Únor 2016

Předčasné a potřeštěné

29. února 2016 v 7:20 Všehochuť
Jaro. Přišlo brzy a je pořádně bláznivé. Jelikož dneska (článek jsem psala o den dřív, proto nějaké ty nesrovnalosti v textu) máme 29. února, rok přestupný, jednou za čtyři roky se vyskytující, řekla jsem si, že to chce něco trochu zvláštního. A tak vám dnešek ozvláštním "časosběrným dokumentem". To abyste viděli, že je titulek článku správný a výstižný.

Neděle 21. února


V neděli bylo ošklivo. Sice už mi kvetou před domem sněženky (moje vlastní), ale jinak nic moc. Ale teplo.

Pondělí 22. února































Pondělí ohavné. Studená fronta. Chvíli cosi jako sníh, pak zase déšt.Fuj tajbl.

Úterý 23. února


Tady si nejsem jistá, jestli jsem náhodou nepřehodila úterý a středu. Nějak se mi pomíchaly fotky. Našly jsme s Isabelkou houbičky. Počasí tudíž přijatelné.

Středa 24. února


Na spodní části fotky padají takové krupičky sněhu (na fotce to bohužel není vidět), na horní modrá obloha. I to patří k letošnímu jaru.

Čtvrtek 25. února


Je krásně! Emča si natáhla obrovské gumáky (má je jako rybář) a že půjde ven. Naštěstí mi nezapadla do bahna, kterého máme za silnicí fakt hodně.

Pátek 26. února


Lehce mrzne. Nick si nedal vymluvit, že chce ven se sáňkama. Nakonec viděl, že se sáňkovat opravdu nedá, tak to ofňukal. Čepice je stejná jako u Emičky. Je klučičí, ale znáte Emču, za by si holčičí čapku nevzala ani omylem.

Sobota 27. února

Nezbláznila jsem se - což by se při pohledu na obrázek (viz níže) mohlo zdát.. Celý den jsem měla docela švicunk, dorazila vyhladovělá dítka, k focení jsem se nedostala. Bylo tak nějak střídavě oblačno a zima jak v psinci.
Ale večer se vyjasnilo a navzdory pouličnímu osvětlení jsem si našla jedno z mála souhvězdí, které znám a sice Orion. Ten si pamatuju už cca dvacet let od své poslední návštěvy se skautkami v Planetáriu. Ty tři hvězdičky vedle sebe znázorňují Orionův pás, ta pod pasm není to, co byste si mohli myslet, alébrž špička Orionova meče. Níže nohy, nad pasem ramena a hlavička - poněkud menší. Když si prodloužíte pás do prava, narazíte na načervenalou hvězdu jménem Aldebaran (tuším ze souhvězdí Býka). Vlevo od Orionu je hodně jasná hvězda Sírius a v sobotu jsem našla kousek nad Síriem Castora a Poluxe. Tyhle hvězdy jsou zimní. Teď vypadám chytře, ale nenechte se mýlit. Mám doma mapu hvězdné oblohy, přijdu domů, uložím psisko a jdu na ni čučet.


Obrázek jsem čmajzla tady:

Neděle 28. února


Hnusně, psa by nevyhnal. Zatím neleje, ale odpoledne bude. Jasně, jdu do dívadla. Navíc do Hybernie a kousek odtud je Masarykovo nádraží. A tam se po fotbalovém zápase dostaví tvrdé jádro baníkovců, takže jen musím doufat, že se cestou zdrží a my budeme v metru dřív než oni.
Jo, hádejte, kdo mi kazí moje puberťáky alkoholem. Nevíte? Časem se to dozvíte!


A tohle nás čeká v pondělí. Obrázek je ze Seznamu.cz, stažený pomocí klávesy Print Screen, zkopírovaný do programu Malování, poté oříznutý. Hrozně ráda si hraju.

A to pravé jaro prý dorazí v polovině března. Tak se necháme překvapit! Rozpačitý

Únorové přírůstky a novinky

25. února 2016 v 9:18 Přírůstky a novinky
Minulý měsíc jsem se vytahovala, co toho v únoru bude. Nebude. Totiž mohlo být, hernajs, teď jsem se do toho nějak zamotala. Tak od začátku.

