Červenec 2016

Byron Lars poprvé

31. července 2016 v 14:07 Ly
Dneska jsem otevřela novou rubriku. Má krátný název: Ly. Ly je značka mojí dcery Lýdie, která jako správné jablko nepadla daleko od stromu a miluje panenky jako já. Dá se říci, že za moji "hromadu" může právě ona. První Barbie u nás byly právě její.
A jelikož má Ly spoustu nádherných panenek, rozhodla jsem se je nafotit a předvést. Začnu panenkami Barbie a dnes to budou sběratelské panenky Byron Lars Treasures of Africa.
Tak se pohodlně usaďte, začíná přehlídka (jenom doufám, že nepopletu oficiální jména jednotlivých panenek):

NNE


A portrétek:


TATU


Tatu jsme prvně viděly před léty na internetu a nikdy nás ani ve snu nenapadlo, že bychom ji mohly někdy mít. A máme. Takže, pokud hodně toužíte po nějaké, zdálivě nedostupné, panence a je vám souzená, tak si k vám cestu najde. Jen musíte náhodě trošilinku pomoct. Třeba prostřednictvím dobrých kamarádek. :-)


TANO


Tano má zajímavé oblečení, všimněte si kovové podprsenky ...


... a ještě zajímavější účes. Dalo mi dost práce nafotit ho tak, aby byl vidět ptáček v klícce z vlasů.


MBILI


Líbí se mi účes s korálky a třpytky nad obočím.


MOJA


I Moja má zajímavý účes (kromě jiného).


Tyhle panenky ovšem nejsou "na hraní". Jsou pěkně v krabičkách. Můžete se těšit na pokračování! Byronek není nikdy dost! :-)
Jen nevím, proč mi při vkládání připadají některé fotografie dost mizerné, když v počítači vypadají "normálně".

Červencové přírůstky a novinky

29. července 2016 v 7:00 Přírůstky a novinky
Pomaličku nám končí červenec, půlka prázdnin je ta tam, tak se jukneme, co se nám to tu urodilo.
Není to tak dlouho, co jsem vám představila dvě níže znovu představované panenky. Obě jsem tehdy měla a poslala do světa. Nějak mě neoslovily. A pak jsem na MMB viděla hlavičku, která se mi líbila mnohem víc a od kamarádky dostala jinou hlavičku ... Prostě zjevně nejsem normální.
Jo tělíčka mají od panenek Liv.

Ta první dostala jméno Carli a teprve při psaní článku jsem zjistila, že ještě nemá příjmení a národnost. Ale je jí 17 a studuje na našem lyceu.


Rovněž sedmnáctiletá Lee Soo Jin (Lee je příjmení) je zapsaná řádně. Pochází z Koreje (hlavně se neptejte ze které, mně je to totiž fuk) a studuje na lyceu. Je to ta hlavička, kterou jsem dostala. :-)


Tuto panenku jste viděli v článku Kutěníčko ... Dostala jméno Jada Thomas, je jí 15 let a pochází ze Švýcarska. Studuje na lyceu.


Převlasená panenka Peggy se taky mihla ve stejném článku jako Jada.
Anni-Frid Fisher je desetiletá Švýcarka, nastoupila do primy našeho lycea.


A teď trochu rodinného štěstí.
Li Shang a Ou-jang Chen měli zatím jen holčičku Ping. Jelikož u nás se politika jednoho dítěte nedrží, pořídila jsem jm chlapečka jménem Wei.
Kde jsem ho vzala? Mám doma krabici a v ní zbytky prastarých panenek. Potažmo miminek tu bez ručičky, tu bez nožičky, k tomu odpadlé končetiny (smůla je, že tam mám třeba čtyři levé ručičky a žádnou pravou, těm se ulomilo "očko" a spravit to nelze). Tak jsem čapla jednoho trupíka, ručičky a nožičky do barvy, tenoulinkou gumičku a máme kluka jako buka. Ještě jsem mu musela domalovat černé vlásky a očka.
Červené šatečky má proto, že ačkoliv je kluk, je Číňan a pro Číňany je červená barva barvou štěstí kluk nekluk.


