Říjen 2015

Různé podoby Sujan

30. října 2015 v 19:24 BJD
Jelikož v poslední době fakt nemám ani pomyšlení na vymýšlení příběhů ani na focení, tak vám sem hodím alespoň pár foteček naší Sujan.

Není moje, ale mojí dcery, ale teď je u mne "dočasně umístěna", takže si ji užívám. Tady ji máte v různých pdobách:


Tohle je jedna z prvních fotek Sujan po jejím příchodu k nám.


A tady už je v novém domově u Lýdie. Šatečky má půjčené od starých mrkaček.


No a teď už jsou fotky novější.


Jedna letní ...


A pár lehce podzimních ...





Dneska jste to měli celkem bez řečí. Mých. A tak jste se mohli lépe soustředit na pokoukání.

Ale nezoufejte, ještě týden a zase budu ve formě. A nedoufejte, hned tak se mě nezbavíte. Leda, když si přepnete vokno!Mrkající

Mám nafukovací bejvák

26. října 2015 v 11:13 Všehochuť
Fakt nekecám.
Jak už jsem uvedla mnohokrát, moje panenky bydlí. Tak, že všude. A teď jsem ubytovala BJD a uznejte nemůžou někde jen tak posedávat, potřebují svůj pokojíček. Jenomže místo už není. Panenky prostě bydlí všude, já mám dva skromné prádelníčky a smím si věšet věci na ramínka do šatníku. Dole bydlí panenky:


Nahoře bydlí panenky:


Všude bydlí panenky:


Prostě to chce ještě jednu skříň, ale kam ji dát? Stálo mě to několik takořka bezesných nocí, ale intelekt zvítězil nad realitou. Nejdřív jsem nechala námezdní síly (manžel a syn) vysadit dveře mezi předsíněmi (máme takové lomené do písmene L) a odlifrovat je do sklepa. Do vzniklého prostoru se mi vešla policová skříň - původně měla
3 poličky, teď má o dvě víc, sice jen z hobry, ale nejsem takový fajnšmekr, aby mi vadila hobra použitá pro mé účely. Sice se teď musíme co se týká průchozího prostoru poněkud uskrovnit (to víte, panelák), ale zase to jednoho motivuje, aby si držel váhu. Přibrat deset kilo, tak neprojdu.


Do skříně jsem soustředila skoro všechny svoje AA panenky (jen smíšené rodiny bydlí jinde). Takže takový můj malý soukromý Harlem. Jelikož jsou to panenky moje a tudíž dobře vychované, neobviňují mě z rasové nesnášenlivosti a svůj nový domov si docela užívají. A já k nim líp můžu.


Je fakt, že většina pokojíčků není zařízená, ale aspoň se mám na co těšit. Tak třeba všechny děti musejí mít svoje postýlky, každá holčička panenku, každý klučík autíčko a všichni nějaké zvířátko. (Jinak jsem snad ještě trochu normální.)

Teď ještě přestěhovat Mexikány o patro níž a krásný (a hlavně dost vysoký) pokojík pro BJD bude k dispozici. Jen ho zařídit. Na to jsem taky přišla sama, vlastní hlavou. Jelikož jsem momentálně fakt na mizině, nemůžu si dovolit krásný nábyteček od Nadi, i když po něm toužím.Tak jsem naběhla do čínského obchodu a koupila dva sametové podsedáky (kus za 39,- Kč, to ještě důchod unese).


Jen jsem jeden chtěla vyfotit, už naběhl vetřelec.
Lotka: To je moje?
Já: Houbeles!
Lotka: Máš smolíka, je to moje!

Nakopnec se mi podařilo polštář zachránit, aniž byl dostatečně ožužlán. Naše slečna totiž za kousek piškotku dokáže i poslechnout. Po jednoduché úpravě mám krásné gaučíky. Škoda, že nejsou stejné, ale člověk nemůže mít všechno.

A hned můžu začít naplňovat své blogové motto. Mrkající

Říjnové přírůstky a novinky

24. října 2015 v 16:44 Přírůstky a novinky
Tak jsem si myslela, že mi snad ani nic na hromadu nepřibude. Přibylo. Dva kousky, které jsem avizovala minulý měsíc a ještě k tomu jeden černý fešák od Haničky (díky Hani). Přicestoval se dvěma malými holčinami - starou Skipper a černou Stacie přetělenou na těličko Bratz. (Té sháním holčičí boty, protože má takové hodně dámské, které se pro malou holku nehodí.) No a ještě uvidíte nofé fotky Techrata, jeho druhé hlavy - tentokrát na těle - a jeho nové lásky. S chutí do toho!

