Březen 2016

Malý mimozemšťánek

29. března 2016 v 10:20 BJD
Je to tak. Donesla jsem si "to" domů a hrozně jsem se těšila až to vybalím. A bylo to krásné. Vykulené, 14 cm velké, do dlaně se to vešlo. Úplně mrňavé miminko, vypadající jako mimozemšťánek.


Nejdřív ze všeho dostalo plenkové kalhotky a košilku, aby necestovalo nahaté. Pak bylo zabaleno a odesláno na faceup, protože já to neumím.


A takhle vypadalo po návratu od Lesmínky.


Tady máte celkový pohled včetně okraječkované košilky.


Ještě před odesláním k Lesmínce jsem miminku objednala dvě paručky. Ale nechtěla jsem, aby mi tu polehávala plešatá, tak jsem - než paručky dorazí - umotala jednu vlastní, chemlonovou.


Dále dostala holčička ponožtičky, které ještě o kousek prodloužím, aby zakryly kolínka.


Aby nemusela být jenom v jedné paručce a měla nějakou změnu, vrhla jsem se do motání další paručky, tentokrát z mohérové vlny. Přišívám to tzv. perským stehem na uháčkovanou čepičku.


Tady máte výsledek. Tuhle už jsem nestříhala a místo mimika máme malou skřítečku!


Teď ještě jméno. Dokud to měla být holčička, koketovala jsem se jménem Gia. Když je to skřítečka, přemýšlým a koumám a zatím jsem přišla na následující. Je malinká - petite, a je to miminko. Takže Bébé? Jen aby si to někdo nespletl se sušenkama.
Máte nějaký nápad na hezké jméno???? Nemusí být cizí. Beru jakékoliv.

Jo a mám pro ni maminku! Jen počkejte a dočkáte se. Zatím mám pusu - teda hlavně prstíky a klávesnici - na zámek. Šlápnul vedle

Svátky jara

26. března 2016 v 9:00 Všehochuť
Loňském svátky byly u mne na blogu ve znamení čar a kouzel. Ty letošní budou o tradicích. Vybrala jsem jich pět a přiznávám se bez mučení, že jsem text obšlehla. Konkrétně z nabídkového letáku Kauflandu. T¨ím nechci říci, že jsem to opsala "i s chlupama", to by mě nebavilo, ale inspirace a obsah textu je odtud.
Obrázky beránka a vajíček jsem čmajzla z Wikipedie. obilí a zajíčka jsem ukradla na internetu kde se dalo. Zbývající dva jsou moje. (Aspoň něco, že jo.)
Tak se pojďte připovzdělat. Mrkající

Pomlázka
Plete se z vrbového proutí, protože zjara pruty starých vrb zežloutnou a když na ně zasvítí slunce vypadají jako ze zlata. Zlatý vrbový proutek byl považován za sluneční paprsek a jeho dotek měl probouzet život. Hospodáři připisovali proutkům magickou moc a vyšlehali jimy všechno, co mělo rodit.


Kraslice
Velikonoční vajíčka se původně barvila jen červenou barvou. Už samo slovo kraslice zjevně pochází ze slova krasnyj = červený. Červená je barva krve, která byla vždy považována za symbol života. Dnes se už nejspíš nikdo nedozví, kdy se začaly kraslice zdobit.

Velikonoční beránek
Beránek byl symbolem zejména v hebrejských tradicích. Izraelité se označovalí za členy Božího stáda - Bůh byl jejich pastýřem. Symbol převzalo křesťanství, spojili ho s židovským svátkem Pascha, kdy se beránek obětoval jako připomínka vyvedeníá Židů z egyptského otroctví. Pro křesťany beránkem je označován Ježíš, který byl zabit, aby ostatní mohli žít.


Naklíčené obilí
Původem těot tradice je pověst o Adonisově zahrádce. Do Adonise se zamilovala bohyně Afrodita a když byl zabit, uprosila boha Dia, aby se k ní mohl aspoň na část roku vrátit. Adonisův návrat symbolizují zaseté ozimy. Ty na podzim vzejdou, pak zapadnou sněhem a na jaře znovu vyrazí. Tento zvyk patřil původně k Vánocím k velikonočním svátkům se dostal až později.

Velikonoční zajíček
Mezi naše tradice nepatří, ale děti jej milují. V byzantské době přestavoval zajíc Krista. Podle ještě starších tradic a legend byl symbolem plodnosti. A na zelený čtvrtek se splácely úroky, daně a dlužníci spláceli své dluhy velci a zajíci. V minulosti pak vznikla legenda, že zajíc snáší zvláštní vejce. Dnes lidé staví na zahradách hnízda z mechu a "velikonoční zajíc" je plní vajíčky ať už malovanými nebo čokoládovými. A děti si je musí najít!