Navnaděna promo obrázky jsem si objednala hned dvě superkloubové panenky. Černošku (samozřejmě, jak jinak) a Asiatku. Panenky v pořádku dorazily a nastal problém. Černoška měla pro mne na drobném tělě velkou hlavu, Asiatka mi nějak nesedla ve srovnání s těmi co už mám. Tak šup s nimi na Facebook do bazárku. A už nejsou.
Obrázek jsem ukradla na internetu!

Spolu s těmi dvěma přišla ještě další kloubová holčina. A ta u nás zůstala. Hlava je přiměřená, vlásky bohužel natužené. Jak jsem už uvedla na FCB ofinou by se dalo úspěšně tlouci poledne.
Ze svárů visely nitky hmoty (nevím, z čeho se panenky dělají, tak materiál nemůžu blíže specifikovat). Oblečení je hezké, líbí se mi přislušenství - šálek, talířek se zákuskem a jídelní lístek. Nelíbí se mi jiný lak na nehty na rukách a na nohou.


Asi to bude chtít přemalovat pusu. Ale to teprve uvidím. Zatím ji nechám jak je.


Dostala jméno Kathi, je jí 18 a je u nás na lyceu. Příjmení a národnost teprve vykoumám.


Abych si nějak spravila chuť, vzala jsem si od Alice tuhle Dynamitku. Ty prostě nikdy nezklamou.
Jmenuje se Ireland, ostatní podrobnosti teprve doladím. Já už mám toho tolik k doladění, že te mne bude ve finále nejspíš ladič a doufám, že ne pijan.

A do třetice všeho dobrého. Zůstala mi single moje zrzavá Poppynka Rowe. Pořád kvílela, že Sweet (fialová) kluka má a ona nic, nedalo se to vydržet a tak jsem jí koupila Kena. Je z nové série o špiónkách. Uznávám, je to "gumák", bez kloubů. Jenomže ono se něco lepšího těžko sežene.


Renzo Palatucci je Švýcar, je mu 24 let a pracuje v naší agentuře Suisse Agence jako koordinátor akcí.
Ke krabici byl samozřejmě přikurtován - ne jedním, ale hned několika čudlíky. Jeden mu zůstal v hlavě, po ostatních jsou úhledné dírky.
Brejle pěkné, ale sundat nejdou. Teda jdou, ale zůstanou po nich další díry. Nějak nám to pan Mattel fláká.


Ale hlavní věc, že je Rowe spokojená. A já mám od ní pokoj!


Tady máte novou rodinku. Kieron, Adele a Fadi.


No a když už jsem byla v tom rozdávání potomků, dala jsem jednu holčičku i Frances. Aspoň mi ubylo v sirotčinci (a zase přibude, žáden strach, na mne se můžete spolehnout).
Frances a Becky mají naději, že dostanou i tatínka. Jeden je někde na cestě ze západních Čech do Prahy. Tak uvidíme, ke které matce se hodí.

To je za únor všechno. Třeba něco bude zase v březnu.

Pohádka na únor

22. února 2016 v 7:44 BJD

O PRINCI ŽABÁKOVI

Osoby a obsazení:
Vypravěč: Gyp
Princezna: Narah
Žabák: Kim

Režie: Kim
Scénář: Gyp
Kostýmy: pobráno, kde se dalo
Rekvizity: totéž



Gyp: Narah, máš čtvrt hoďky zpoždění. To si nemůžeš pamatovat, kdy začíná zkouška?
Narah: No jo, co pořád máte s těma zkouškama, nejsme žádný profíci.
Kim: Co to máš proboha zase na sobě? Chceš se dát k baletu?
Narah: Myslela jsem, že bych v tom mohla hrát princeznu!
Kim: Šmankote! Prej princeznu! Já padnu!


Gyp: Tak padni a už drž tlamajznu ať tě přes ni nemajznu! Kostým máme tady. Šaty, kopačky jsem nesehnala, tak kecky, mičudu a žábu.
Narah: Já myslela, že ta princezna měla na hraní zlatou kouli.
Gyp: Hernajs tak mi sežeň zlatou kouli! Začni myslet tou koulí, co máš na krku! Mičudu a basta! A kopačky, teda kecky!


