Květen 2016

Malý nevítaný host

31. května 2016 v 16:09 BJD
Když jsem fotila pyjama party, nasekala jsem spoustu fotek. Tak aby jich v jednom článku nebylo moc, rozdělila jsem je na tři části. Tohle je ta druhá.
Holky relaxují, ucucávají pitíčko, mlsají ... a najednou je někdo ve dveřích.


Ema: Ahoj.
Vica: Co ty tu chceš prcku? Kdo tě pozval?
Ema: Nikdo.
Narah: Tak vyjeď!
Ema: Ále. Přivedla jsem vám tuhle, babí povídala, že ji mám přivést za váma a vy si tu jíte dobroty a já mám jít pryč, jó?
Hanna: No ty jsi ale ukecaná. Něco si tamhle vem a vypal.


Ema: Já si vemu nanuka. Ale tuhle si tu máte nechat!
Vica: Pojď ke mně malinká, řekni mi jak se jmenuješ.
Ante: Ne.
Narah: Ty neumíš mluvit, viď?
Ante: Ne.
Vica: Ale umíš, ale nechceš. Proč?
Ante: Počepiči koč.
Narah: Coooo?
Ema: Pro slepičí kvoč povídala.


Hanna: Když nám povíš, jak se jmenuješ, dá ti Narah sušenku.
Ante: Jo? Šusenku? Dáš?
Narah: Až mi povíš, jak se jmenuješ.
Ante: Anťa. Dej šusenku!
Hanna: Co je to za jméno?


Ema: Menuje se Ante.
Vica: Ty jsi ještě tady???
Ema: Jo. Vemu si sůši a du pryč.
Narah: To je krásné jméno Ante, ale jsi na ně moc malinkatá.
Hanna: Tak bude Andulička.


Gyp: Anča to bude, viď Emčo.
Ema: Jasná páka!

Květnové přírůstky a novinky

28. května 2016 v 7:05 Přírůstky a novinky
Letos nás strejda Mattel překvapil celou škálou nových Barbie Fashionistas. Malé, velké, silné, štíhlé. Mají i různé tváře a pěkné oblečení. Je jasné, že na mojí hromadě se nějaká musela zákonitě objevit. Radši hned dvě, když hromadím, tak hromadím.
Původně jsem chtěla těm dvěma novým kráskám udělat vlastní článek, ale ono by mi pak už toho moc nezbylo do Novinek.
Černou holčinu si původně koupil Tom. Objednal si ji přes internet v Pompu a když ji měl doma zjistil, že má rozbitou krabici. Jelikož je to - narozdíl ode mne - sběratel, sehnal si jinou a tuhle jsem od něho koupila já.
Patří k těm "malým" (Petite). Neptejte se mě, jaká je to tvář, já si to nepamatuju a zpětně to nepoznám. On už to někdo v komentu doplní.


Škoda, že nemá ohebná kolínka, jinak je docela pohyblivá. Jediné, co se mi na ní nelíbí jsou náušnice! Ale konec konců nikdo není dokonalý. :-)
Dostala jméno DenizAy Sídí Tajá, je jí 16 let, pochází z Mauretánie (protože odtud ještě nikoho nemám). Studuje na lyceu a bydlí na internátu.


Detail náušnice, je fakt příšerná, ale budou jiné, jen co se k tomu dokopu. Někomu vadí natužené vlásky, mně ne, účes se mi líbí a bez natužení by nejspíš nedržel.


Aby DenizAy nebylo náhodou smutno, rozhodla jsem se koupit si ještě jednu "Petitku". I za tu musím poděkovat Tomovi, který mi ji sehnal v Bambuli na Harfě. Já mám totiž psem omezený akční rádius a málokam se dostanu.
Malá míšenka s tváří Skipper (to si náhodou pamatuju). Na rozdíl od té předešlé má ploché nohy. Vlásky taky hodně natužené, možná je časem umyju, ale na druhou stranu bych nerada přišla o ty kudrlinky.


Maoni al Asad je 15 let, je ze Sýrie (stejný důvod - nikdo odtud nebyl), studuje a je na internátu. A nemá náušnice, hurááá!


Tady máte holky pěkně vedle sebe. Maoni je o kousek menší, to bude těma plochýma nožkama.


A ještě pár přírůstků.
Čínského chlapečka mám z blešáku na Kolbence. Přišel mě na 10 korun, no nekupte to za ty peníze.
Jsou mu dva roky, jmenuje se Bent a je zatím v sirotčinci.


