Prosinec 2016

Krásný Nový rok!

31. prosince 2016 v 12:31 Všehochuť
Moje milé kamarádky, jakož i moji milí kamarádi,
co popřát do roku 2017? Tak snad jen to, abychom ho ve zdraví přežili.
A když už jsem si odpustila sáhodlouhé gratulace, tak alespoň hned dvě PFka.



A těším se na setkání napřesrok!

Trochu předsilvestrovské povídání

29. prosince 2016 v 11:57 Všehochuť
Ondyno jsem prováděla systematickou debordelizaci svých papírů. A našla jsem scénku, kterou jsem kdysi dávno psala pro svého chlapečka na vánoční besídku. Tedy, chlapečka, už tehdy měl svých 198 cm, byl ve třeťáku na gymnáziu a začal s historickým šermem. A o tom to vlastně je.
Jenom jsem přidala pár dialogů Gyp, Žofky a Věrky, abych tam mohla šupnout nějaké ty fotky.
Jo a místo Veselé Vánoce jsem tam dala Šťastný a veselý (nový rok). :-)

OSOBY a jejich představitelé:
pan Pešek - zbrojnoš (Věrka)
pan Ješek - zbrojnoš (Žofka)
krčmářka (Gyp)

Gyp: Uááááá (zívá), nejradši bych hodila chrupku. Venku hnusně, co se tu dá dělat? Co to máš za papíry, Žofi?
Žofka: Ále šla jsem vynést tříděnej vodpad a vypadlo na mě pár papírů. Nějaká scénka pro šermíře asi. Jukni, to bysme mohli dát.
Gyp: Tři řitíři ve vikýři by se to mohlo menovat, ne?
Žofka: Kde jsou kluci?
Gyp: Benďa s Danem někde blinkaj.
Žofka: Trénovali za Silvestra?
Gyp: Houbeles, vykouřili krabičku cigaret a udělalo se jim blivno, srabíkům. Zkusíme to zahrát samy!
Žofka: Jo, a kde vememe třetího?
Gyp: Věrko, zavři tu bichli budeme hrát dívadlo!


Věrka: Cože budete?
Žofka: Budeme, my tři. Hrát dívadlo!
Věrka: A jinak normální?
Gyp: Zbytečně nemel a přečti si scénář. Budeš hrát pana Peška, Žofi pana Ješka a já si střihnu krčmáře, teda šenkýřku.
Věrka: Vy dvě jste fakt raplíci. Ale jdu do toho s váma. Když ostuda, tak ať to stojí za to.
Žofka: Jaká ostuda? My už toho nahráli, viď Gyp. Ale většinou s klukama ...
Gyp: Tak dneska bez kluků!


Ješek: Buď zdráv, pane Pešku!
Pešek: I ty buď zdráv, pane Ješku! Hodně času jsme se neviděli.
Ješek: Ba, hodně vody v řece uplynulo. Pojďme a poseďmě spolu chvíli u dobrého truňku.
Pešek: Skvělý nápad. Zvu tě, pane Ješku.
Ješek: Ale, ale, snad jsi nezbohatl. Pokud mě paměť nejklame, měl jsi vždycky dost hluboko do kapsy. Skoro bych řekl, že jsi, jak se říká, přímo smrděl grošem.
Pešek: Braň se pane, tu urážku smyji krví!
Krčmářka: Pánové, pánové, přece se mi tu nebudete bít. Přinesu vám dobré vínko!

XXXXX

V: Tak tady tě Gyp plácnu pěkně přes zadek.
G: Co? Jseš normální?
V: Jsem. Jsem momentálně středověký zbrojnoš a my se se ženskýma nepářeme!
G: Kdyby mi tohle řek´ Benďa, tak bych mu urazila palici!
V: Ten by si to v životě nedovolil.
Ž: Proč myslíš. Mně náhodou řek´ že bez copanů vypadam docela sexy.
G: Docela jo?
Ž: Ale sexy!