Nakonec tu mám Steffi, dlouho byla sama až mi jí přišlo líto a přidělila jsem jí dvě holčičky. Starší je Sia (10 let), mladší Cilla (4 roky).


To je všechno. Vlastně ještě mám dvě nové Fashionisty, ale ty vám představím v samostatném srovnávacím článku. :-)

Jonášovo odpoledne

26. července 2016 v 11:58 BJD
Vzdělanci v našich řadách namítnou, že existuje Faunovo odpoledne, event. Forsythovo pozdní odpoledne. Gyp by řekla: No a co jako! Jonášek sice není ani faun ani Forsyth, ale konec konců je elf a tak může mít taky svoje květinové odpoledne.
Vy vlastně nevíte, kdo je Jonášek, tak tady ho máte:


Klučíka jsem viděla prvně na blogu Sofie. Byl tam na fotce s mojí první Narah. Jedním ze svých čtyř oček jsem mrkla a bylo rozhodnuto. Takového nutně potřebuju.


A tak jsem škemrala kde se dalo, sháněla kde se dalo a nakonec se ke mně dostal. Prostě mi byl souzen. :-)


Už ho mám doma pár týdnů, ale ještě jsem ho nepředstavila a hned vám to vysvětlím. Tak nějak jsem nevěděla, jestli si ho nechám nebo ho pošlu do světa. Dokonce jsem ho nabídla na bazárku, naštěstí ho nikdo nechtěl.
Je to s ním taková zašmodrchaná hitorie plná omylů. Dvou omylů a oba jsou to moje vlastní omyly, nechtěla bych, aby moje blbost vypadala jako že mě snad někdo chtěl v omyl uvést. Vůbec ne. Jenomže já se v panenkách moc nevyznám, kupuju si to, co se mi líbí - pokud na to mám.


První omyl - dožadovala jsem se certifikátu (nepotrpím si na ně, ale druhá panenka ho měla) a nedošlo mi, že je to recast. Já recasty fakt neřeším, je mi to jedno, ale hezky jsem se ztrapnila.


Druhý omyl: jelikož jsem ho poprvé viděla s panenkou od Garden of Dolls a přečetla si, že je to její kamarád, nenapadlo mě nic lepšího, než že je od stejné firmy. Není. Ani to mi nevadí, a nikdo za moji blbost nemůže. Jen jsem se zase ztrapnila, naštěstí na jiné adrese.


Ještě, že mi trapasy zase tolik nevadí, jen na dně dušičky zůstalo takové malilinkaté zklamání. Ale co. Kluk je krásný, už se máme rádi, navíc se skamarádil s mými děvčaty (uvidíte někdy příště).


Je tedy načase, aby dostal nějaké letní oblečení. Za tím účelem jsem zrecyklovala manželovy staré trencle a svoji rozbitou ponožku.


Inu švadlena už ze mne nebude. Ale ono to na fotkách - nevím proč - vypadá hůř než v relálu. No, aspoň jsem trochu zúžila ramínka. :-(


Tak ještě poslední fotku - Jonášek relaxuje na kupce sena.


Přejeme vám hezké horké úterý.

Kutěníčko, to je moje potěšeníčko

23. července 2016 v 7:00 Moje po/tvoření
Jenomže ne vždycky se mi zadaří. Ale tentokrát se snad i můžu pochlubit.
Panenka značky Petra - Peggy se ke mně dostala v dost špatném stavu. Je to už třetí stejná panenka v řadě a přemýšlela jsem co s ní. Škoda, že obvykle ve tvůrčím zápalu zapomenu vyfotit původní stav.
Na obrázku, ukradeném z internetu, konkrétně z E-bay, vidíte, jak panenky vypadaly coby nové. Původní Peggy máme a i když je už letitá, a dcera si s ní hodně hrála, je pořád jako nová.