ZAUR Al Ava 31 let. Zatím bez národnosti a bez povolání, ale už má rodinu (představím příště, až seženu ty botičky).


NATHARI je Zaurova dcera, je jí zatím 10 let - uvidíme, jak to dopadne v nových botách, tyhle mají vysokánský podpatek. To tělíčko od Bratz je celokloubové a kombinace s hlavičkou Stacie vypadá moc hezky.


DELMA je desetiletá zatím bez příjmení i národnosti. Musím to doladit, nestíhám. Bydlí na internátu.


JEM Dano - mladší bratr Techrata (a jeho náhradní hlava). Národnost zatím ladím. Co se práce týká dělá svému bratrovi asistenta. Jo, je mu 27 a neuhodnete, která ho klofla. Ale to si nechám na jindy. Mlčící


Tělo dostal od Four Divergent, takže prima kérky. Hlava mi dala pěkně zabrat, měla takovou šedavo bílo mrtvolnou barvičku. Jelikož jsem žena činu, popadla jsem makeup, napatlala štětečkem, nechala pár dní zasychat a pak napudrovala tvářenkou. Až na nos to dopadlo dobře. Jen ta špička nosu je pořád světlejší, ať se snažím jak chci. A že se snažím hodně. No, asi mu chobůtek omrzl.


Tady máte brášky pohromadě.
A jeden Techrar navíc. Pěkně v zeleni.


Techratovou láskou se stala Danii. Původně jsem ho chtěla podsunout Nině, ale ta se mezitím odstěhovala k jiné modelingové agentuře Ly (moje dcera Lýdie). A Danii se k Techratovi hodí už jen tou barvičkou.


Techrat s Danii na prvním rande.

A teď si sedněte. Tenhle kousek stál za hřích!
OLIWER (jinak Ollie Vice Effect). Jednou jsem ho musela nechat napospas, podruhé už to nešlo.
Zatím bez národnosti a příjmení. Vlastně jak to teď píšu, tak mne napadlo příjmení Vice a je Kanaďan. Jinak učí matematiku a biologii. Tak schválně, jestlipak klofne nějakou svoji studentku?


A ještě jedno překvapení. Moje "trojhlavá" vytoužená Poppy Parker. Ještě nebyla ani vybalená a už měla svou historii. Při vybalování byla u nás moje dcera Lýdie. A její "MOJE" moc dobře znám. Dopadlo to tak, jak muselo. Podařilo se mi "urvat" zrzavou a fialovou hlavičku. A jedny náušnice.



Všechno ostatní, a že toho nebylo málo, zůstalo v Lydinčiných nenechavých pacinkách. Teď mám problém sehnat pro ty svoje hlavičky těla. Detailní fotečky budou, až ta těla seženu.

To je rpo dnešek všechno. A jelikož mám doma vše, co jsem letos měla v plánu, začnu dávat dohromady páry. To bude článek. Kde si nebudu vědět rady, zeptám se vás na názor.
Jen ta Pollyana, s tou si tady nevím už teď.
Má se chytit Cruze? Ano nebo ne? Z toho mi jde hlava kolem. Nevinný
Tak hodím anketku.
Zatím čauky.

Jazz Baby Vivian

21. října 2015 v 13:24 Moje sbírka (spíš hromada)
Panenku Jazz Baby jsme si l Lýdií kdysi vyhlédly na obrázku a požádaly jsme Moniku A., aby nám ji sehnala (ta si s námi tedy hezky užila). Původně to měla být Lýdiina panenka. Jenže. Já jsem si objednala Afroditu a když panenky dorazily zjistila jsem, že pro mne není. Kdybych ji převlékla, kouzlo by zmizelo. Tak jsem ji nechala Lýdii. Jelikož mám hodnou dceru, dala mi za ni právě Jazz Baby, která hned dostala jméno Vivian.


Myslím, že jsme si ji vyhlédly hlavně kvůli těm parukám. Má tři. Černou, blond a zrzavou. Kromě toho ještě spoustu různých doplňků, některé jsou dodnes nevybalené, aby se nepoztrácely. Např. hřebeny apod.