A na závěr vám s Kimem přejeme krásné svátky ať už s tradicemi nebo bez nich.


Březnové přírůstky a novinky

24. března 2016 v 6:43 Přírůstky a novinky
Dneska to bude všechno úplně mrňavé. Ty dva velké prince jste už viděli v samostatném článku. Mrňatům já prostě nikdy neodolám, i když sirotčinec praská ve švech a internát pomalu taky.

Uzuri je malilinko větší Shelly/Kelly I CAN BE - černoška. Měla trošku pocuchané vlásky, snažila jsem se to dát do pořádku, ale moc se nezadařilo. Jsou jí tři roky.


Nevena je Shelly černá mušketýrka - samozřejmě převlečená. Jsou jí dva roky.


Loisa je tuším čínská panenka s poničenými vlásky. Je z doby, kdy se u nás prodávaly panenky Petra, ale je neznačkovaná. Původně jsem ji chtěla dát nějaké holčičce na hraní, ale pak mi docvaklo, že máme stejnou zrzku a tak zůstala u nás. Jsou jí dva a maminku jsem jí už vybrala.
Oblečení má Made in Babakat - hrací kalhotky s kanýrkem na prdelce. Dneska už má přes to takovou zlatavou vestičku, aby jí netáhlo na záda.


Kandee - krásná pihatá zrzatka Shelly/Kelly. Jsou jí dva roky a čeká na maminku.


Cooki je to samé, doslova v modrém. (No dobře, tak do tyrkysova.) Jen nemá pihy.


Swizz - mattelovský "baculáč". Koupil mi ho kamarád na Facebooku. Asi to měla být původně holčička, ale je to jasný kluk! I on čeká na svoji rodinu. Jsou mu tři.
Abych ho mohla vyfotit, navlékla jsem mu historicky cenné kalhotky - šila je moje dcera, když jí bylo cca 8 let. Já teď k nim háčkuju svetrokabátek.


A teď přijde zlatý hřeb dnešních přírůstků. Není to tak dávno, co mi přišly do ruky první panenky Busch Karina. Německá variace na Barbie. Mám už tatínka, maminku, miminko, tři holčičky - trochu menší než Skipper (jmenují se Topsi - tedy výrobek se tak jmenuje) a chyběl mi kluk a malá holčička - něco jako Shelly. Tak kluka už mám! Sehnal mi ho Tom na německém E-bay. Kluk jako takový má jméno Stöpfel (pokud jsem to nepopletla).
Dostal jméno Sepp. To je zkratka z Josepha - tedy obdoba našeho Pepíka. Nejspíš dostane časem jiné oblečení, tohle je spíš holčičí, dám ho nějaké holčině z této série. Ten srandovní pumlíč měl u sebe.


Tím dneska končíme. Mám ještě dva fungl nové fešáky, ale musím je nafotit. A hlavně mám takové tušení, že si zaslouží samostatné články. Tak uvidíme.

Kim

21. března 2016 v 15:41 BJD
Menuju se Kim. A jelikož většina babininých kámošek vymýšlí pro svoje resiňáky nějakou tu histórii, tak u nás nemůžeme zůstat pozadu.
To méno - netuším, jak sem k němu přišel, ale nevadí mi. I když k mýmu původu zrovna moc nepasuje. Teda k tomu, na co jsme s babčou přišli.
Jsem totiž španělský Cikán. Čtete dobře. A vyprošuju si nějaký blbý hlody o rasismu a podobných věcech (hernajs, proč nemůžu mluvit, jak mi zobák narost, babina trvá na slušný mluvě). Moje rodina kočovala, sem tam jsme šlohli nějakého koně, my jsme na koně byli fakt vysazený. No, teď jsem tady - jak jsem se sem dostal, o tom mluvit nebudu - a hrozně jsem chtěl nějaký zvíře.
Babucha je měkkosrdcatá, určitě mi něco povolí. A tuhle mi povídá, že deme ven, abych si vzal nějakej delší řemen. Splet sem si ho ze třech pramenů a dem. No vůbec sem netušil, která bije.


Tak čučim kolem dokola a najednou ho zmerčim. Nejhezčího poníka, jakýho sem kdy viděl!


Nejdřív nevypadal, že by se chtěl ňák extra kamarádit, ale s konima to fak umim.