Pešek: Dobrá, nechme toho. Přišli jsme posedět, ne se zabít.
Ješek: Má řeč, pane, má řeč.
Pešek: Krčmářko, jeden džbán vína bude málo. Pan Ješek má pořádný splávek.
Ješek: Co tím chceš říci???
Pešek: Ale doneslo se mi, že ses nedávno medovinou tak posilnil, žes´ psici svého pána ctěnou pannou tituloval.
Ješek: Cože? Takovým pomluvám dopřáváš sluchu? Braň se!
Krčmářka: No tak pánové, přinesla jsem to vínko, přece se mi tu nebudete bít.

XXXXX

V: Teď mi to došlo. Čím chcete šermovat? Mečema se povraždíme hned na začátku a musíme vydržet až do konce.
G: Dýky.
V: Tyhle??? Pffff. Umělá hmota!
Ž: To máš fuk, obecenstvé nic nepozná.
G: Mam nápad. Věrka je hubená a dlouhá, tobě Žofi vycpeme panděro. To bude srandézní.
Ž: Jo a budeme hrát Dlouhý, Široký a ...
G: ... Krásnooký si chtěla říct.


Ješek: Má pravdu. Tak na zdraví a na rytířské ostruhy! Ještě sis je u svého pána nevysloužil?
Pešek: Však znáš mého pána.
Ješek: Ba znám. A tebe taky!
Pešek: Jakže, chceš mě snad urážet?
Ješek: Cožpak bych mohl tebe vůbec něčím urazit?
Pešek: To stačí, braň se! (Oba chvíli šermují, dokud se vzájemně neprobodnou.)
Krčmářka: Pánové, přece se mi tu nebudete ... Už nebudou. (Prošacuje oba ležící, protřepe prázdné váčky na peníze.) Oba smrděli grošem a rytířské ustruhy už taky nezískají. A nejhorší je, že se ani nenapili. (Zatlačí jim oči.) Tak Štastný a veselý.

XXXXX

G: Není to vůbec zlý. Co vy na to?
V: Docela dobrý, na Silvestra to projde.
Ž: Tak holky a nikomu ani muk! Ruku na to!


P.S. Nevím proč, zase jsou některé fotky rozmazané. V počítači v pořádku, na blogu nikoliv.

Vánoce ještě nekončí

28. prosince 2016 v 6:47 Všehochuť
Tedy jak pro koho. Ty moje Vánoce se díky milé přítelkyni Mary protáhly o další den.
Včera jsem totiž dostala balíček, o který se s vámi ráda podělím. Jen mě mrzí, že jsem nenafotila všechny vrstvy, bohužel jsem byla příliš nedočkavá. Vrchní vrstvu tvořil černý nepromokavý obal. Pod ním byl krásný vánoční papír s ozdobou, stejný jako na jednom z dárečků.


Pod papírem krabička - tu už jsem nafotila.


A v ní spousta milých věciček. Začnu tím zvlášť zabaleným dárečkem. Tušila jsem, že tam bude jedna z Maryiných krásných vánočních pohlednic. Taky že byla.


Tentokrát nešlo o pohlednici, ale o otvírací přáníčko. Jeho obsah vám taky nechám přečíst. Moc mě potěšilo.


Další dárečky: slamáček pro panenku, filcová podložka - hodí se nám pod samovar a krásný vánoční věneček i s pidisvíčičkou.


Budka pro ptáčky přijde do "dětského pokoje" (až ho mrňata budou mít), pohár (za vítězství zatím netuším v čem, ale v klučičím pokoji se hodí i jen jako ozdoba) a pak to kulaté s držátkem. To bylo zabalené do bublinek a nejdřív jsem myslela, že je to lízátko. Jenomže když jsem jukla pořádně, říkám si lízátko přece nebude na drátku. Nebylo to lízátko ...


... ale malé zrcátko. Holky se o ně jistě pohádají.
A ještě ještěrka.


Jako kdyby Mary tušila, jak po ní Jonášek touží.
Takže teto Mary, Jonášek Ti moc a moc děkuje. (A nevěří svému štěstí!)