Ty moje dvě chudinky vypadaly o hodně hůř. Hlavně vlásky měly v tak žalostném stavu, že nezbylo než je ostříhat. To je raz dva. Bohužel panenka má do krčku tak malý otvor, že nemohu vlásky našít, ani tam nemůžu nalít lepidlo a upevnit jím vlásky "napíchané". Takže paruka.
Tu první jsem ušvadlila ze štupovačky. Má jednu výhodu, lze ji libovolně česat. Ve skutečnosti to vypadá líp než na fotografii. Oči jsem přemalovala na šedo, pusinku jsem musela taky upravit, byla trochu smázlá. Šatečky jsem háčkovala kdysi dávno právě pro panenku Peggy.
Panenku jsem už představovala kdysi dávno tady na blogu.


A tady je druhá. Paručku jsem ušila z příze Sára. Česat sice nejde, ale zase jsem nemusela pošívat celou čapku. Vlásky vypadají moc hezky - na fotce hůř. Oči a pusu jsem taky přepatlala. Pak jsem dostala totálně zcestný nápad a napatlala panence pihy. Vypadalo to hrozně, takže šup odlakovač - pihy pryč a s nimi zmizela i přemalba pravého oka. Panenka má jedno hnědé, jedno modré. Buď to časem opravím, nebo nechám tak.
Panenku představím ve článku o přírůstcích.


Stařičkou Barbie hlavičku jsem dostala od Toma. Měla jsem totiž doma ve škatuli volné tělo od nové Skipper cyklistky s ohebnými kolínky, která nestojí - díky těm volným kloubům. Navíc má ulomenou kotvičku a zbylý kousek nejde vyndat, protože hrozí nebezpečí rozlomení celého krčku. Jenomže to jsem celá já, že nic hned tak nevyhodím a tahle hlavička měla přesně správnou velikost.
Fotka je Tomova a půjčila jsem si ji bez dovolení. Ale on mě bít nebude.


Původně jsem chtěla hlavičku převlasit, ale nakonec jsem se rohodla nechat jí vlásky původní a jenom pár pramínků přidělat. Jsou trochu jiné, takže panenka má melírek.
Takhle to vypadalo:


Následovala horká a studená voda, vlásky pěkně ulehly a hlavička šla na tělo. Tohle je výsledek.
Panenku vám taky představím v přírůstcích. Možná, že ještě dobarvím pusu.
Nemáte někdo zbytečný invalidní vozíček pro panenku Barbie? Tahle by ho hrozně potřebovala. Zatím uvažuju o výrobě berliček.


A ještě trochu šitíčka.
Růžové šatečky jsem umotala na přání své kamarádky. Tohle je podklad.


Pak se začalo zdobit. Ta stříbrná mašlička je snímatelná a může se vystřídat kouskem tylu se stříbrnými puntíčky.


No a nakonec přišla vrchní sukénka, která je samostatná, takže ji panenky může mít a nemusí. Jo všechno hezky v ruce, na stroji a) moc neumím; b) mi nefunguje.


Poslední fotku jsem zase ukradla. Tentokrát na FB a je na něm nynější majitelka šateček, lištička Emička. Majitelky se dovolím dodatečně.


Pro dnešek stačí, ne? Ale nebojte, já zase něco upatlám a pochlubím se.

Druhá Narah = Rahar

20. července 2016 v 6:44 BJD
Článek se mohl jmenovat taky "Láska na první pohled". Když jsem tu fialovou panenku viděla na FB, nemohla jsem ji tam prostě nechat. Dlužná jsem, kam se podívám, ale nedalo se nic dělat. Uznejte sami.
Takhle k nám dorazila.


Hned jsem ji vyfotila spolu s naší první Narah.


Jelikož mi dcera okamžitě zabavila paruku - vydala jsem ji celkem dobrovolně, protože ona po ní marně touží už cca dva roky, a nejspíš ji už nebudou vyrábět - začala jsem zkoušet, co dát nové panence na hlavu.
Nejdřív dvoubarevná furka ...


... potom dvoubarevná paručka.


Tuhle paruku jsem koupila na FB. Ale už ji nemáme, vyhandlovala jsem ji s kamarádkou. (To zelené je škopek na prádlo.)