Pak si nechal hodit smyčku a prohlídnout, jak je vodřenej. Bůhví, jak se vo něj starali tam, kde byl.


Neni moc velkej, prostě pony.


Ale jezdit se na něm dá. Rozhodně se nohama vo drn nevodpichuju.


Byl to den plnej překvapení. Když sem se vrátil, tak babi povídá, di se juknout na balkon. A tam byl tenhle čokl.


Totálně mě voblemcal, a když řeknu totálně, tak totálně.


Nakonec jsme se spolu natáhli. No neni to bašta?


Jo, některý lidi se ptaj, jak to je se mnou a s Gyp. Jestli sme jako sourozenci nebo co. Nejsme. Ani příbuzný. Jen sme spolu byli v jedný rodině. Její máma byla moc krásná a tancovala fantango. Táta byl nějakej mizernej Anglán, kterej jí uplet fakana a zdrhnul, aby nedostal kudlu mezi žebra. Taky dobrá histórie co?

Tak se mějte jak chcete, já musim vykoumat nějaký méno pro koně a pro to psisko.

Váš Kim

Playmobil 3

19. března 2016 v 10:28 Všehochuť
Přes myslivost jsme se dostali ke statku a budeme pokračovat. Ještě dávno není konec.
Další je na řadě jízdárna:


Tady máme jednotlivé boxy pro koně. Jelikož se nám poněkud namnožili, bydlí v boxech po dvou. A to hnědé vpravo dole jsou koňské kobližky. Až takové doplňky jsou k sehnání. :-)


Úplně v pravém dolním rohu je náš nejnovější a zároveň poslední přírůstek. Víc koní už nejspíš nebude. Leda, že by Playmobil dal do prodeje nějaký nový typ.


Aby se naše komoňstvo zdárně rozmnožovalo, založili jsme hřebčín. Na fotce jsou klisny s hříbaty, bohužel hříbata nejsou moc dobře vidět.


K hřebčínu patří veterinární ošetření. Všimněte si vpravo toho modrého - to je rentgen. Jsou u něj i pidisnímky, které jsem použila při focení panenek.


A tohle je střední část expozice.


Aby těch koní nebylo fakt málo, tak máme ještě "poníkovou akademii". I děti si přijdou na své. (To vlevo dole není poník - i když velikostí by to odpovídalo - ale doga se štěnětem.)


Stáj pro poníky.


Ohrada s přístřešekem. Pod ním vidíte oslíka, který není playmobilový, ale nám se líbil. V pravé části máme mycí a přepravní box pro koně, protože se nám to jinam nevešlo.


A někdy příště si užijete pěknou divočinu! S Playmobilem samozřejmě.Mrkající

Vítej zpět!

14. března 2016 v 6:15 BJD
Tak takhle to u nás vypadá, jakmile vytáhnu paty z domu:


Kim: To byla klika, že balík přišel, když nemáme babinu za zadkem!
Gyp: To si piš! Ta by ti dala pivko. Dej mi mlácnout!
Kim: Jó Marcuss je kamarád. Je mu jasný, že tady si jeden nelízne.
Gyp: Hele pásek, ten zabavuju! Bačkorky s ouškama, no to bude šrumec. Smrádkové se o ně poperou! Zírej nanuky!!! To si dáme do nosu! A to triko! Někde k němu máme i gatě, zkus si to, uděláme si pyžamovou párty. Já si půjčím od Narah tu nočkošku s krajkama a bude sranda!


Kim: Vypadam jak pako! Smím prosit?
Gyp: Jasan, gumo! Dáme tango perverzo!
Oba: Tam tam taramtam tam tam ...


Hannah: Můžu dál? Jéžiš, co tu blbnete?


Gyp: Jauvajs, podrazil jsi mi nohu ty koni!
Kim: Já, jo? Sama máš vobě haksny levý!
Gyp: Čus bus bambus Hančo, jseš můj svědek! Podrazil mi nohu!
Hannah: Vy jste dva trotlíci!


Gyp: No jo, máš recht, jeden za vosumnáct, druhej bez dvou za dvacet, řekla by babina. Kurník, mám nohu v háji.
Kim: Co ty tady?
Hannah: No, vrátila jsem se zpátky. Asi nejste moc nadšení.
Gyp: Kecáš, vítej zpátky, však se nám stejskalo.
Hannah: Víš co, mně taky!
Kim: Tak si to tu vyložte, já se jdu převlíct.
Gyp: No taky na sebe hodim civil.
Hannah: Tyhle šaty jsou náhodou prima.
Gyp: Co? Šaty? Já myslela, že je to noční košile, ty noho! Prej šaty, no to mě podrž!