Dárečky mi udělaly velkou radost. Ono udělá radost už jen to, že na mne myslí někdo, kdo mě vlastně vůbec nezná. Mary i Mami, jsem Vám oběma hrozně vděčná.Líbající

Prosincové přírůstky a novinky

26. prosince 2016 v 17:41 Přírůstky a novinky
Máme tu poslední měsíc v roce a Ježíšek zaklepal na dveře. Je pravda, že jsem na něho moc nespoléhala a pro jistotu jsem si něco málo "naježila" sama.
Uhura mě uhranula u Ľuba na blogu a sehnala mi ji Míša.


Díky těm dvěma se ocitla u nás pod stromečkem. Jenže se objevilo "jenže". Je tak krásná, že je jí škoda na hraní. A já hromadím panenky jedině a pouze na hraní.
Na konec si ji odnesla moje dcera Ly do svého doupěte a až k ní půjdu na návštěvu, odnesu si nějakou jinou, kterou bude moci oželet. Vlastně to dopadlo docela dobře, protože budu mít nějaký ten přírůstek i na příští měsíc.
Druhou panenku mi sice doručil Ježíšek, ale koupila mi ji právě Ly.


Panenku už představili jiné blogerky i Ľubko, takže o ní víte kde co. Vánoční Barbie 2016. Jaká je to tvář si nepamatuju, pro mne je to moje krásná Saffron.


Šaty nejsou příliš kvalitní, úplně nějhorší je plastový "kyrys", ten musel honem dolů.


Bez kyrysu šaty taky nic moc. Už je nemám. Odnesla si je vnučka. (Sice je zničí, protože je ještě malá, ale měla z nich radost.)
Naštěstí máme zásobu dalších oblečků. Tohle je teď moje Saffron v celé své nové kráse.


To je všechno. Vlastně ne.
Ještě je tady Datch, který hezky dlouho čekal na partnerku. Měl slíbenou Uhuru, ale utřel nos. Tudíž jsem mu představila náhradu.
Vypadá to, že zůstanou spolu.


No, takhle málo jste toho v přírůstcích ještě neviděli, co? Jen si zvykejte, už to fakt nemám kam dávat. :-(

Šťastné a veselé ...

23. prosince 2016 v 6:40 Všehochuť
Milé návštěvnice a návštěvníci, milé přítelkyně a přátelé, Vám všem přeji následujicí:


Už jsem přála také na Facebooku a tam to vůbec není jednoduché. Každá skupinka si žádá svoje.
Tak třeba do skupiny BJD CZ/Sk kloubové panenky - tam bych se vůbec neodvážila dát nějakou recastovou "hrůzu". Pročež jsem sáhla po Emmičce:


Naopak do skupiny Milujeme všechny BJD jsem se odvážila a šupla tam svoje oblíbence:


A do skupiny "barbínkářek a barbínkářů zase něco jiného:


Teď jen doufám, že všichni budou spokojeni (a nikdo si nevšimne, že jsem vykradla vlastní fotky ze starších ročníků - ty tři poslední).
A když budete na mne hodní, tak vám sem hodím něco ještě na Silvestra. Smějící se

Malá módní přehlídka

20. prosince 2016 v 7:00 BJD
Poslední dobou jsem nakupovala jak blázen. Oblečení. Ne pro sebe, ale pro moje resinové miláčky. Resp. pro slečny. Děkuji všem svým internetovým přítelkyním, které jsou mnohem šikovnější než já a ochotně mě zásobují.
Tady máte vše, co jsem v poslední době nahamonila.
Aby se holky nehádaly, jdou za sebou podle toho, jak dlouho už jsou u nás.

Věrka


Verunka


Rahar


Žofinka


Narah


Gyp


Dalších pár modelů mám už nějakou dobu doma, ale ještě se v nich nikdo nefotil.
Tady má Věrka půjčenou Žofčinou paruku, jelikož ještě neměla vlastní.


Verunka


Žofka


Musím taky předvést jeden model, který máme od profíků Victorian Catherine. Jen k tomu nemáme odpovídající střevíčky.
Modelkou je Narah.


Na předposlední fotce je Gyp krátce po kosmetice u "tety Renáty" - ve svém prozatímním "cikánském" kroji. Časem budeme mít lepší. Musela jsem ji sem dát, protože je teď moc krásná.


