Srpen 2017

Jak dědeček měnil... totiž babička

22. srpna 2017 v 17:13 BJD
K narozeninám jsem dostala malinkou BJD holčičku a slíbila jsem, že ji někdy představím podrobně.


Jenže, u mne je vždycky nějaké to jenže. Na Facebooku na mne vyskočila nabídka výměny za úplně stejnou fialovou holčičku. No, fakt, fialovou! (Následující fotka není moje, ale je z FB bazárku.)


Skočila jsem po ní "jak slepice po flusu" - pokud vám to přirovnání přijde vulgární, zkuste plivnout před slepici a uvidíte, co se bude dít. Tu svoji jsem odeslala a přišla mi ta druhá. Věděla jsem, že nebude mít namalovaný obličejík a to bylo obrovské lákadlo. Místo růžovoučké, i když moc hezké holčičky, můžu mít skřítečka podle vlastního přání. Jelikož mám na FB prima kamarádky, hned se mi jedna šikulka přihlásila, že mi panenku namaluje.
A pak to přišlo! Moje dcera se rozhodla, že se o faceup pokusí. Nikdy před tím to nedělala, tak nejdřív zkusila spící obličejík (panenka má totiž dvě tvářičky - jednu spinkací, druhou kukadlatou).


Jelikož se mi to moc líbilo, zkusila i tu druhou tvářičku. Jen by to chtělo řasičky, ale ty zatím nemáme. Ale jak tak koukám, na fotkách to vypadá docela příšerně. Ve skutečnosti je panenka rozkošná. Jen fialová moc není. :-)


Nicméně uznejte na "první nástřel" dobrý!


Na prvních fotkách je panenka nahatá, rozmýšlela jsem se, jestli to bude skřítek nebo skřítečka. Ale jelikož mám v téhle velikosti jenom holčičí šatečky, musí to být holčička. Dostala jméno Apolenka a vzala jsem ji hned na první procházku do přírody.


Na konec ještě oba ksichtíky vedle sebe. Spinkací se mi líbí víc. Ještě uvidíme, jestli tohle bude konečný výsledek, zatím tvářičky nejsou ošetřené lakem, takže se dají snadno vylepšovat a měnit.


Srpnové přírůstky a novinky

19. srpna 2017 v 18:53 Přírůstky a novinky
I v srpenci se něco málo urodilo. Mám naštěstí dobré kamarády, hlavně Tom se nade mnou většinou smiluje a sežene mi, co jenom sehnat lze. Teď taky.
Po černé krásce jsem zatoužila hned, jak jsem viděla promo. Ani ta pusa, nad kterou všichni lamentovali, mi nepřipadala tak strašná. Na fotce pusina vypadá mnohem hůř než ve skutečnosti. Nelituju.


Lehký šok přišel, když jsem panenku vyrvala (doslova) ze škatule. Vytoužené afro bylo totiž totálně na placku!


Co se mi nelíbí jsou fialové tenisky k růžovo-modrozelenému oblečení.


Ale teď už budu jen chválit. Panenka má nádherný náramek s hadími (nebo dračími) hlavami. Spíš dračími než hadími.


Vlásky šly načechrat bez použití hřebenu. Jen ty umělohmotné šušvárky co drží hlavu na podložce nešly a nešly ven. Ale trpělivost se vyplácí. Občas.


A tady ji máte celou. Dostala jméno Makaziwe Tamal. Ostatní údaje upřesním později. Čekám totiž jestli se na trhu objeví nový černý kluk, pak nejspíš vytvořím novou rodinu. :-)


Druhou srpnovou panenku jsem původně koupila pro svoji vnučku. Jedná se o princeznu Lociku. Jenomže se mi nepodařilo sehnat pro ni oblečení a jako na potvoru jsem nenašla ani kousek fialové látky. Navíc panenka není nová, to by mi nejspíš neprošlo. Vnučce by to bylo šumák, ale maminka by protestovala.
Co s panenkou dál? Jak jsem jí tak jukla do těch zelených kukadel, bylo jasné, že zůstane u nás.