Kim: Jauvajs, málem jsi mě trefila do ksichtu, jseš normální! Co děláš s tou druhou keckou!
Gyp: Hodí ji na palici mně. Hele, Narah, nech blbin a seznam se s Alfrédem.
Narah: Kdo je Afréd?
Gyp: Žabák.
Narah: Fuj, ten je hnusnej.
Kim: A budeš ho muset líbat ... :-)


Kim: Alfréd musí sedět na mičudě, to jsem zvědavej, jak to Gyp uděláš.
Gyp: Teď to zašprcnu keckama, na pódiu vopřem o něco zelenýho. To je tvoje starost, já sedím v křesla a jsem vypravěč. Nemůžu litat do zákulisí a hejbat s Alfrédem.
Narah: Já nemám žádnej text, co mám říkat?
Kim: Hele, kopeš si mičudu, můžeš si u toho prozpěvovat.
Gyp: Pokud možno falešně!
Kim. To je dobrej nápad. Pak čutneš do zákulisí a Gyp na mičudu posadí Alfréda a šoupne ho dopředu. Dobře, já posadím Alfréda. No a pak budu mluvit já, teda Alfréd a naslibuju ti všechno možný, když mě políbíš.
Narah: Tebe? Klidně.
Gyp: Trdlo! Né Kima, Alfréda.


Narah: Nešlo by to vůbec bez líbání?
Kim: To je přece pointa celý hry! Políbíš žábu a máš šanci, že se z ní stane princ.
Narah: A co když ne?


Narah: Naštěstí je sádrová, ale stejně je hnusná!
Kim: No a teď řekneš tu narážku, co jsem ti napsal na papír.
Narah: Jo. Tak jsem tě políbíla, princ z tebe nejspíš nebude, tak co dostanu?
Kim: (v roli žáby) Co dostaneš? EKZÉM!!!
Gyp: Opona!
Narah: Budou tomu diváci rozumět?
Gyp: Přece každej ví, co je to ekzém, ne? A pro prťata to tentokrát nehrajem!


Kim: Tak milé hérečky, zlomte vaz, Narah do kostýmu, Gyp do židle, já za scénu, za půl hodiny začínáme!

Panenky pro radost

19. února 2016 v 16:42 Všehochuť
Mám teď poslední dobou docela dost starostí a ani focení mi nejde od ruky. Ale blog nechci zanedbávat, tak jsem probrala fotky a vybrala jsem panenky, které už u nás nejsou. Buď jsou darované, nebo vyhandlované. Určitě ale dělají radost právě tam, kde jsou a tak to má být. Usmívající se

TATU, SUZI a AIMÉE
Tyhle tři malé holčiny (teď nevím, jestli jsou to Winx nebo Witch), odešly spolu a jsou spolu. Já jsem si je kdysi koupila už ani nevím proč, rozhodně se na moji hromadu moc nehodily.




Následující čtyři panenky skončily taky spolu v rozsáhlé sbírce Mattelovskýcz panenek.


Tutti nemá původní oblečení, dostala jsem ji nahatou a oblékla jsem jí šatečky od nějako Stacie. Todd má oblečení originál.


A další dva jsou moje oblíbené Sushine. Měla jsem navíc, tak jsem se podělila (a vyhandlovala, jen už netuším za co. Ale určitě za něco pěkného.)
ASHA


ANTON


Kwame a Coleen se taky po čase setkaly u jedné sběratelky. Líbily se, já je mohla lehko postrádat, tak co.
KWAME


COLEEN


Orientální krásku RUOLAN jsem vyhandlovala za přemalbu jedné své panenky. Určitě se má dobře.


Poslední nás opustila LALAGÉ. I ta našla prima domov, kde ji mají móóóc rádi. Líbající


Tak holkám (a taky klukům) a jejich majitelům popřejeme hodně štěstí.

Playmobil - 1. část

15. února 2016 v 7:02 Všehochuť
Nedávno jsem nabídla článek na téma "Playmobil". Jelikož několik z vás mělo zájem, dala jsem se do práce. Nebude to lehké. Vzhledem k tomu, že ráda hromadím, neumíte si vlastně ani představit, kolik se mi toho nahromadit podařilo.
Začalo to naprosto nevinně. Manžel je myslivec. A máme velký problém s nakupováním dárků. Pro něho. Už ani nevím, jak jsme přišli s dětmi právě na ten Playmobil.
Ale je jisté, že prvním dárkem pro myslivce byl posed s krmelcem. A myslivcem. Byla tam i srnčí rodinka a rodinka divočáků. Postupně jsme přidávali něco lesního porostu, další stáda kopytníků všeho druhu - dokonce i tři laně s kolouchy od Schleichu. Jakož i ptactvo včetně bílé sovy.
Na celé to nadělení dohlíží jeden chlápek z posedu, druhý šoulá se psem. (Pojem šoulá je origo myslivecký.)