A tohle je ta vyhandlovaná paruka. Je nádherná. Pokud vám panenka připomíná Lady Godivu (bez koně), moc se nemýlíte. Zkoušela jsem jí nové plavky a tak je pod vlásky nahatá. :-)


K paručce jsem dostala dva skřipce, kterými se dá účes ještě zvětšit.


Na garderóbě se usilovně pracuje.
Ovšem největší problém bylo jméno. Ve svém bývalém domově to byla Viola nebo Fialka. Možná i Narah. Tak to u nás nešlo. Narah už máme, Violku na hromadě taky najdu a Fialka se mi nelíbilo. Tak jsem písla na FB a požádala o radu. A máme Rahar.
Tak zase někdy ...

Jedenáct je bezva věk

17. července 2016 v 6:48 Tématické focení
Jedenáct, to je druhý ročník našeho lycea - tedy sekunda.
Věřte nebo nevěřte, ale trvalo mi skoro půl hodiny, než jsem tu tlupu srovnala. Pořád mi někdo padal, někdo nebyl vidět, další nechtěli sedět, prostě horor. Nakonec se jakž takž zadařilo. Ale jakmile jsem zmáčkla spoušť, spadla celá horní řada.


Největší skupinkou panenek jsou v téhle třídě staré Skipper. Kromě zrzky jsou bohužel hodně "jeté". Brunetka byla skoro plešatá, vlásky jsem natočila a nechala nerozčesané. Nožky má zašlé, neumytelné. Blondýnka vlevo má ustřižený celý předek vlasů a ta s ofinkou je v obličeji umazaná a nejde to smýt. Nechci používat Savo a jiné drastické prostředky, takže holky jsou jaké jsou. Prostě věk je na nich znát. No a co, na mně taky. Kromě zrzčina trička všechno oblečení Made in Babakat.


U těchto tří si nejsem jistá, že jsou všechny Skipper. Určitě ta úplně vpravo. Koupila jsem ji hrozně levně a byla příšerně přemalovaná. Teď vypadá mnohem líp, vylepšíla mi ji Denisa (Molendrix).


Naše malé mořské víly. Vpravo je úplně první Ariel, která u nás byla k sehnání, čímž myslím v obchodě. Jelikož už je věkovitá, občas jí upadne některá noha (zatím to jde nasadit zpět). Tak jsem koupila na MMB jinou za účelem získání nového těla. Ale nakonec mi bylo líto zahodit hlavičku, tak máme dvě. Inu na naší hromadě se na množství zase tak nehledí.


Tahle čtyřka jsou panenky BFC. Zleva dvojčata z první série, černá holčina z plavkové série a blondýnka zase z jiné série. (Teď nevím přesně, jestli ty série byly tři nebo čtyři.) Všechny tyto panenky mají mezeru mezi palcem u nohy a ostatními prsty, takže mohou nosit žabky (které jsou u některých součástí oblečení.)


Panenky Winx (nebo Witch? Mám v tom binec.) Ještě máme blondýnku, ta je "o rok mladší". Oblečky nemají původní, ale od panenek Bratz.


A tři nezařaditelné. Zleva: česká variace na Barbie - měla název Daisy. Ještě máme dvě blondýnky, ty chodí do primy. Více jich nebylo. Panenky nejsou moc kvalitní. Těm našim upadla každé jedna noha a všem hlavičky. A to jsem na naše poklady hodně opatrné. (Oblečení já osobně.)
Prostřední panenka má hlavičku Skipper, tělo bůhví odkud. Už jsem ji tak koupila. (Obleček je originál Skipper, takové krásné věci se u nás kdysi normálně prodávaly. A za dobře.) Vpravo je nový typ Stacie. Koukala jsem, že se mi do sekundy připletla omylem. Ale už je tu, co nadělám.


A konečně několik kluků. Všichni jsou Sunshine Family. Jelikož to měl být původně tatínek, jsou v obličeji starší, ale velikostí zase akorát. Nemohla jsem je zařadit do vyšších tříd, vypadali by tam jako trpaslíci vedle Sněhurek.
Nejvíc se mi líbí ten prostřední. Ten vlevo přišel v hodně špatném stavu. Musela jsem ho převlasit a v rámci údržby jsem přišla na to, že má urvanou ruku. Tedy on ji měl něčím přilepenou, ale při oblékání upadla. Kolem bylo naplácané lepidlo. Toho vpravo bych docela ráda poslala do světa, kdyby byl zájem.