Vlásky má ohavně mastné. Zapletla jsem jí je prozatím do copu a při té příležitosti jsem zjistila, že je - světe zboř se - od Mattela.


Zůstalo jí jméno Locika Hirsch, bude Rakušanka a bude jí 15 let. Studuje na lyceu. Já snad budu muset ty třídy fotit znova! Ale nebojte se, už jenom pro sebe.


Locika má kloubová kolínka, ruce jdou do upažení a je o fous větší než klasické Skipper. Oblečení si přivezla s sebou, botičky jsem vyštrachala ze zásob.


Na konec srovnání velikostí - Skipper, Locika, Barbie Indonesia a nová Barbie Fashionistas.


Za měsíc ahooooj!

Pro sovičky není kam plivnout

14. srpna 2017 v 15:28 Moje po/tvoření
Už se mi o nich i zdá. Tedy o těch sovách. Ale všechno to začalo kočičími prdelkami. Totiž podšálky v podobě kočičích prdelek. Obrázek se objevil na Facebooku s komentářem jedné mé přítelkyně, že by taky jeden přivítala.

Inspirativní fotka není moje! Ukradla jsem ji právě na FB.


Tak jsem se pustila do motání a měla jsem spoustu "vánočních dárečků" :-)

S další výzvou přišel známý ctitel antiky. Ani tenhle inspirativní obrázek není můj!


To už byl větší oříšek, ale dělala jsem, co jsem mohla. jen ty oči jsem měla udělat z korálků. Nicméně z antického zbrojnoše se stal cestovatel a dokonce už se podíval i do své "vlasti".


Potom přišly chobotnice a já myslela, že to bude konečná. Nebyla. Vyfotila jsem jenom dvě poslední. Ty barvy jsou na přání dvou malých holčiček - budou je nosit na batůžku. Oči jsou zase namlované - tentokrát z nouze cnost, anžto jsem je motala narychlo na hroudě a tam jsem neměla korálky.


Konečně se dostáváme k sovičkám. Jejich historie je stejná jako u kočičích zadečků. Fotka na FB a komentář "to bych chtěla". (A dostala)
Inspirativní fotka zase není moje.


Motala jsem trochu jinak, hlavně ty obličejíky. Jo a nožičky jsem háčkovala jen u prvních kousků, teď už jsou přišité z takové trochu filcoidní látky. Barvy zase na přání.


A co mne ještě čeká? Chameleoni a želvičky.
Inspirativní fotky opět kradené na FB.


Nevím, co bude těžší a vůbec netuším jak na to. Chameleoní nožičky budu asi dělat z korálků na drátcích. A želvička bude nejspíš bez kytiček, to bych si na to musela vzít mikroskop.


Nakonec něco z hroudy a sice zeleného. Protože zelená je prý barva naděje.


A jsou i se spoďárkama. :-)

Chlubný plíce...

10. srpna 2017 v 7:29 Moje po/tvoření
...lezou z hrnce.
To je jedna z báječných průpovídek mojí babičky. Ona měla víc takových. Tak třeba: Jsi poklad, jen ho kopat. Nebýt tebe a malých brambor neměly by prasata co žrát. Jdi dobrá za vůz, aby hnůj nepadal. Nebo jedna fakt úderná: Jsi šikovná jako dvířka od pr..le.
Ale proč jsem použila tu s plícema. Chci se totiž chlubit (a ani se u toho nebudu červenat).
Když je na hroudě počasí deštivé - letos fakt vzácnost - tak se nedá prakticky nic dělat. I zahrabala jsem se do pozůstatků hraček po dceři a vyhrabala háčkované výtvory, které sice byly pro jiné panenky, ale mým prckům taky sedi.


Bleděmodrá taky dobrá.


Variace na žlutou


Pong a Nick: Babí my sme plincezny!


Jen růžová to může být - ty vlevo jsou vyhrabané, ostatní dvoje nové.


Ještě modrá a bílá. To víc bílé (vlevo) je overálek.


A když už jsem vychytala jak na overálek, ušila jsem ho i pro skřítku.