A ještě jednu panenku jsem tehdá na blešáku ulovila. To si tak pochoduju mezi prodejci a vidím miminko. Hned mě trklo, že je to panenka Busch, protože mám od kamarádky Lav stejné. Jen tak pro zajímavost jsem se zeptala na cenu, v Německu se prodávají cca za 20 éček. Prý 20, ale korun. Nebylo co řešit.
Původně jsem měla to vlevo, ale v modrém oblečku. Nové je to vpravo, mělo obleček růžový a špinavý. Po očišťujících procedurách jsem musela rozhodnout co bude holčička a co kluk. No a jelikož mi to původní (vlevo) přišlo takové jemnější, dostalo růžový overálek a z toho nového je kluk.


Celá rodinka panenek Busch už i s novým mimčem. Dvojčátka dostala jména Jorga a Jorg a jejich starší sestřičku jsem přejmenovala na Topsi (to je i její výrobní jméno).
Pod názvem Busch Karina je najdete na internetu. Ještě mi chybí takové trochu větší dítko, něco jako baculáček od Mattela.


To jsou všechny květnové novinky. Příští měsíc nevím, nevím, jestli vůbec něco bude. Nejsou peníze (jsem zadlužená u všech rodinných příslušníků), není místo. A prodávat svoje panenky se mi nechce. Jednak by mi scházely, jednak bych je musela prodávat pod cenou a to ani omylem. On už o ně není zájem. Nevadí, nechám si je.

Jako "Zilvar z chudobince"

27. května 2016 v 13:05 BJD
Mám ráda panenky "s příběhem". A to tenhle kluk má.
Nejdřív jsem viděla na FCB bazárku hlavičku. Původně měla být nejspíš holčičí, ale já věděla hned, že to musí být kluk. Pořád jsem váhala, váhala, až jsem dováhala. Andy mu přimalovala sem tam odřeninu a sem tam beďara, no prostě bezva. Andy prostě umí kluky! Už od ní mám Kima, byl od ní i Oswald.
Hned na první pohled dostal jméno Benedikt.


První fáze tedy byla šťastně za námi. Teď tělo. Zkuste ho sehnat! A klučičí! Ještě, že mám na FCB mezi přáteli fakt prima "baby". Jedna mi sehnala tělo, druhá to zaplatila, protože se nám nějak potento způsob placení do zahraničí. No, nejspíš v tom s Lýdií bruslíme tak, že bychom snad vyhrály i olympiádu. Tuzemské platby zvládám, takže to bylo všechno v naprosté pohodě.

Tělo dorazilo tak brzy, že jsem nestačila zírat. Tak šup nasadit hlavu - to už umím, kupodivu. Oči už jsem měla v hlavě, tedy v té resinové. Jenomže achich ouvej, hlavička je tmavší než tělo.


No a co. Kluk dostane zatím rolák, později něco vymyslím. Oblečen a s vlásky byl nafocen. Nevím proč, ale jak jsem tak na něj koukala, nenapadlo mě nic lepšího, než že vypadá jako Zilvar z chudobince. Prostě hubenej rošťák.


Vyzkoušela jsem mu ještě Ondrovu paruku (a zapomněla vyfotit), pak mě napadlo umotat vlastní. Zrzavou, protože Benedikt prostě musí být zrzoun.
První fotka s novými vlasy dopadla takhle - a další nápad. Jedno oko má zastíněné pramenem vlasů, vypadá jako hnědé. Hups! Seženu hnědé oči a bude mít každé oko jiné. To ještě nemám!


Paruku jsem nejdřív chtěla sestříhat, ale zatím jsem ji nechala tak.
A jde se fotit "do přírody", konkrétně za vedlejší panelák. Rozhodla jsem se fotit v mírném svahu u lehce poškozeného kanálu (nebo co to je). Takovým fotkám říkám "industriální". Nejdřív mi podjely nohy a utekly pantofle - ono včera pršelo - i začvachtala jsem si v trávě ve fuseklích. Pak mi podjely nohy a sjela jsem kopeček po zadnici. Ještě štěstí, že si jakž takž držím váhu a nevyryla jsem brázdu příliš hlubokou.
Nakonec se zadařilo.


Určitě byste neuhodli, co to Benedikt skrývá v kufříku. Schválně zkuste hádat.


Jo, jo je to trubka. Její skládání jsem nemohla nafotit z toho prostého důvodu, že tam byla jenom "jako", nejde totiž rozložit. Kufřík i trubku mám od Haničky (Dolfandy alias Johanny).