A ještě jedna fotečka na závěr. Emička se chtěla za každou cenu taky fotit, protože má na sukni nové kanýrky. :-)
(Sukýnka totiž původně patřila do šatníku panenek Barbie a Emičce byla krátká.)


Povídání ze zákulisí bude v některém dalším článku. :-)

Vrána k vráně ...

18. prosince 2016 v 13:23 BJD
Nenechte se zmýlit názvem. I tenhle článek bude o panenkách. Resp. tu bude jedna panenka.
Ale zpět k názvu. Znáte přísloví "vrána k vráně sedá, rovný, tovného si hledá? U nás v rodině jde o hromadění. Hromadit se dá ledaco. Manžel si donesl z domova jednu velkou mušli. Ostranku. S radostí jsem vyklidila poličku ve stěně a koupili jsme druhou mušli. Šíšan. A nechtějte, abych spočítala, kolik je jich nyní ve všech volných poličkách.
Když už nebylo pro mušle kam plivnout, koupili jsme tatínkovi rybičku. Skleněnou. Následovala rybička keramická, kamenná, zkaměnělá (z Karlových Varů, tedy minerály pokrytá), dřevěná, prostě se nám rybičky namnožily geometrickou řadou.
Teď se konečně dostaneme k té panence.
Nafotila jsem skřítečku Cecilku právě s několika rybíčkami a mušlemi. Nebojte, fotek je jenom pár a už jsem se vykecala na začátku.


Přesto mi to nedá. Ten overálek má Cecilka díky mé přítelkyní Haničce/Johanně, která mi poslala zbytečky tenoulinké teplé příze.


Ponožko-bačkorky jsou z Perlovky, pořád padají.


A protože je zima, dostala Cecilka ještě svetýrek s kapuckou. Příště si na to háčkování pořídím mikroskop.


Cecilka je skřítka neposedka, občas odněkud spadne.


Přejeme Vám všem krásný předvánoční čas.

Verunka to nemá jednoduché

15. prosince 2016 v 12:43 BJD
Já snad dneska ten článek nedopíšu. Nejdřív se mi seknul počítač. Pak mi "zamrznul" blog a musela jsem se znovu přihlásit. A teď, jak tak koukám, mám docela nekvalitní fotky. Nic s tím nenadělám, snad to přežijete.

Naše Verunka si moc nerozumí se svými vrstevnicemi, s klukama už vůbec ne a tak se nabídla, že pohlídá naši "mateřskou školku" (i s jeslema).


Verunka: Hezky si sedněte a já vám povím nějakou pohádku. Ty si chceš vybrat Fifi?
Fifča: Jo. Ne.
V: Ty se stydíš? Tak mi to pošeptej, kterou pohádku bys chtěla.
F: Neci pojádku, ci šusenku!
Emča: Už by zase baštila, nevšímej si jí!
F: Ci šusenku, papat! Hned!
V: Až ke svačince!
F: Néééé, hnéééd, béééé!


Nick: Na!
Andulka: Jé!
V: Andulko, jak se říká, když ti někdo něco dává?
A: Dej!
V: Ty neznáš to slovíčko? Dě ... ku ...
A: Ces pusu?
E: Jé voni jsou jako nevěsta a ženich!


F: Vříííísk!!!
A: Dáš tasticku?
V: Na co ji potřebuješ?
A: Na hafa! Dáš?
V: Dám. Ale jak se říká?
A: Moje!


F: Vřííííísk!! Bééééé!
E: Já jí jednu vrazim a bude ticho!
V: To nemůžeš, je malá!
E: Mně je to fuk, ale vona sebou třískne na podlahu, uvidíš.


E: Co sem ti řikala?
V: Nebuduem si jí všímat, ona přestane.
E: To bych se teda moc divila.
Heduška: Já bysem chtěla pohádku o Popldelce.
V: O čem?
E: Vo Poprdelce, to nám vypravuje Benďa.
H: Popldelka je supel!
E: Musím ji naučit řikat R.