Jo a taky liščí a jezevčí doupátko s příslušnými šelmičkami. Škoda, že nejsou vidět ježci. Ale jsou tam. Jeden velký a dva malí.


Další dárek - tedy druhý v pořadí byla myslivna.
A jak už jsem byla v tom hromadění, tak mě nikdo nemohl zastavit. Přibyl holubník, králíkárna, kurník, spousta rostlin, zvířat - včetně pávů. Z podkroví šmíruje hajná s dalekohledem (ta je původní). Zapomněla jsem na krmítko pro ptáčky a malou loužičku s kačenkami. Jo a strašák polní tam taky je.


A tohle je celá vitrínka - musela jsem vyklidit svoje knížky.


Samozřejmě nám místo nevystačilo na dlouho a tak přejdeme do další místnosti. Je to malý pokojík, ze kterého se (zaplať pánbu) vystěhoval jeho majitel (můj syn). K jedněm narozeninám manžel obdržel prosklenou skříň - od země až do stropu, šíře 130 cm. A mohlo se pokračovat v hromadění.
Celá se mi do záběru nevešla - pokojík je opravdu malý, to víte panelák - a tal ji máte na dva díly.


Podrobnosti budou v dalším článku a obávám se, že jich bude i víc. Těch článků i těch podrobností.


Jenomže i tahle maxivitrína se plnila a plnila a já musela přikročit k rozšíření výstavních ploch. A tak jsme pořídili ještě jednu - už podstatně menší - prosklenou skříňku.


Zase dvojdílně nafoceno, prostě prostor není.


Tak to bude další článek. Máte se na co těšit. Ale nemějte strach, panenkami občas proložím. Mrkající

Máme zase spoustu "krámů"

11. února 2016 v 12:07 BJD
Ony to nejsou krámy, tedy podle mne. Někomu by to ovšem jako zbytečné krámy připadat mohlo.
Tak se podívejte, co jsem přítáhla domů a na reakce mojí bandy.
Holčičkám - Fifi a Majdě - jsem koupila postýlku (pro Barbie). Pro malé do pokojíčku proutěná křesílka a stolek, a do třetice něco v krabici, to uvidíte za chvíli. Teprve se to vybaluje.
Komentáře k jednotlivým obrázkům obstarají osvědčení týpkové.


Kim: Narah, dohlídni na ty prťavce, my to tady zkusíme vybalit.
Narah: Fifino, na postýlku se neleze v botech. Pojď ke mně, já tě zuju!
Fifi: Né, neci!
Nick: Memed hačá.


Pong: Vybajulu!
Nick: Memed do potýlky!
Narah: Já se z nich zblázním.


Kim: Pongu nelez na to křeslo, rozbiješ si hubu!
Pong: Lozbiju! Sválně!


Pong: Bác! Hapal!
Gyp: Tak se zvedni. A dej pokoj! Že na tebe vlítnu!


Fifi: Bééé! Bacá!!!
Kim: Sakra Pongu, nech tu Fifču! Tady se nedá pracovat!


Kim: Já tě prostě seřežu a bude po ptákách!


Gyp: Hele Joši přestaň si válet zadek, vypni tu blbinu a pojď nám helpnout!
Joši: Teď nemůžu, zabil bych si postavu!
Gyp: Já asi zabiju tebe, ty postavo smutnýho řitíře!


Gyp: Jéžišmarjá to je snad nějaký zrcadlo! To se mi zdá!


Kim: Eště že máme praxi z toho stavení stromečku!
Gyp: Fakt zrcdlo a s kytkama, Kime, že to neni pravda!
Kim: Jo holka je, to je tvrdá realita. Babče pokročila demence.


Narah: Jé fakt zrcadlo! To je krásný!!! Sem si dám šperky a voňavku a ...
Gyp: Já se střelim a dam se k Turkum! Prej voňavku!


Fifi: Ci joňavku!
Kim: Pongu, jdi od toho křesla! Tohle je vyšší natlučeš si!
Pong: Lezu!