Největší překvapení jsme zažily po sejmutí první paruky - Vivian má pod ní nádherně namalované vlásky.


Coby blondýna ještě pořád v původním oblečení.


Kromě černých parádních šatů měla v krabici ještě neméně parádní negližé - takže sexy zrzka. (Sedačka je samo-domo z krabiček od čajů.)


A ještě jednou sexy - tentokrát pro změnu zase blond. Měla bych taky uvést, že Vivian má krásně ohebné tělo, kromě kotníků má klouby snad všude, kam se mohou napasovat. (Na fotce to nevypadá, ale jak už jsem podotkla jsou to staré fotky, teď už mi holky pózují o něco líp.)


Musela dostat nějaké domácí oblečení, tak jsem ho narychlo spíchla. A jelikož sice mám ráda kloubová těla, ale nemám ráda "čouhající" klouby, je to s "rukávkem". Celkově nic moc, ale na tu chvilku to posloužilo.


Tady jsem jí zkusila kupované oblečení, ale ještě to nebylo ono.


A takhle vypadá Vivian dnes. Oblečení má od Jany E. - Janinko díky moc.


Tak zase příště Líbající

Podzimní Ferda

18. října 2015 v 7:26 Všehochuť
A máme tu podzim a na podzim je pravidlem co? Panenkářský sraz ve Ferdinandě, kterému já říkám familiérně "Velký babinec".

Letos jsme tam měli obrovskou tlačenici, navíc paní vrchní byla velice nepříjemná a vykázala nás do salónku, kde jsme měli rezervaci. Jindy nikomu z personálu nevadilo, že jsme rozlezlí po celém prvním poschodí. Ale prý bychom překáželi v konzumaci a lidé, kteří se přijdou najíst by neměli kde sedět. A my snad nejíme? Samozřejmě, že tam za celé dopoledne skoro nikdo cizí nepřišel. Lépe řečeno, pokud přišel a uviděl naše hemžení, rychle hodil zpátečku.

Tentokrát to bylo přímo mezinárodní setkání, protože mezi nás přijeli Ľubo a Nikky až ze Slovenska. Byli hrozně milí ke staré robě, takže palec nahoru.

Samozřejmě jsem si chtěla spoustu panenek nafotit, jenomže jsem si nevzala svůj velký foťák, ale rodinný malý - no a v nejlepším mi došla baterka.

Ale nějaké fotky tu máte a můžete se kochat - tentokrát bez mých více číiv méně vtipných komentářů:













Vlevo dole vidíte Rebušku, má nové šatečky a ještě není usazená. Moc všechny pozdravuje.


Tohle je moje trio Barbuch obecných - já už to tak mám každoročně dané, že hájím barvy pana Mattela (taky občas jiných pánů - např. IT a tak).


Myslím, že se bylo na co koukat. A podle mého názoru se sešlo hezkých pár lidiček, kteří si měli o čem povídat, byli k sobě milí a vůbec. Bylo to prima.

Děkuju Lence a Davidovi z Panenka-panenky, kteří to pro nás všechno pěkně připravili. Usmívající se

Rozloučení s Rebuškou

16. října 2015 v 8:06 BJD
Jak se říká - přišla bída na kozáky a já jsem musela začít vybírat, která z mých holčiček půjde do světa. Los padl na Rebušku, protože je jednak originál, jednak dost vzácná a moc lidí ji nemá. Do třetice má tělo trochu podobné Monsterskám a to já nemám moc ráda. Takže s Rebuškou se dokážu nejspíš rozloučit.

Naše tlupa jí uspořádala rozlučkový večírek - tedy spíš odpoledne - a i když je ještě malá, krásně si ho užila.


Joši: Zatlač, nebo s tím nehnem.
Kim: Jasná páka, šéfe! Slavnostní osvětlení musí bejt.


Rebka: Už tam můžu???
Kim: Tak jo.


Rebka: Jé dort a zmrzka! Ale těch dortíků je málo pro všechny!
Oswald: Velký kluci nebaštěj dorty, že jo pánové.
Adai: Ani kousíček?
Oswald: Ty ještě kousek můžeš!
Rebka: A Kim si kousne ode mne. Musí!


Fifi: Dáš? Dolta? Jo?
Rebka: Musíš počkat!
Fifi: Neci pockat, ci papat dolta!