I tihle dva poslední jsou Sunshine Family, tentokrát černá verze. Modrooký vpravo by taky mohl být k mání. :-)


Takže naše jedenáctileté dárečky už taky znáte. Příště bude nejspíš prima a hned dvě třídy. Ted prima A a prima B. Můžete se těšit. :-)

"Drsňák" s něžnou duší

14. července 2016 v 7:17 BJD
Tohohle kluka jste tu ještě neviděli. Už ho mám doma pár týdnů a pořád jsem neměla tu správnou náladu na nafocení. Až teď.
Koupila jsem ho na "Panenkách" (http://www.panenka-panenky.cz/). Je to stejný kluk jako Kim, jen v jiné barvě pleti. Tedy Kira od Doll Leaves.
Dredatou paruku mám ze stejného zdroje. Jak jsem ji prvně viděla, držela jsem si všechny čtyři palce, aby byla akorát. A byla.
Kapitola sama pro sebe jsou oči. Jelikož jsme s dcerou Lýdií holky v tomto směru nezkušené, koupily jsme nádhrná stříbrná očka na E-bay. Jenomže ona to nejsou očka, ale cosi k očím pro panenky tuším Blythe. No nazdar! Vypadalo to na vyhození, ale pak jsem si řekla a proč to nezkusit. Zkusila a oči jsou oči. A basta!
Dostal jméno Daniel. Nejdřív to měl být Gabriel, ale už máme Gyp a znáte to, já hrozně ráda plácám dialogy. Takže G může u nás být jen jedno. (Teď mě napadá, že máme Nicka a Narah, ale Nick toho moc nenapovídá, tak se to ztratí.) Zkoukla jsem jména dalších archandělů a řeknu vám rovnou, nic moc. Přece se nemohl jmenovat např. Zadkiel. Tak jsem opustila archanděly a je to Daniel.

A tohle je jeho dnešní příběh:

Daniel je rocker tělem i duší. S kytarou by nejradší chodil i spát.


D: Hej bábryba, hej bábryba ... Sakra, tady je nějaký mimino. Kdo to tu vodložil? To abych byl radši zticha, než to probudim a dostanu držkovou.


Mimi: Bééééééé, vřííííísk
D: A je to tady. Kšššš, kššš, neřvi! Slyšíš! Přestaň hulákat!


D: To se fakt nedá poslouchat. To si radši brnknu, když stejně nechrní. Hej bábryba, hej ... Hele ono to sklaplo! No to bude nejspíš malej rockovej fanda! Tak schválně eště jednou toho necham ...
Mimi: Vříííííísk!!! (Mrská sebou jako ryba na suchu.)
D: Hej bábryba, no vono to fakticky funguje, už zas drží tlamajznu!


Eliška: Co tu řveš, člověče, probudíš malou! Zmlkni!
D: Fakt chceš, abych zmlknul, jo? Tak dávej bacha!


Mimi: Vřííííísk, vříííísk! (Kope do peřinky.)
E: No tak, co to děláš, hajej! Hajííí!
Mimi: Vříííísk!


D: Hele já začnu hrát a uvidíš, jak zmlkne!
E: To určitě, ty chytrej. Já ji radší pochovám!
Mimi: Vříííííísk!! (Kopity kop!)


D: Šupni ji do landauru a dávej bacha! Hej bábryba, hej bábryba!
Mimi: Gggg, gggg! Chrrr (Omlouvám se, nevím, jak naznačit, že dítko zdravě usnulo.)
E: Ono to fakt funguje?
D: Jasně! To je tvoje?
E: Hihihi, ty máš nápady, na mimino jsem moc mladá.


D: Hele já budu jen tak drnkat, aby chrněla a můžem dát řeč. Já jsem Daniel
E: Mně říkají Eliška.
D: Dobrý. Můžu se tě na něco zeptat?
E: Proč ne?
D: No, abych tě nenaštval. To bych nechtěl. Ale proč máš tak šíleně nemoderní vohoz?
E: Mně se to líbí, tobě ne?
D: Ale jo, jenže žádná holka tohle nenosí, teda, ne že by ti to neslušelo ...