Pong: Vřísk vřísk! Béééé!
Joši: Dejte už smradi pokoj, teď mně kvůli vám sejmul nějakej zatracenej trpajzlík! A už mi zbejvá jen jeden život!
Gyp: Zblázni se! šprťajzlíku pošahaná!
Kim: Tak vyneseme bednu. Hergot je nějaká těžká! Nebylo v ní něco navíc?
Gyp: Néé koukala jsem.
Narah: Lidi neviděli jste Emču?
Gyp: Ne, a neschází mi.
Narah: Já jen, že není vidět ani slyšet, to by moh´ bejt průšvih. Neviditelná Emča je vždycky nebezpečná!

Z bedny: Buch! Buch! Pomóc!

Kim: Vona je snad v bedně!


Ema: Bééé, já jsem se zašprcla!!!!

Končíme. Následný děj není pro slabé povahy. S vyplazeným jazykem

Moje Evangelinky

8. února 2016 v 7:32 Ty "velké" (v omezené míře)
Obě Evangelinky už mám doma minimálně rok. A vite, proč jsem vám je ještě neukázala? To je taková delší historie.
Když jsem kupovala nejdřív jednu, poptom druhou, byla jsem předem upozorněna, že panenky nejsou posadit. Nešly. No, to by v tom byl čert, aby dollky nedělaly to, co chci já. Tak jsem začala shánět šikovné ruce, které by mi je "převázaly." Jenomže ono je něco jiného převázat BJD a něco jiného jsou Evangeliny. Do těch se nikomu nechtělo a já se nedivím. Taky bych si netroufla. Jenomže nemám dostatečně vysokou vitrinku, kde by mohly holky stát. Tak jsem uvažovala o prodeji. A pak jsem dotala "geniální" nápad! (Útlocitné povahy ať dál nečtou!) Milé panenky jsem tkalounem svázala do kozelce a nechala tak cca dva týdny. Nejdřív jednu, pak druhou. A jak myslíte, že to dopadlo? Viz konec článku!

Moje úplně první Evangeline dostala jméno Galadriel. Jen jsem na ni koukla a už to bylo jasné.
Tohle je fotka "ukradená" - netuším, jestli je to originál oblečeni.


Ke mně dorazila v náhradních šatech od panenek Tonner. Ale moc se mi v nich líbí, takže jsem ji v ních nechala.


Teď netuším, jestli měja dírky v uších, ale asi ano. Neuměla bych jí je sama navrtat. Ale náušnice jsem nasadit uměla.


Ještě portrét


Moje druhá Evangelina dostala jméno Morgiana. Taky jsem ji pojmenovala na první pohled. Měla na sobě svůdné prádélko, které mi okamžitě moje milovaná dceruška vyrvala ze spárů. I s botama.


Ale nevadí, já bych ji stejně převlékla. Jen mám teď obě holky bosé. Ach jo.
Tak honem ještě jednou hodně svůdnou fotečku.


Prozatímní obleček naaranžovaný z monofilových šátků a černého splývaného tylu. A mazlíček netopýr.


Portrétek


Dvojportrét - obě holky mají fialové oči - Galadriel světlé, Morgiana tmavší.


SEDÍÍÍÍÍÍÍ!!!!!!


Jen nevím, jestli holky půjdu ještě postavit, resp. jestli budou stát. Zkoušet to zatím nebudu, co kdyby zase nešly posadit. Jeden nikdy neví. Mrkající

Dáreček od Nikkušky

5. února 2016 v 10:12 Moje sbírka (spíš hromada)
Včera jsem si na poště vyzvedla balíček "zo zahraničia". Rošťáci pošťáci mi ho nejdřív zapřeli, ale nedala jsem se, vypravila jsem se na poštu znova a on tam vlastně najednou byl.
A v něm dvě malé hezounké holčičky.


U nás jsem na ně nikde nenarazila, tak musely cestovat z míst, kde jsou k dostání. Líbily se mi už na promu, tak jsem moc ráda, že jsou u nás.
Tady je máte už vybalené.