Troubení - chtěla jsem napsat večerky, ale ono bylo vlastně chvilku po poledni, tak nic.


Kluk zatím moc "neposlouchá", kroutí se jako žížala a v levé ruce má slabší magnet, takže mu pořád padala. Použila jsem oboustrannou lepenku (místo izolepy, kterou mi holky poradily) a ruku se nám podařilo neztratit.


Nakonec ještě jeden portrétek.


Před Benediktem k nám dorazil ještě Daniel, ale ten se zatím nechce fotit. Vysvětlím příště. ;-)

Pyjama párty

25. května 2016 v 10:08 BJD
Dneska si holky fakt užijou a já jsem sama zvědavá, jak to všechno dopadne.


Vica: Holky, jak v tom vypadám? Můžu takhle jít ven, myslím jako do přírody?
Gyp: Pane Bože mít tvoje problémy! Koho chceš okouzlovat, co?
Vica: Toho tvého Kima určitě ne! Tak jak v tom vypadám?
Hanna: Dobře, ale v balerínkách bych ven radši nechodila!
Vica: Půjčíš mi ty svoje boty na podpatku?
Narah: Neblbni, zapíchneš se do prvního drnu!
Gyp: (stejně vypadáš jako v pyžamu) Mám nápad! Pyžamová party!
V,H,N: To by šlo, co si vememe na sebe?
Gyp: No Vica se ani převlíkat nemusí.
Vica: Narah já ti půjčím svoji druhou soupravu, ta ti bude slušet!
Hanna: Tak já si vezmu tu svoji puntíkatou.
Gyp: Ale bez sukýnky, jo?


Hanna: Gyp! Do čeho ses´ to navlíkla!
Gyp: No co, co, co? To je Kimovo pyžámko!
Narah: Ty máš teda ránu!
Gyp: No bóže, vidíte mě jenom vy ne? Páni, co je to tady za fialovej horor?
Vica: Konvice s čajem a žádný horor!
Gyp: Hrůza je to! A určitě jsi do toho uvařila bylinky na hubnutí!


Gyp: Tak snad máme všechno. Sušenky, ovoce, pití ...
Narah: Co dáme na začátek?
Gyp: Na co máte chuť
Vica: Vzorná hostitelka!
Hanna: Nerejpej!


Vica: Jé blízátka, jako malý holky!
Narah: To nemá chybu!
Hanna: A jsou tam i nanuky!


Gyp: A aperitívek. Já si loknu koňáčku.


Vica: My si dáme s Narah šampíčko pro začátek!
Narah: Jasně, pro začátek, no to bude teda jízda!


Hanna: Co je tohle modrý? Nějaký likérek? Já jsem na sladký!
Gyp: Hlavně toho nevykrkej moc. Ne, že bych ti nepřála, ale bude ti blbě!
Hanna: No dovol!
Vica: Ty si myslíš, že jsi jediná, která se tady může napít ne?
Gyp: Hele, mně je to šumák, ale jestli tu některá nablijete na tébich, tak vás bábi nejspíš prodá!
H, V, N: Jsi úplně blbá. Holky, popojedem!

Předem oznamuju, že koberec zůstal neposkvrněn. A ta prasklina ve skle na holkama, tak za tu taky nemůžou, to nám loni pod lodžií (jsme z této strany vlastně v přízemí, jelikož panelák je postavený ve svahu) chodili bydlet bezdomovci. Naštěstí to odneslo jenom sklo. Policajti je nevykydali, tak jsem tam párkrát pozdě večer a časně ráno prošla s buldokem - párkrát znamená dvakrát. Jelikož je Ňufínek potvůrka přátelská, chtěl se s nima kamarádit a oni si to špatně vyložili. Jeden z nich se mě zeptal, co se stane, když Ňufíčka nakopne. Tak jsem se ho zeptala, jestli už mu někdy viselo na lýtku 30 kg živé buldočí váhy. Od té doby máme pokoj. (Oni hoši netušili, že jim větší nebezpečí hrozí od mého pepřáku než od psích zubů.)

Krátké, ale dojemné

23. května 2016 v 7:09 Moje sbírka (spíš hromada)
Připravte si kapesníček, zapláčete.
To byly jednou jedna hodně početná rodina.


Maminka Rosaleen měla z prvního vztahu čtrnáctiletá dvojčata, z druhého jedenáctileou a desetiletou dceru a ze třetího tři dítka. Nic nenormálního, celkem. (Pokud na obrázku nahoře vidíte o jednu holku víc, tak tu už nemáme.)