Rebka: Kime já ti dám modrého tygříka. Jmenuje se Ťapík. A nezapomeň, až vyrostu, musíš si mě vzít za ženu!
Adai: Hurááá! Už s ní nemusím chodit!!
Rebka: To nemusíš, já miluju Kima. A vemu si ho!
Kim: To si piš! A já ti dám dědečka-trpajzlíčka na cestu pro štěstí.


Rebka: Fifče tu nechám kočárek a miminko. Je malá, tak si s tím bude hrát.
Gyp: (šeptem): Šmarjájózef to je doják! Narah, půjč mi šnuptychl, ať mi netečou nudle až na bradu.
Narah: Nech toho, zkazíš jí radost.


Rebka: Hannah bude se ti stýskat?
Hannah: To víš, že bude.
Narah: (šepetem): Tůdle nůdle stýskat, když se jí Joši rozvaluje u nohou.
Gyp: Chichichi.
Sujan: Holky, vy jste fakt jak malý, dejte pokoj!


Rebka: A teď se budeme koukat na pohádku, jo? A já si sednu k velkým holkám, protože nejsem žádné mrně, když pojedu vlakem hodně daleko!

Milá Rebuško my ti všichni přejeme, aby se ti v novém domově hodně líbilo. Neboj, to už bude tvoje poslední štace! Určitě! A někdy nám pošli fotku. Líbající


P.S. To focení bylo na mrtvičku. Rebuška vyváděla, kopala, padala, ztrácela furku, kroutila se, prostě se snažila mi loučení všemožně ulehčit.

Ještě jsem Narah

12. října 2015 v 6:59 BJD
Jmenuju se Narah, ale možná, že si vyberu jiné jméno. A možná, že ne. To je tady úplně nejlepší, můžete se jmenovat, jak se vám líbí. Jen si musíte vybrat začáteční písmeno, které tu ještě nikdo nemá. Já mám problém - jsem od N a už je tu Nick. Vybrala jsem si Sarah, ale je tu už Sujan. A naše babča Šejkspírka (to vymyslel Oswald) sice má v oblibě psát dialogy, ale je líná vypisovat naše jména. Zatím jsem tedy Narah.


Do téhle party jsem se dostala víceméně náhodou, protože naše babina je nenasytná a co vidí, musí mít. Ale není mi tu nejhůř.


Když si mě babina donesla, byla jsem nahatá jak novorozeně. Dostala jsem pro začátek kalhoty od Hannah, svetr pro Ellowynky a škrpále od Kima. Ale babina si nás hledí. Objednala mi balerínky a když dorazily hned mi ušila ponožky, abych je neztrácela - ty boty. A kalhoty mám taky lepší - byly původně z Kimovy výbavy, ale on je naštěstí nechce nosit. Nepřipadá si v nich asi dost mužně.
Ptala jsem se Gyp, kde jsem se to ocitla a prý v KSVZD. Musela mi to přeložit: Konečná stanice většiny zavržených dollek.
Teda konečná jak pro koho. Život je boj, babina nemá prašule a místo na slunci si musíme vybojovat. Tak jsem se poustila do boje o přežití. Vzala jsem to přes paruky a fakt jsem si to užila!


Tyhle dvě úplně praštěný paruky koupila babina pro Sujan. Sehnala je na "Panenkách".


Ta s mašličkama byla původně pro Rebku, ta druhá je taky pro Sujan.


Dvě paručky Ellowyne. V té druhé dorazila Hannah.


Černá je taky pro Ellowynky, ta druhá je pro přepychářku Sujan, koupená na Panenkách.


Tuhle černou kudrnatou mám půjčenou od Kima, chtěla jsem vidět, jestli by mi slušely kudrdliny. Ta druhá je Nickova a je mi malá, to je vidět.


Jště jsem vyzkoušela Jošiho černošedou - teda teď ji nosí Gyp. Jenomže jsme s babinu zjistily, že nemáme žádnou pěknou blonďatou. Tak jsem si napařila na hlavu sámodómo mohérovou. Je pro Fifču, zatím nenošená.


Tohle je poslední fotka. Jsem na ní s kámoškou Gyp. Gyp je správná holka, ale jsou věci, o kterých se s ní nedá bavit. Tak jí třeba nemůžu říct, že se mi líbí její brácha, protože vypadá jako Heathcliff za mlada. Vysmála by se mi. Ona na holčičí povídání prostě není. Jinak je prima, chodíme spolu do třídy a sedíme spolu v lavici.
Tak mi držte palce, ať si mě tu nechají.