Abyste nemysleli, že ty "velké" zanedbávám, tak jedny plavky. Vcelku, protože chudinka Verunka je poněkud disproporční a má, jak se říká, "kozy jak vozy". Uznávám je to fujtabl výraz, ale ono se pro to tělo nic jemnějšího nehodí.


Ještě pohled zezadu a už ode mne bude pokoj. Ten špendlík už tam není, přišila jsem patentku :-)


Kdyby se někomu mé výtvory líbily natolik, že by po nich zatoužil, písněte mi mailíka nebo na FB a dohodneme se. Umotám i nové věci, jen mám poněkud podelší dodací lhůty. Ale do Vánoc času dost. :-)

Půltucet

7. srpna 2017 v 14:28 Ly
Přesně tolik (viz nadpis) najdete u Ly panenek Ellowyne.
Dneska vám je předvedu, ale předem se omlouvám, fakt netuším, která je která. My totiž nekupujeme podle značek, tváří apod., ale podle toho, která panenka se nám líbí. Opravdové sběratelky z nás budou mít nejspíš husí kůži, ale co naděláme, že jo.
První tři panenky jsou z jednoho kompletu - vůbec nevím, jaké měly původně oblečení. Nejspíš prádlo, jako většina starších Ellowynek.
Zrzka



Oblečení jsem koupila na FB bazárku původně pro panenku Tonner. Jenomže téhle slušelo víc. :-)
Ly k tomu udělala náušnice z knoflíčků - jedna je žlutá, druhá bílá.



Blondýnka
Šatečky mi ušila kamarádka Jaruška pro jinou panenku. Jenomže tahle je nutně potřebovala. Svetřík mi upletla jiná kamarádka, taky pro jinou panenku...


Štuclík a punčocháčky umotala já a botičky jsou z E-bay.



Třetí je brunetka. Možná, že k nim byla do počtu i míšenka Lisettka, ale fakt nevím.


Svetřík i gaťky jsem měla původně pro BJD. Všechny tři mají malované oči, to jste si určitě všimli.


Lýdiina jediná paruková Ellowynka. Koupily jsme ji na FB bazárku a měla dvě paruky. Tuhle z fotky a ještě černou s ofinkou.


Očka má skleněná, malovaná už se nedělají. Šaty původně pro BJD, punčošky Made in Babakat.


Poslední dvě panenky k nám dorazily v originál oblečení.


Brunetka je tuším z bazárku (jestli se nepletu, už ji máme dost dlouho)...


...a Lisettka je od Panenek (http://www.panenka-panenky.cz/). Měli tuhle jednu jedinou a měla jsem pro jednou kliku jak od blázince!


Je prostě překrásná, díky Lenko.


Moje Ellowynky už jste viděli. Ale třeba vám je ještě někdy nafotím takhle jako ty Lýdiiny. Mám čtyři a pokud se o tyhle panenka zajímáte, najde články o nich v rubrice Ty "velké" (v omezené míře).
Příště si dáme nejspíš ty slibované Integritky . :-)

Víc jich nebude - zatím...

4. srpna 2017 v 16:44 Ly
Dneska uvidíte poslední Lýdiiny Barbie. Víc už jich prý nebude. Zatím.

Začnu Byronkou, kterou jsme při představování panenek od Byrona ještě neměly. Jedná se o Cinnabar Sensation AA. Máme ji od Míši. Ještě by se Byronek pár dalo sehnat, ale ty už se nám nelíbí.


Původně měla jít nahatá, ale Míša se nad námi ustrnula a prodala ji i s oblečením. Díky moc, Mišulko.


Oheň a led.
Tu jsem si koupila původně pro sebe, ale zase mi ji bylo líto svlékat.


Je nádherná - teda podle mne.


Další černá kráska. My na ně prostě trpíme.


Tu Ly tak trošínku závidím, ale ona by mi ji klidně dala na hraní.


Abych ji mohla líp identifikovat, vyfotila jsem i krabici. Takže je to Nichelle, zbytek na škatuli.


Moje milovaná Disco - tedy celým názvem Celebrate Disco Doll African American Pink Label Music Stand Steffie.