Jenže jsem do idylky zasáhla já a milá Rosaleen byla darována jiné sběratelce, které chyběla do série dvanácti tančících princezen.
A teď si babo poraď. Samotný chlap si se třemi prcky!


Ten si sám dost dobře neporadí. Tak jsem mu našla svobodnou matku se dvěma dalšími dětmi, aby jich náhodou nebylo u stolu málo.


Dobře to vlastně dopadlo. Jen ty čtyři starší holky se nechtěly s macechou fotit. Ale je to vůbec macecha? Leda maceška, no ne? (A legrační mi přijde, že ta copatá je taky zrzavá, takže krásně zapadne mezi sourozence byť nevlastní.)


A co je na tom dojemného? No přece důvod, proč Rosaleen zmizela z naší hromady. Ona se totiž při výkonu svého artistického řemesla těžce zranila a ...
Slabší povahy si mohou vymyslet jiný důvod jejího zmizení. Mrkající

Inspirace hlohem

20. května 2016 v 11:42 Všehochuť
U záběhlické školy kvete hloh. Ono jich tam kvete několik, ale tenhle je něčím zvláštní. Rozkvete bíle a postupně se bílá mění v růžovou. Ačkoliv mám všechny hlohy v okolí v merku kvůlivá počasí (vysvětlím později), tenhle je jediný široko daleko, který mění barvu. Možná je to nějaký zvláštní druh, nevím, nejsem dendrolog.
Tady to sami vidíte:


Ale proč o tom píšu. Připomenula jsem si jednu legendu.
V malém městečku na jihozápadě Anglie roste strom, který kvete dvakrát do roka. Na Vánoce a na Velikonoce. Říkají mu Glanstonburský hloh a každé Vánoci prý anglická královna dostává darem rozkvetlou větvičku.
Podle legendy sem po moři připlul Josef z Arimatey a po vystoupení na břeh zarazil do země svoji hůl. A právě z té hole vyrostl tenhle zajímavý strom. Josef zde postavil chýši a to byl vlastně první křesťanský kostel v Anglii. Kolem hlohu bylo postupně vybudovano opatství s katedrálou. Dneska jsou z něj jenom zříceniny, ale hloh prý tam kvete dál. Nevím, nikdy jsem nebyla v Anglii, ale legenda se mi líbí.
A aby nezůstalo jenom u hlohu a u legendy, vzala jsem s sebou ven Ondru. Proč zrovna jeho? Protože měl ve výbavě bardský obleček. A to se k legendě hodí, v době, kdy Josef přistál u anglických břehů, šéfovali tu druidi - no a jeden z prvních stupňů studií na druida byl prý bard. Nevím to s určitostí, jen jsem o tom četla.


Škoda, že nemám pro barda harfu. Aspoň malou. Třeba ještě časem nějakou vymyslím.


Teď k tomu počasí. Asi tak před čtyřiceti lety mi někdo někde řekl, že když kvete hloh, je vždycky zima. A víte, že je to fakt? Čekuju to každý rok a vychází to. Nejdřív rozkvetou trnky ("trní") a ochladí se. Pak je teplo a rozkvete první hloh (u nás nahoře na Zahraďáku u polikliniky). A ochladí se. Následuje i pár teplých dní, aby měly šanci rozkvést další hlohy a šup, je zima. Takhle se to střídá, dokud ty potvory hlohatý neodkvetou.


Jelikož ráda poučuju, tak honem něco k poučení.
Hloh je známá léčivka. Jeho květy obsahují cenné silice, třísloviny, aminopuriny, saponiny, kvercitin a kvercetin či antokyany. Účinné a léčivé látky však obsahují také listy a plody. V listech najdeme především kyselinu krategovou a oleanovou a plody jsou bohaté na třísloviny, flavonoidy, karoteny, vitamín C a B, cukry a glykosidy.
Proč se doporučuje:
  • podporuje normální činnost srdeční soustavy
  • podporuje normální funkce nervové a oběhové soustavy
  • pomáhá při nespavosti
Říká se, že hloh:
  • reguluje krevní tlak
  • zlepšuje činnost srdečního svalu
  • upravuje srdeční arytmii
  • zlepšuje průchodnost cév
  • zabraňuje kornatění tepen
  • napomáhá regulovat krevní oběh
  • léčí poruchy prokrvování
  • příznivě působí při léčbě ledvinových a močových kamenů
  • funguje jako prevence infarktu a angíny
  • snižuje hladinu cholesterolu
  • zlepšuje prokrvení celého organismu
  • má uklidňující účinky
  • zmírňuje nepříjemné stavy při menopauze
  • podporuje trávení
  • zmírňuje průjmové stavy
Ještě, že máme ten Google, bez něj bych musela všechna moudra vymýšlet osobně. Takhle jsem je pomocí klávesových zkratek zkopírovala a je vymalováno. Ale je fakt, že jako holka jsem trhala a sušila hlohové květy pro jednu paní s nemocným srdcem.