Kdo je kdo?

9. října 2015 v 7:43 BJD

Dneska vám představím celou naši BJD partu. Několik let jsme měly (my dvě, Lýdie a já) jednu jedinou zástupkyni této kategorie. Letos zjara vypukla epidemie a výsledek máte níže. Fotky budu vkládat podle toho, jak k nám panenky přicházely. Záměrně neuvádím odkud která panenka přišla. Sice moje dodavatelky jsou "suprový baby", ale přece jen bych si nerada naběhla. Ony jsou některé sběratelky popněkud nedůtklivé a třeba bych dostala od někoho na čenich. Od těch "svých" samozřejmě nikoliv.

MELODIA


Melodia není moje ale mojí dcery Lýdie. Je to Impldoll, bližší určení nemůžu na certifikátu rozluštit. Koupily jsme ji před pár roky u Panenek a byla to snad první BJD, kterou Lenka přivezla do Ferdinandy. Má původní face.

SUJAN


MSD Limhva Sujan jsme koupily napůl letos zjara. Face má od Renaty, je to taková něžná kráska. Podle mého názoru by mohla studovat na gymnáziu, ale není moje, rozhodovat to nemůžu.
Paručku zabavila Fifince. A ta narůžovělá blond barvička jí stráááášně sluší!!!!

HANNAH


Tuhle HeeAh Mydolling jsem si koupila pro sebe. Ale ona prostě pořád chtěla být se Sujan (a Lýdii se tááák hrozně líbila, no nedopřejte potomkovi nějakou tu malou radost). Nakonec přišly skoro spolu a z jedné party. Nejspíš budou sestřenice. Takže má trvalé bydliště u Lýdie, ale v současnosti bydlí obě u mne, protože jim patlám šatečky. Na fotce má svoji momentálně nejoblíbenější paruku. Podobá se v ní svému idolovi (viz níže).Face měla původně od Niny, pak ji předposlední (vlastně předpředposlední majitelka nechala přemalovat, ale to už nevím, jestli zase od Niny).

REBUŠKA


Rhubarbe Noble Dolls Rebuška k nám přišla ze stejného nejmenovaného zdroje jako ty dvě větší. Nejdřív jsem ji chtěla pojmenovat Barborka, ale zůstala Rebuškou. Face je od Jany Š. Paruka Fatiao.
Bohužel přišla bída na kozáky, dost nutně potřebuju peníze, tak se musíme s Rebuškou rozloučit. Ale bude mít moc hodnou maminku a na cestu se těší.

GIPSY - říká si Gyp

Původně se jmenovala Rheia a je MNF Rheia (recast). Vy, kteří nemáte rádi recasty, nebijte mě, ale já prostě svoji Gyp miluju a nevyměnila bych ji ani za deset holek s certifikátem. I když ji nemůžu nosit na srazy pravověrných sběratelek, stejně na ni nedám dopustit. Paruku má od Fatiao, původně jsem ji kupovala pro Jošiho, ale zkuste přesvědčit Gyp, že je to klučičí paruka. Houbeles, prostě si ji narazila a šlus. Teď pro ni mám na cestě jinou, černou vlnitou, bez ofiny. A asi půjde na kosmetiku - zvýraznit oči, možná by to chtělo tmavší a hustší řasy, možná i jinou barvu očí. Má takovou pomerančovou barvičku tváře, ještě něco vykoumám. Až jak bude vpadat v té nové paruce.

KIM


Kim je krásný elfík Kira od firmy Doll Leaves. Původně měl zavřené oči, druhá majitelka mu je otevřela, ale byly jí moc velké, tak jim dala víčka. Já ho koupila s víčky, ale poprosila jsem o dodatečnou úpravu, takže oči jsou zase otevřené. Face dělala Andy. Všimněte si odřené tváře a "natrženého" ucha. Prostě číslo - Kim, ne Andy. A tahle paruka je pro něho jako stvořená. Prostě Kim se našel!