Kim: A dáme cuc na špejli!
Gyp: Jasan, zbaštíme to!
Hannah: Bude nám blbě. Není něco z toho taky pro prťata?
Gyp: Tůdle, bolelo by je v krku!
Hannah: Kde je Narah?
Kim: Hude. Na flétnu.
Gyp: Nó vona se zbláznila, balet a flétna, to mě podrž!


Narah: Ahoj! Jé Hani, ty jsi zpátky? Na pořád?
Hannah: Doufám, to záleží na babině!
Gyp: Co tak najednou - dřív to byla vždycky ...
Kim: Kuš! Holky víte co, já jdu ven a vy si tu vykládejte svoje holčičí tajnosti.
Hannah: Přivezla jsem vám nějaké oblečení.
Narah: Jé, to je bezva!
Gyp: Jéžiš, tučňáčci, pentličky, kraječky, mně se něco stane!
Hannah: Pro tebe je ta žlutozelená.
Gyp: No, dobře, v létě ty kanýrky vyvenčím.
Narah: Půjdeme si to zkusit, jo?
Hannah: Prima a holky, mohly byste mi říkat jenom Hanna?
Gyp: Ale jo! Zkoušejete si tučňáčky, já jdu psát novou pohádku.

Takže Hanička je zase doma a už u nás zůstane. Kamaráda pro Kima už taky máme vyhlídnutého, tak mi zbývá časem ještě jedna holka na ty kanýrky a kraječky - něžná, okatá blondýnka. Třeba taky jednou přijde. Mrkající

Panenky od Růženky

11. března 2016 v 9:23 Všehochuť
Dneska z trochu jiného soudku. Na výzvu k pohádkové soutěži se mi ozvala kamarádka Růženka (Rudka) a poslala mi krásné fotky panenek v pohádkových oblečcích. Hrozně se mi líbily, tak jsem jáí navrhla, že udělám samostatný článek o jejích panenkách a tady ho máte:

Popelka z pohádky Tři oříšky pro Popelku:


Kuchtík z pohádky Princezna s zlatou hvězdou a čele:


Princ Bajaja:


Chytrá horákyně:


Tarzan a Jane:


Šípková Růženka:


Pyšná princezna:


Motýl Emanuel:


Malá mořská víla:


Koloběžka první:


Některé fotografie jsou velice zdařilé fotomontáže, která Růženka ovládá přímo bravurně. Když ji přemluvím, třeba vám její dílka taky někdy ukážu.

A kdybyste se chtěli podívat na Růženčiny další výtvory, tak se k ní jukněte na Fler.

Jeden princ je prostě málo

9. března 2016 v 10:24 Moje sbírka (spíš hromada)
Jelikož mi to bylo hned jasné, koupila jsem si dva. Začnu tím druhým, protože nemá tak dlouhou historii.
Tohohle krasavce jsem viděla na Mimibazaru u Jitky (Skytka) a bylo zřejmé, že ho potřebuju. Nakonec plný regál svobodných matek mluví sám za sebe.
Když jsem dovlekla kořist do svého doupěte (už tomu nemůžu při nejlepší vůli říkat pokoj - možná to časem nafotím, ale budou to obrázky jen pro silné nátury), zjistila jsem, že je kluk dokonce od Mattela. Proto je nejspíš dřevák a taky gumák a to totální, hlavička je tak měkká, že by snad šla zmačkat do kuličky. Ale fešák.
Dostal parádní civil, který mi ušila Henrietta pro jiného kluka, ale ten už pro změnu bydlí někde jinde.


Lucien Zellan, Švýcar, 29 let, povoláním učitel - zatím jen němčiny - na našem lyceu.
Samozřejmě hned obdržel rodinu - Frances a holčičku Becky.
Safra, jak tak koukám ta společná fotka se mi moc nepovedla, Frances odstávají gatě a koukají jí spoďáry. No už je to vloženo, už to tak nechám. Aspoň každý vidí, že se s focerním nevytahuju, anžto jsem amarét, resp. diletant.


Druhý princ ke mně dorazil od Rendy.
A když byl vybalenl tak jsem zjistila, že mám jednoho úplně stejného. Měla jsem sice jakési tušení, ale podtřebuju ještě nějaké mužské, tak jsem to riskla. Tušení se potvrdilo.


Popadla jsem akrylovky, lak a štěteček a už se to patlalo a patlalo. Tady je výsledek, na fotce to vypadá mnohem hůř než ve skutečnosti, nevím proč. Pusa není zdaleka tak oranžová a ani oči mi nepřipadají tolik rozmazané.


