaty (i nějakým tím "chlapcem"), že by se mi chtělo panu Šťávovi platit páďo za vstup, tak to ani omylem. Bohužel jsou oplocené i moje tajné cestičky, kterými se tam dalo vplížit z jiné strany.
Ale zřícenina je to krásná.


Hrad stojí nad řekou Lužnicí od začátku 14. století, ovšem první zmínka o Dobronicích u Bechyně je z roku 1220. To jsem se dočetla z Wikipedie:


Zřícenina byla eldorádem našich dětí až do puberty, škoda, že nemám Vítkovu fotku v jeho prvním "honosáku" (sametovém oblečku, mnou vyrobeném) s prvním obouručním mečem.


Na výlet za minulostí jsem s sebou vzala Willa, protože miluje zříceniny. Will si zase vzal s sebou kytaru, protože tu taky miluje. :-)


I když jsme se dostali jenom na jakési nádvoří, přesto nelituju. Tohle jsem fotila přes mříže a proti světlu, sama se divím, že fotka vyšla.


Vyblejskla jsem Willa ještě jednou, aby měl památku.


Kdybyste se náhodou někdy vyskytovali v Jižních Čechách poblíž Bechyně, zajeďte se juknout. Po uzounké kroutící se silničce to sice nelze napalovat stovkou, ale dolů se i autem dostanete bez problémů. Zaparkujete u řeky a kousek se vrátíte zpátky. Pěšky, pochopitelně. Po pravé ruce najdete cestičku vzhůru. Měla by tam být červená turistická značka.
A vemte si pořádné boty, po šutrech to klouže, ať si nenarazíte kostrč.


Až dorazíte na rozcestí, nenechte se poplést červenou turistickou značkou a zahněte vpravo. Jinak obejdete celý vršek obce a na zříceninu se nedostanete ani omylem. Zatímco správná pěšinka vás dovede rovnou na nádvoří.


Nahoru vylezete trochu ufunění, ale ten pohled určitě stojí za to trochu si zafunět.


Tak a teď konečně k meritu věci. Proč jsem si vybrala zrovinka zříceninu Dobronic.

VYHLAŠUJI NOVOU SOUTĚŽ s názvem I U NÁS JE KRÁSNĚ!!

Fotit můžete v zimě, v létě, kdy a kde chcete. V Čechách, na Moravě i na Slovensku. Prostě kde se vám zalíbí. Pošlete jednu fotečku s panenkou a odkaz na webové stránky oblíbeného místa. Abychom se všichni mohli pokochat nejen krásnými panenkami (a všechny naše panenky jsou krásné), ale taky krásnými místy. Původně jsem chtěla, abyste o místu něco napsali, ale odkaz bude rychlejší. Stejně byste se vymlouvaly/i, že nejste "psavci".

Výhodu mají ty/ti, co hodně "vejletují" a mají z čeho vybírat.

Já vám budu soutěž začátkem každého měsíce připomínat nějakou fotečkou a odkazem. Abyste se nemohli vymlouvat, že je to dlouho atd. Uzávěrka jako vždy 31. srpna.

Tak zatím a ještě jednou Dobronice.


Vyšehradské setkání

4. listopadu 2017 v 17:57 BJD
Dneska jsem využila pozvání milých děvčat, které jsou sice o dvě generace mladší než já, ale přesto je mi s nimi hrozně fajn. Tak jen doufám, že jim nejdu na nervy. Fotily jsme BJD panenky - téma Halloween. A já jsem slíbila, že ještě dneska budou fotky na netu. Tak jdu na to!
Jelikož si vůbec nepamatuju ke komu která doll patří a mám zmatek i v přezdívkách majitelek, bude většině obrázků bez komentářů.

Na začátek dva nejmenší účastníci. (Ta chlupatá hlavička je z origináních kočičích chlupů)


Třetí prcek, jen o kousínek větš,í byl můj Oitur, zvaný Otík. Samozřejmě si musel vlézt někam, odkud měl dobrý rozhled. Otíka jsem vzala tak nějak nad plán, protože má takové pěkné halloweenské barvičky.


A další, jak mi přišly pod ruku.
Kráska v rudém:


Typický halloweenský kostlivec:


Kocour s vřelým (a krásně namalovaným) srdcem a malá Wendy (nebo Vendy???):


Holka, nebo kluk??? Zapomněla jsem se zeptat, snad majitelka promine. Ale dostalo mě to. Nádhera!


Moje Rahar, konečně na ni přišla řada co se prezentace týče: (ten živůtek je stříbrný)


Parádní halloweenská dekorace:


A přesuneme se ke druhé "výstavce":


Tyhle dva jsem si musela cvaknout ještě zblízka:


Shanina černá kráska - ona je pravdu hodně tmavá a vlásky má černé. Jenomže sluníčko udělalo své - přesvědčit se můžete o dvě fotky výš.


Následující obrázky na koukání a bez povídání: (Jo tenhle první kluk patří Kvičce)











Ještě jednou Rahar, aby si to fakt užila. Jinak se mnou nebude mluvit.


Tuhle fotku jsem si pro sebe nazvala "Švihák lázeňský". Jen netuším k čemu má tu krytku. :-)


Loučí se s vámi Yorick!


Snad jsem na žádnou panenku nezapomněla.
Jestli mě děvčata pozvou i příští rok, mám v hlavě plán, jak načančat svoje malá dítka. :-)

Zahrádky - říjen

1. listopadu 2017 v 16:58 Všehochuť
Musím se přiznat, že jsem říjen docela slušně prošvihla. Resp. říjnové focení. Když bylo hezky, byla jsem na hroudě, když bylo ošklivo fotit s panenkou - i když jsem měla jednu připravenou - se nedalo. Tak mám jen pár fotek bez panenky a tudíž jsem je doplnila několika podzimními odjinud. Třeba se budou taky líbit.
Nejdřív ty zahrádky:
Zimolez kvete a voní, podzim nepodzim. :-)


A tady máte podzim jak má být. I když žabinec na "jezírku" už by možná být neměl.


Několik posledních kvítků. Ty červené a růžové kvetou už od začátku léta.


Na některých zahrádkách už jsou záhony připravené na jaro.


Na některých nikoliv, ale i když jsou zarostlé, aspoň tam ještě něco kvete.


Poslední jiřiny.


A teď pár podzimních fotografií odjinud. Víte co je tohle???? Já jsem to fakt netušila, ale prý jde o nějaký druh zahradního asparagu (nebo asparagusu????). Každopádně je to krása, některé kuličky jsou červené, jiné stříbrné. A mám slíbenou sazenici.


Tak se mi ten asparagus líbil, že jsem u něj vyfotila panenku. Jenomže dopadla hrozně malá, protože jsem se snažila zachytit co největší kus rostliny.


Tuhle nádheru má podzim taky na svědomí.


Nakonec můj podzimní slepýš (doufám, že se nepletu, v plazech se nevyznám, stěží rozeznám zmiji od užovky). V létě jsem viděla pár zajetých, tenhle je živý a vyhřívá se na podzimním sluníčku.


Tím jsem asi pro letošek se zahrádkami skončila. Po vichřici, která se tu přehnala, jsou stromy holé, všude nalámané větve... Ale ještě jeden díl plánuju, až-pokud napadne sníh. Moji zimní Helenku nesmím ošidit.