FAYE - zvaná Fifi


Fifča je recastová potvůrka. Okatá a krásná - Fayriland. Z názvu je odvozené jméno Faye, ale pro takovou malinkou holčičku se mi zdálo moc "vznešené" . Gyp z toho udělala Fifi, ale možná, že časem bude Fanynka, ještě si to nechám projít hlavou. Můžete mi i poradit. Kdo dělal face netuším, ale povedl se.

JOŠITACU


Teď popravdě nevím, který dorazil dřív, jestli Fifča nebo Joši. Ale to je fuk, u nás to šlo ráz na ráz, až se mi z toho zamotala hlava. Joši je takový nádherný slepenec. Hlava je JID Asa Iplehouse, tělo MSD Dollzone. Původně jsem si pohrávala s myšlenkou tu dívčí hlavičku dát na holčičí tělo a ke klučičímu tělu dokoupit hlavu, ale ono by se mi to tělíčko pro holku sakra prodražilo. Tak zůstal tak. (No to je věta!)
Momentálně se kolem něho pilně točí Hannah - ještě jí ke spokojenosti chybí kimono. :-)

NICOLAS - Nick


Zase jeden malý rozkošný recastík. Koupila jsem mu od Borůvky krásná nazlátlá očička - jedno na mé přání trochu švidrá - a narezlou paručku od Fatiao.

ADAI - Adášek


Je to malý elfík - má navíc elfí ouška na magnet. Ale já mu nechávám ta "lidská". Očička má teď vyměněná - jedno to původní mělo malý kaz - a paruku od Monique Gold. Jo Adai DB Doll, abych ho představila pořádně. Tentokrát originál. :-)

OSWALD


Oswalda jsem dá se říct vymámila, vyskuhrala. Ve svém předchozím bydlišti byl pěkné éro. U nás se sklidnil - nejspíš zásluhou Sujan. Face má od Andy, škoda, že pod vlasy není vidět šrám u obočí, jinak má pořezanou packu a špínu za nehtama. Nejště ho Sujan ještě nezcivilizovala úplně. Oswald má jedinou vadu - je moc velký k mojí partě. Tak nevím ...

NARAH


Narah Garden of Doll není žádné ořezávátko. Už jsem ji představila na FCB, jestli chcete, můžu ty fotky hodit i na blog, coby samostatný článek. Gyp v ní našla dobrou kamarádku. A mezi námi Narah je tak trošku zamilovaná do Kima.
Mám ji nafovcenou ve spoustě různých paruk, hrozně jí sluší. Hodíme si na to anketku, jo? Takže, kdo chce vidět spoustu Narah?
Panenka se ke mně dostala tak nějak nad plán. Viděla jsem ji na FCB a hrozně jsem ji chtěla vidět "naživo". A když jsem ji viděla, musela být moje. Naštěstí jsem ji vyměnila za IT kluka a doplatila zbytek.

Asi se vám bude zdát, že jsem teď samé BJD a na svoji hromadu jsem zanevřela. Nezanevřela, ale mám teď spoustu nepříjemných problémů a tak tahám obrázky už nafocené jak králíky z klobouku; na nové focení zatím nenám ani čas, ani pomyšlení. Znáte to, když není správné rozpoložení, nic pěkného ani vzniknout nemůže.
Ale nebojte se, s Pollyanou jsme ještě neskončili, nějaké novinky se také urodily.
Pohádky budu fotit většinou s BJD, protože se s nimi líp pracuje. A hlavně Kim a Gyp mě inspirují k pěkným hovadinkám.

Písněte mi nějaký námět na pohádku. Jo, žábu jsem našla!!!! S vyplazeným jazykem

Jab´kobraní

5. října 2015 v 7:08 BJD
Před domem nám roste strom. Ono jich tam roste víc, ale tenhle zjara krásně růžově kvete a na podzim je osypaný takovými malými jablíčky. Velikostí akorát pro naši partu. Tak proč je nevyužít.
Takhle kvete na jaře:


A tady máte ta jablka.


G: Teda tohle nesesbíráme ani v příští pětiletce!
N: Páni, těch je!
K: To jo, ale až bude moštík, to si mlasknete, co?
N: Mňam, to máš pravdu, to bude bašta.
G: A kde jsou ostatní? To v tom budem sami?
N: Se Sujan nemůžeme počítat, stará se támhle nahoře o prťata, koukej.


S: Co chcete číst:
N: Autíčkááá!
F: Nééé, pojádku! Plinceznu!!!
R: Já tu mám o příšerkách!
S: Můžu číst jenom jednu knížku. Co Adai?