Ještě fotečku s bráchou Jean-Claudem.


Nový kluk dostal hned jméno a byl zařazen do rozsáhlé rodiny Fougérů (nad é má být ta čárka obráceně, ale byla jsem líná kopírovat příjmení do Wordu a pak zase zpět sem, franštináři to doufám přežijí bez trvalých následků).

Constant Fougére, 26 let, francouzské národnosti, motá se kolem exotické zvěře jako všichni jeho sourozenci.
Kalhoty si přivezl s sebou od Rendy. Mikču má stejnou s jiným bráchou a mám ji od Alice. Kecky jsou přepychové, původně koupené pro BJD, ale Fifča je neobuje a miminku (to teprve uvidíte) jsou veliké.


A ještě rodinné foto: manželka Edmée, tříletá dceruška Anije.


Děkuji všem, kteří mi panenky dodali a různé oblečení darovali, jakož i sv. Petrovi, který mi zase jednou umožnil fotit venku. Úžasný

Playmobil - 2. část

6. března 2016 v 9:01 Všehochuť
Jelikož se mi v Playmobilu zalíbilo, máte tady další část seriálu. A ještě budou nejmíň dvě, abyste si to pěkně užili. Mrkající

Když jsme už měli hájovnu, myslivce s posedem a spoustu zvěře, museli jsme rozhodnout, co dál. Tatík je z venkova, tak šup a dostal skládací zemědělskou farmu.


K farmě postupně přibývaly další a další drobnosti. Ovce, pštrosi, traktor aj. Jen ten krocan není od Playmobilu.


Tahle součást farmy je z adventního kalendáře, který jsme samozřejmě taky museli mít:


Ke správné farmě patří stodola. Nejdřív jsme měli jednu neúplnou (tu jsem později využila jinde), pak jsem sehnala kompletní. I s čápem na střeše.


Přidali jsme chlívek pro bulíky - vpravo - a něco vodní drůbeže, včetně labutí. Čáp není původní, je z nějaké sady zvířátek, ale velikostí akorát.


Chov prasat.


A další adventní kalendář plus nějaká ta zeleň, svišti a morčata.


Nejrůznější doplňky jako např. stromy, keře, slunečníce, psí boudy, jednotlivá zvířata jsme kupovali ponejvíc na Mimibazaru. Tam toho bylo!

Příště navštívíme naše stáje! To uvidíte výběr komoňstva! Mrkající

Pohádkový rok - soutěž!

3. března 2016 v 14:47 Všehochuť
V září loňského roku jsem vám nabídla nové téma na letošní soutěž. Původně to mělo být "Pohádkové léto", ale nakonec jsem z toho udělala "Pohádkový rok", protože třeba máte nějaké hezké zimní fotky nebo nafotíte něco teď zjara ...

Podmínky soutěže:

Každý soutěžící zašle na moji mailovou adresu babakat@centrum.cz JEDNU soutěžní fotografii na pohádkové téma. U fotografie musí být název pohádky a fotografie musí názvu odpovídat.
Např. : Sněhurka a sedm trpaslíků = jedna Sněhurka a SEDM trpaslíků. Nikolik tři nebo pět ale sedm!

Můžete použít jakoukoliv panenku a jakékoliv rekvizity. Povoleny jsou i fotomontáže.

Soutěž je anonymní, takže u zveřejněných fotek nechceme mít značku autora. Když tam bude, smažu ji a místo ní vznikne neestetický flek!

Konec soutěže bude 4. září, kdy vaše fotky předhodíme k hlasování. Takže ty, které dojdou 5. září už mají smolíka, resp. jejich autoři mají smolíka.

Nad regulérností soutěže bdí osvědčená porota ve složení: Blanule, Nauriel, Babakat.
Jako obvykle první tři místa odměníme diplomem, vítěz obdrží malý dárek.

Na konec několik inspiračních fotografií - to abyste vidli, jak to může a nesmí vypadat. Tedy téma KRÁSKA A ZVÍŘE

1. fotografie - v pořádku. Kráska (panenka) je, zvíře je.


2. fotografie - taky v pořádku. Zvíře sice živé, ale je, kráska rovněž.


3. fotografie - ŠPATNĚ - kráska je sice opravdu krásná, ale zvířata jsou tři! Tato fotka by byla ihned vyřazena z výběru!


Tak to je všechno! Nažhavte baterie do svých přístrojů, zapněte fantazii na plné obrátky! Těšíme se! Mrkající