Když se otevře krabička, tak to hraje. :-)


U téhle Barbušky vlůbec netuším, o kterou jde. Tuším, že některá Look. Šaty má od Essence of Nature Dancing Fire Barbie. Ta je taky zrzavá. Vlastně ještě zrzavější. Ale ta je moje!


Jen ty řasy mohly být trochu kratší. :-)


A ještě jedna zrzavost.
Naše první, jediná a poslední Silkstone Barbie.


Koupily jsme ji kdysi dávno na Černém Mostě v Bambuli, brzo po otevření, když se tam ještě dalo ledaco sehnat.


Tak to jsou všechny Barbie od Mattela, které Ly vlastní.
Další na řadě budou Fashion Roylaty a Integritky. Takže se zase máte na co těšit.

Zahrádky - červenec

1. srpna 2017 v 6:44 Všehochuť
Skončil červenec a tak tady máte zase pár pohledů do zahrádkářské kolonie v Praze Záběhlicích. Tentokrát s poněkud netradiční průvodkyní.

"Hele, dělej, nebudu na tom sluníčku sedět do večera, to si piš!!


To bylo tak. V těch tropických vedrech chodím do zahrádek s Lotkou v rámci dopolední procházky. A abych šla ještě jednou s panenkami, tak to po mně fakt nikdo nemůže chtít. I když s mojí čtyřnohou holčičkou se fotí rozhodně hůř.


"Nevim jak ty, ale já jdu!"


Kromě květin (které fakt z většiny neznám), pěstuje se třeba kukuřice. Tu poznám. A ty brambory vedle taky. Mezi námi děvčaty, po dvou povodních, které se tu přehnaly, zničily co mohly a pěkně zahumusily zbytek, bych si na těch brambůrkách asi moc nepochutnala. Ale proti gustu žáden dišputát.


Tohle taky neznám.


"Je mi vedro, slyšíš?!"


Nádherné lilie. Já mám na hroudě jenom bílé. A floxy, které mi taky chybí do sbírky. :-)


Další floxy, já je prostě miluju. Ty světlejší bych brala hned. Ale lidi jsou nepřející, když si řeknu o sazeničku, nedají. I když nabízím zase jiné sazenice na výměnu. No pochopíte to????


"Pokračuj v cestě! Mně to už nebaví. Tak pochopíš to?!"


Rozkvetly třapatky. Na ty já mám smůlu. Mám růžové (echinacea), ostatní - žluté, bílé, hnědožluté - mi buď vůbec nevzejdou, nebo chcípnou. Zase si musím vysomrovat semínka.


Jediné ovoce, kterého bude letos v Praze fakt hodně, jsou mirabelky, neboli špendlíky. Třešní bylo jen pár, jablek taky moc nebude. Ale ořechy budou. Na hroudě nám zmrzlo všechno. I ty špendlíky.


"Jak dlouho ti to bude trvat hernajs fagot?! Už jsem se vyčůrala, že ti hodím bobek na botu!"


Sice pořád tvrdím, že na mém blogu se musí mluvit jenom slušně, ale tohle sem prostě patří. Hned vysvětlím proč.


I naše Lotka bude totiž mít svoji vlastní cedulku. A když řeknu vlastní, tak je na ní opravdu ona. Setkala jsem se na burze s takovýma prima lidičkama (jo, není to spisovně), oni si ji vyblejskli a poslali mi fotku ke schválení - jen text nic moc, ale navrhla jsem jim několik mnohem "lepších! (Ale slušných, podotýkám.)


No, vypadá to, že toho má holka už fakt plný zuby, vystrčila na nás zadeček a pochoduje směr lávka přes Botič.


Nezbývá mi, než skončit.
V srpnu zase nějaká panenka. :-)
Tak si užívejte léto a neupečte se. Kdysi dávno v rozhlase hovořil nějaký pan profesor o opalování. To se tenkrát ještě neřešila rakovina kůže, tenká ozónová vrstva, ani krémy s vysokým UV faktorem. A ten pan profesor pronesl památnou větu: "I ta kráva ví, že má v poledne zalézt do stínu". Tím se já od té doby řídím a nejen v poledne. :-)