Nick: Sem čenich! Heč.
Pong: Co?
N: Sem čenich a mam nevestu, heč!
P: Já mam motolku! Dln dln! (Od minulých Vánoc z té motorky skoro neslezl)
N: A já mam nevestu a memeda, heč!
V: Pongu, jak se to chováš, co ty prstíčky!
P: To je colnuto! Umim colnuto! Benďa naučil!
V: Hned toho nech!
P: Eště umim si jednička!
V: Tak dost, nebo půjdeš hned do postýlky!
P: Néééé!
F: Vřííííísk!
A na pohádku tak nějak nedošlo. Chudák Verunka, tolik se snažila.

Velký kousek čekulády

8. prosince 2016 v 7:12 Moje po/tvoření
Taky by se článek mohl jmenovat "odříkaného chleba největší kus". Ano, byla jsem to já, kdo pořád tvrdil, že ty obézní panenky nikdy kupovat nebudu! Byla jsem to já, komu se vůbec, ale vůbec nelíbily. A jsem to zase já, která vám tady jednu představím.


Vlastně za to může Tom. Vyrazili jsme si spolu koukat po panenkách. Kdybych šla s Ly, ta by mi nákup rozmluvila. Ale Tom ne, prej jen si ji kup. Tak ji mám. Barbie Fashionistas 2016 AA curvy.
Mně se tahle nová těla moc nezamlouvají - konkrétně tyhle plnoštíhlé panenky. Mně je fuk, jestli jsou mezi lidmi rozdíly, jestli každá ženská má jinou postavu. Kupuju si panenky, protože jsou hezké a nemají s lidmi nic moc společného.


Oblečená vypadá o něco líp než nahatá. Výhodou setu je troje oblečení, dvoje botky a kabelky.


Buřtík v džínovém.


Společenské šatečky moc nesedí. Buď je přešiju, nebo prodám.


Panenka má krásný obličej.



Ještě bez brýlí.


A malá srovnávací studie. Od petitky po dlouhánku.


A ještě srovnání s "normální" Barbie.


Tak vidíte, na každého jednou dojde. Na mne příští rok. Bude další obezitka s vyholenou hlavičkou a tu prostě budu muset mít. To jsou věci ...

Jonáš a jeho zvěřinec

5. prosince 2016 v 17:53 BJD
Zvířátek máme doma opravdu hodně. Většinu jich vlastní Jonášek. Asi to bude tím, že je ve své podstatě elfík - viz ouška. I když takový Daniel má taky elfí ouška a se zvířátky nechce mít nic společného. Jediný zvěřinec by mohl pěstovat ve svých slušivých dredech - to mu alespoň předpovídá Žofka.
U Jonáška to začalo potkany. Ty už jste před časem viděli, ale nakonec nám zůstali jenom čtyři a jejich vlastnictví nějak přešlo právě na Jonáše.
Potkani mají dokonce svá jména: bílý je Piškot, šedý Chips, černý Muffin a druhý černý je Keks. Jen se mě neptejte, který je který - mám na mysli ty černé.


Pak si Jonáš přinesl ze zahrady několik šneků. Nevěřili byste, jak šneci smrdí. Tedy ti naši. (Prázdné skořápky)


Další byly na řadě žabičky. A tady začíná problém s velikostí zvířátek. Žáby jsou MOC velké. Co nadělám, když je má Jonášek tak rád. :-)


Následovatl exotický pavouk (taky obrovský, menšího jsem nesehnala). Ten mě fakt nepotěšil. Jonáška ano.


Hadi jsou mi sympatičtější.


Taky máme želvičky ...


... křečky (původně morčata od Playmobilu, ale na morčata jsou moc malí, takže jsem je přejmenovala) ...


... a rybičky.


A co nás ještě čeká? Další rybička, aby té jedné nebylo smutno. Pak prý nutně potřebujeme ještěrku, nejmíň jednu, dalšího hada, nebo dva, zakrslé králiky a krokodýla by chtěl miláček. Tak nevím Smějící se
Je celkem jasné, že budu vyrábět terárium. Jen si musím vygooglit, co s čím může bydlet pohromadě, aby se to nesežralo. Jediné co vím je, že potkani musí být samečkové. Zatím přemýšlím nad králíkárnou, jakmile bude co do ní.