E: Já už budu muset jít (červená až za ušima). Měj se.
D: Tak ahoj, třeba zase někdy.


Zkrátka a dobře drsňák s něžnou duší, jak shora uvedeno. (Nenapadlo to mě, ale Rolničku.)

Kvinta

11. července 2016 v 10:21 Tématické focení
Tak tu máte další nadílku puberťaček:
Kvinta aneb holčiny čtrnáctileté. Zase dívčí třída, důvody jsem uvedla minule. Což o to, já bych se nerozpakovala z holek udělat kluky, jenomže ony jsou na kluky poněkud vyvinutější v horních partiích. Takže to nejde. Ale třeba, až se mi dostane do rukou nějaká hodně poničená panenka - zkusím ty vnady obrousit. Když to jde u resinu, třeba to půjde i u těchle. Tedy pokud kromě dutých hlaviček nemají i dutá těla.


A skupinky.
První čtyři jsou klasické Skipper bez úprav. Jen ta úplně vpravo má začesanou ofinu a vlásky trochu "jeté", protože jsme se ji kdysi dávno pokoušely s Lýdií obarvit na hnědo. Nešlo to. Zkoušely jsme barvy na vlasy, barvy na látky, ořechové slupky, černý kafe a nic. Vlásky jsou pořád blond, jen o trošičku víc do béžova, než byly původně. Oboje šatečky z pravé strany jsou made in Babakat.


Tady máte vedle sebe tři typy novějších obličejíků panenek Skipper. Jen ta druhá zprava je vlastně stejná jako druhá zleva. Má přepatlané oči a vlásky obarvené hnědou fixou. Nejnovější Skipper vpravo měla původně modrý pramen vlasů, ten jsem bohužel zrušila (nůžkami). Měla jsem totiž dvě stejné. Pak jsem tu druhou darovala a teď mi modrý proužek na hromadě chybí. Ale co.


Dvě zvláštní holčiny jsou ze setu 12 tančících princezen. Mají podstavec, na kterém se točí. Tedy už netočí, protože mi upadl a něco se na něm pokazilo. Nožky mají pevné, ruce kloubové. Botičky namalované. Oblečení já osobně.
A někde na cestě mám ještě černošku, heč!


Tohle už jsou panenky upravované.
Zleva klasická Skipper s přepatlanými vlásky. Vedle přepatlané oči a převlasená. Uprostřed převlasená, protože když mi Mattel odmítne udělat zrzku, udělám si ji sama. Jo a tělo má tuším od HSM. Brunetka vedle je převlasená Kanekalonem, má přepatlané oči a tělo taky od HSM tuším. A ta úplě vpravo je hlavička BFC na těle nové Skipper s kloubovými kolínky.
Moje veledíla jsou první dvě z leva a předposlední.


Poslední fotka - děvčata z muzikálů, jen nevím přesně která ze kterého.
Ty dvě zleva jsou určitě z HSM, dvě zprava určitě z Hannah Montana, ale ta prostřední??? Marně tápu - je to buď anebo.


Jestli si myslíte, že je to nějaká sranda fotit takovou tlupu, tak fakt není. Nejdřív to musím vybrat z pokojíčků a z internátu a naskládat do koše. Druhý krok - přenesení na místo - je snadný. Následuje umístění a to je teda průšvih. Holky padají, nechtějí sedět, nechtějí stát, pak se nevejdou na obražovku! A ve finále najdu v koši liché botičky od minulého focení, takže budu muset hledat jejich majitelky!
Ale stejně mě to baví (jinak bych to nedělala, že jo). :-)

Kvarta

8. července 2016 v 6:58 Tématické focení
Dneska to bude kvarta, dívenky třináctileté. Všimněte si, že zase žádný kluk. Prostě kluci v téhle velikosti zjevně na trhu chybí. Pár menších se najde, o fous větších taky (oboje bude v budoucnu řádně zvěčněno a sděleno veřejnosti). Ale tercie, kvarta a kvinta jsou třídy pouze dívčí.