Ještě poslední fotka. Ani se neptejte, jak Ondrášek po tom focení vypadal. Oblečení je totiž ušité z látky podobné dyftýnu a všechno - každé smítko - se na něj chytí. A navíc si umazal vzadu košilku asi od pylu a nejde to vyprat. Ach jo.

Tenzin + Tenzin = zmatek nad zmatek

18. května 2016 v 7:24 Přírůstky a novinky
Dlouhovlasý Tenzin. Už jste ho možná viděli u Katky - tedy na FCB určitě. A já bych ho mít neměla? Tenzina s hárem až bezmála po zadek? Tak to by teda fakt nešlo.
Takhle jsem ho viděla prvně - vlastně ne, prvně jsem ho viděla na promu, ale to nevadí, stejně je obrázek kradený a promo by bylo taky.


Mělajsem na vybranou. Buď v originálním oblečení, nebo nahatý se slevou. Vybrala jsem si b). Tak vám sem aspoň hodím obrázek oblečení. Zase kradený - tedy ten obrázek!


Můj chlapík dostal ohoz náhradní. Košile a boty jsou od IT, kalhoty původně pro Kena. Měla jsem strach, že budou krátké, ale naštěstí šly šoupnout dolů. Vzadu jsou sice jen do půl zadku, ale pod košilí to není vidět. Hlavně, že nečouhají kotníky.
Takže oblečení by bylo. Teď jméno. A to byl tvrdý oříšek.
Původní jméno Tenzin je tibetské jméno. Můj původní Tenzin je také proto Tibeťan. Najít další tibetské jméno, mi dalo docela zabrat. A pak ještě příjmení. Málem jsem se na to vykašlala a udělala z něj Japonce, ale to tedy ani omylem!Dopadlo to nakonec takhle:

Altan Norbu, 27 let, pochází z Tibetu a stejně jako jeho předchozí tibetský krajan Tenzin je trenérem taiboxu.


Dva Tenzinové pospolu. Vlastně si vůbec nejsou podobní.


Altan se zabydlel velmi rychle a hned začal dělat problémy. Konkrétně přebral Mischkovi holku. Já jsem ho původně kupovala, abych měla partnera pro Ireland. Ale ti dva, že ani omylem. Dopadlo to, jak to dopadlo. Zase si moji miláčkové dělali co chtěli.


Mischka se rozhlédl kolem a přebral Oliverovi holku.


Oliver se taky porozhlédl, ale než se stačil pořádně rozkoukat, sbalila ho Ireland. Hlavně, že jsou všichni spokojení.


Tak vidíte, že zmatky to byly fakt huuustýýýý!

Starušky Hasbrušky

15. května 2016 v 13:24 Moje sbírka (spíš hromada)
Tyhle panenky jste viděli už v prosincových přírůstcích. Koupila jsem je tuším na Aukru a byly v příšerném stavu. A smrděly! Hrozně!
První bylo vykoupání a vyprání šatiček. Jedna brunetka tyto procedury nepřežila a rozlomila se v půli. Hlavičku jsem darovala. Tu lepší zrzku dostal můj kamarád Tom za to, že mě na panenky upozornil. Takže nakonec mi zbyly tři.


V současnosti vypadají takhle. (Ale pořád smrdí. Hrozně! Nepomohlo ani nastříkání Diorem a utěsnění na několik týdnů v igelitovém pytlíku.)


Iboja Olász je desetiletá Maďarka, je v primě našeho lycea a bydlí na internátu.


Mirona Adamova (Bulharsko) je taky desetiletá, v primě a na internátu.


Do třetice Sia - i ta měla být na internátu, ale nakonec jsem si řekla, že jí přidělím maminku. To, co vidíte u její pravé ruky jsou opravdu konvalinky. To nám prosím kvete na sídlišti, jen tak mimo záhon. :-)
Sia je jediná v šatečkách, protože má nejmíň flekaté nohy. Vyčistit to nejde. Zkoušela jsem vše od Sava po odlakovač.