Panenky mají jedinou chybičku a to jsou ty umělohmotné topíky. Ale ony jsou to vlastně trikoty, takže nemusím háčkovat kalhotky, protože naše malé holčičky nechodí naostro. To až od osmnácti!
Sukýnky jdou lehko svléct, a korunky nejsou připevněné takovými těmi umělohmotnými šušvárky, jen gumičkou, takže super. Kytaru radím sundávat přes nožky.
Botičky jsou vzatu "nastřižené", takže jdou dobře obouvat.
Časem holkám umotám nějaký svetřík-bolerko a bude.
Oběma holčičkám bude pět let a zatím budou v sirotčinci.


Ta růžová dostala jméno Tippy a přidám ji jako sestřičku k Pipě (Phyllipě). Fotku pak hodím do novinek.


Hnědovláska jse jmenuje Lone (neptejte se mě proč, důvody jsou mi neznámé).


Jako rekvizity občas ráda používám drobnosti z Playmobilu. Jestli chcete, můžu vám nafotit naši hájovnu, les, prales, stáje, statek, no prostě máme toho spoustu. Taky hromada, jak je u nás dobrým zvykem.

Nikky moc a moc děkuju!!!Líbající

Malé modní okénko

2. února 2016 v 7:32 BJD
Dneska pro změnu ty "velké."
Příšlo mi několik obálek s krásnými oblečky pro moje holky, tak vám je hned předvedu. Nasbírala jsem to napříč Facebookem. Něco od Margit, něco od Lenky, něco od Niny, něco ze salonu Stylgirl. Usmívající se
Neumíte si představit, co se kolem toho strhlo za šrumec. Některé konverzační příspěvky uvedu pod obrázky.


Gyp: Hele kámoško, to je můj svetr jestli se nepletu! Nemám tolik věcí, abych si je nechala otahat!
Sujan: Neubude ti, však se v něm jenom fotím.
Gyp: Jo to znám. Vyfotíš, zabavíš.
(Přesně tak to dopadlo)


A tohle je Sunan ve fungl novém oblečení. Ta zrzavá paručka se mi k tomu ale nějak nelíbila ...


... tak jsem jí dala černou (po Hannah).


Gyp: Krucinál holky, to ste se zbláznily? Vykradete mi celej šatník. Tohle sou moje božohodový!
Narah: Najednou ti to vadí! Nedávno jsi žádné šaty nechtěla vzít na sebe!
Gyp: No jo, ale byly moje a ty jsi je znehodnotila žůžovýma fuseklema. Hnus. Už si je nech. Pořád bych viděla tu příšernou žůžovou barvičku!
Narah: Tak dík. Mně růžová nevadí. protože mi sluší.
Gyp: Jako psovi uši!


Gyp: Tak tohle je ohoz zrovna pro mne!
(Punčocháče a sukně Made in Babakat - sukně je z manžety.) Jenomže nesměla by to být Gyp, aby bylo všechno v pořádku. V punčocháčích totiž nejsou díry. A já jsem nemožná a nedovolila jsem jí je prostříhat.


Gyp: Tohle je taky dobrý! Ale to tričko má moc velkej výstřih. Připadám si jak kojná!
Narah: Buď ráda, že máš do výstřihu co dát!
Gyp: Si úplně blbá!
Narah: Nenadávej, a radši si zašij díru na gatích.
Gyp: Kde je jaká díra, žádnou nevidim.
Narah: Přesně tam, kde by být neměla!
Gyp: Kruciš, ruplo to ve švu když jsem si sedala. Máš voči všude, co? Hlavně tam, kde je nemáš mít!
Narah: Tak promiň, no.


Narah: Co říkáš těmhle?
Gyp: Dobrý, jen bych sundala ty mašličky a kraječku. A chtělo by to černý nadkolenky! Chceš pučit?
Narah: Proboha, ne!
Gyp: Tak si trhni protézou!


Gyp: Tak tohle je bezva ohoz! Vono to tričko, když se pošoupne dozadu, tak to docela ujde.


Kim: Holky, co tomu říkáte?
Gyp: Ty noho, to měly být naše gatě!
Narah: No moje teda ne!
Kim: Smůla, budu je tahat na doma.
Gyp: Ksichte, pořiď si k nim kanárkový bolérko!
Kim: Závidíš co?
Gyp: Co závidím, nevíš?
Narah: Nechte toho vy dva!
Kim a Gyp: Hele mladá, začínáš být jako Hannah, tak si to nech, nebo ti vlítnem do paruky!

No pro jistotu skončíme. Líbající