A zase jsem je pro vás rozfotila.
Blondýnka vlevo je moje první vlastní Skipper a druhá moje vlastní panenka od Mattela. Brunetka vpravo je současně pro změnu poslední moje klasická Skipperka a nejspíš i poslední zůstane. Má tvářičku novějšího typu. (Po ní následoval ještě typ Family a pak ta úplně nová s melírkem ve vlasech - taky budou. Teen Skipper mezi tyhle malé nepočítám.)


Dvě zelenooké blondýnky.


A dvě blondýnky s fialovýma očima. Tu vlevo jsem už dostala s poškozeným krčkem. Tenkrát jsem to opravila, jak to šlo, jen aby to drželo. Od té doby jsem se trochu přiučila, tak to snad uvedu do lepšího stavu.


Brunetek není nikdy dost, zejména kvůli tomu, že byly roky nedosažitelné.


Tyhle dvě mi přišly tuším v jednom balíčku. Vlevo byla ve dvou kusech, skoro za hubičku. Hlavička hůř drží, ale stejně jako u poškozené blondýnky to uvedu co nevidět do lepšího pořádku. Panenka měla kromě poškození i hrozné vlásky, nešly rozčesat. Tak má mikádo, přemalované oči a pusu. A mám zbrusu novou panenku.

Tři, kterým jsem taky musela "udělat něco" s vlásky. Krajní mají natočené kudrlinky, které zakrývají nedostatky, prostřední je obarvená mou oblíbenou metodou čmaryky (fixem na textil), aby byla "jiná".


Dvě krásné černé Skipperky, taky léta nesplněný sen.


A nakonec tři "jiné". Vlevo další "Olssenka", uprostřed Gabriela z HSM (taky jich mám povícero), vpravo Hannah Montana. Jedna vysmátější než druhá.


Příště kvinta.

Předletní dialog

5. července 2016 v 13:16 BJD
To se náhodou takhle sešly Vica a Gyp beze svědků.


V: Jé ty jsi tady? Co tu děláš?
G: Dloubám se v nose, noho. A co ty? Jdeš si nípat beďary?
V: Nebuď hnusná, jo? Co to máš na sobě?
G: Plavky.
V: Tohle? To je horor! Copak nemáš nic lepšího na sebe?
G: Ale jo, mám dvoudílky, ale blbě se v nich leze na strom.
V: Copak musíš lézt po stromech jako opice?
G: Nemusím, ale baví mě to. Jenomže od tý doby, co mi narostly prsa, už to není ono. Každou chvíli se člověk praští.
V: Ty jsi fakt praštěná! Vypadáš jak v pytli, tyhle plavky nejsou vůbec sexy!
G: No a co jako.


V: Hele, jak je to vlastně s tebou a Kimem?
G: Co?
V: No co spolu máte?
G: Myslíš kromě těch čtyř utajených dětí?
V: S tebou se fakt nedá o ničem mluvit! A ty plavky vrať do sekáče.


G: Houbeles. Jsou víceúčelový. Hele k sukni bezva!
V: Hlavně barevně, viď. To nemáš trochu vkusu?
G: Na co jako?
V: Taky by to chtělo rozšířit slovní zásobu.
G: Trhni si!


V: Vážně, takhle se přece nemůžeš nikomu líbit. Ani Kimovi ne.
G: Ptala ses´ ho?
V: Neblázni!
G: Tak neřeš, po čem ti nic neni.


G: Takhle je to lepší, myslim stylově?
V: Bez komentáře.
G: Co se ti zase nelíbí? Džíny jsou super, čmajzla jsem je Kimovi a tričko ..
V: Tričko se ti vzadu páře!
G: No jo, furt. Hele, já teď potřebuju psát novou pohádku. Tak se starej o zrcadlo a ne o mne.
V: Tak promiň, půjdu, abych tě nerušila.
G: Fajn. Čus bus!


V: A pořiď si nějaké lepší oblečení, třeba šaty.
G: Trhni si!