Tady máte Siu s maminkou Steffi. Zatím jsou obě bez příjmení, jelikož s nimi mám úmysly a tudíž doplním podle toho, zda se zadaří.
Jak se tak na ně koukám, možná, že nakonec budou sestry, protože Steffi opravdu nevypadá na maminku tak velké dcery. Každopádně obě jsou Švýcarky.


Dneska vše. Další nálož příště.

Mini, pidi, ňuniky

13. května 2016 v 13:14 BJD
Včera jsem měla extra panenkový den. A mimo jiné se u nás zabydlela tahle krásná holčička:


Je to elfinka (koukněte na ouška) a oficiálně se jmenuje LTF Ante. No když Ante, tak Ante, u nás jí budeme nejspíš říkat zdrobněle Anička, nebo Andulka.
To krásné oblečení měla Ante z předchozího domova (díky Margit), přidala jsem jen paručku. Je to taková "putovní" paručka. Kupovala jsem ji původně pro Rebušku, pak ji nosila Majdalenka, podědila ji Emička a teď je tedy Andulčina.


Jelikož se nám včera ochladilo a rozpršelo se, dostala Ante ještě svetřík (ze stejného zdroje jako ostatní oblečení).


Emma hned, že chce taky novou paruku, protože ta stará je prostě už stará. Při Emčině temperamentu se situace stala poněkud hrozivou, musela jsem to urychleně řešit, než se Emma na Aničku vrhne.
Ještě štěstí, že my staří skauti, si víme rady v každé situaci (skoro v každé). Popadla jsem paruku po Elišce a vida, jak nám Emča prokoukla.


Tyhle vlásky mají tu výhodu, že se dají nosit na dva způsoby bez dalších zvláštních úprav.


Uprostřed focení se přimíchala Fifinka a že chce taky. Proč ne, ale co ten palec? Snad ne do pusy? Fuj!


Holčičky si hned našly něco, o co se mohly tahat!


A ještě poslední fotka - Emmička dozoruje, aby se to nepralo.


Vzhledem k tomu, že včera pršelo a nedalo se fotit a dneska sice neprší, ale všude je voda, fotila jsem na parapetu a na zeleném škopku - kvůli kontrastu. (Mimochodem teď ten škopek, který normálně slouží na mokré prádlo, půjdu vydrhnout a budu v něm patlat bramborový salát Smějící se)

Rychle, než bude pozdě

10. května 2016 v 12:15 BJD
Zbavte mě svéprávnosti! Rychle, než bude pozdě! Ono už je pět minut po dvanácté a já pomalu balím raneček do Bohnic (slovutný pražský blázinec).
Ptáte se proč? Stává se ze mne osoba závislá na nakupování panenek. Jen jsem trochu přibrzdila s Barbinkami a IT kluky, už jsou tu BJD a těm se prostě nedá odolat. Alespoň já to neumím.
S Ondráškem jsem se seznámila na svatbě (viděli jste minulý měsíc). Jméno si přinesl z předchozího domova - Ondřej a říkalo se mu Andy. U nás je Ondra nebo taky Ondrášek. Uznejte, odolat se mu nedalo.


Tady máte kluka zblízka, měla bych taky dodat, že měl bohatou výbavu, ale tu jsem nefotila. Jen ho časem vyblejsknu v bardském oblečku.


A jelikož jsem měla rozdělaný svůj první svetr pro BJD, stal se Ondra mojí první obětí. Nad levým ramenem ještě čouhá konec vlny, ale už jsem to začistila. Jelikož mi melírovaný materiál nestačil na celý výrobek, má pod tím jako tričko s kapucou. :-)


A teď odbočím. Při poslední sněhové nadílce se nám rozlomil javor, na který jsem koukala víc jak čtvrt století. Zbyl jenom pařez.


Musela to být pořádná šupa, jen se podívejte, jak dopadla fasáda vedlejšího domu. Štěstí, že to šlo mimo okna.


Ale starý strom je nezdolný a už z kořenů vyráží nová odnož.


Proč o tom píšu? Ten pařez se přímo nabízel na focení panenek. A jelikož Ondra má nejmíň fotek, padla volba na něho.


Nejdřív jsem ho chtěla fotit s Kimem, ale ten má zase fotek spoustu. Proto vzal Ondrášek na vycházku Nicka.
Tak šup nahoru!


Tady je máte oba kluky pěkný zrzavý. :-)


Sama jsem zvědavá, jestli si Ondrášek vybojuje své stálé místo v naší "smečce". Smějící se