A: Já jdu sbírat jabka s Oswaldem. Rebuš, můžeš jít se mnou.
R: Nemůžu, umazala bych si šatičky.
A: Jsi pitomá jako všechny holky!
R: Holky nejsou pitomý, kluci jsou čuňátka!
S: Přestaňte se hádat!


F: Ci jabíčka! Ci je papaáááát! Ciííííí!!! Bééééé!!!!
S: Tak ti dík, teď bude vyvádět aspoň půl hodiny. Nebo než jí Gyp přijde nasekat na zadek.
F: Néééééé!!!


A: Tady máš jabko, ubulenče! A buď zticha, nebo dostaneš!
F: Jééé, moje! Dej!
S: Jak se to říká, když něco chceš?
F: Posím, kujuju,dééééj!
N: Rozmazlená!


N: Jezulinky, ještě, že tam nejsme. Radši budu sbírat.
K: Máš recht. S těma spratkama není k vydržení.
G: A co naše krásná Hannah? Nepřijde si umazat šatičky?
K: Nerej pořád do ní.
N: Šprtá.
G: Houbeles. Haraší na Jošiho, to bych ji nesměla znát.
K: Tak nekecej a makej!


O: Jdeme vám pomoct!
G: No nazdar! Bidlo je tady. Myslíš, že se vohneš až k zemi?
O: Hele, Gyp, s tebou zase mlátí puberta? Co kdybych tě přehnul přes koleno!
G: Snad by ses nepral s holkou, takovej mužskej. :-) Nehledě k tomu, že bych tě kopla do holeně!
K: Přestaň kecat a makej!


N: Tak pojďte sbírat, ať nám to odsejpá!


K: Oswalde, pomoz holkám, Adáš bude sbírat se mnou. A jedem!

Sbírali, sbírali, sbírali a příběhu je konec.

Červená Karkulka

1. října 2015 v 8:35 BJD
Tohle byl náš letošní poslední velký výjezd "na hroudu" a tak jsem musela vzít s sebou svoji novou rodinu.

Musím přiznat, že mi Gyp a Kim s mrňaty vzorně pomáhali a když pršelo, dokonce jim zahráli divadlo. Téma vybrala jedna z návštěvnic mého blogu a já jí za to děkuju. Jak to všechno dopadlo hned uvidíte.

K: Tak hajzlíci, teď si pěkně sedněte na prdelky a my vám zahrajeme dívadlo.
R: Pohádku!!
G: Jasná páka, noho!
N: Jééé, pohádka!!!
F: Taky ci!!!
A: Tak buďte zticha!


G: Začínáme!
K: Hergot zasekla se opona, dělej něco!
G: Dyť dělam co můžu!
A: To už začíná pohádka?
R: Ne, to se hádá Kim a Gyp.
K: Kušujte a čučte, opona jde nahoru!


K: Byla jednou jedna malá holka. Měla asi hodně pitomý jméno - možná Bonifácie nebo Hepzibab. No a jednou dostala červenou čepici a tak jí začali říkat Červená Karkule. Karkule měla za lesem babču.
F: Babí!
K: Jo a babča měla zrovna narozky, tak Karkule vyfasovala koš s baštou a mazala gratulovat.


A: Jé vidím ruku!
R: Já taky!
F: Luka taky ci!
G: To je moje ruka a dá ti na zadek!
K: Tady bude ticho nebo nebudeme hrát! Ten košík byl plnej dlabance i nějaká lahvinka tam byla a tak si Karkuli rozbolely packy. Sedla do mechu, že si dáchne. Jenomže v tom se z roští vyvalil vlk.
G: (coby Karkulka) Hele čokl! Nějakej splichtěnej, asi zdrhnul z útulku.
K: (coby vlk) Já nejsem žádnej čokl ty nemrcouchu. Jsem vlk a chci ten košík.
Karkulka: Tůdle nůdle magore, nesu to babče k narozkám a ne nějakýmu vlkovi.
Vlk: Když nedáš, tak nedáš, ale počkej, co ti provedu.
Karkulka: Trhni si!
F: Jéééé vlt!!!


K: Bábina si pěkně medila v chalupě, zrovinka uklidila binec a zastlala si kutloch ...
R: Co je to kutloch??
G: No hovník.
A: Co je to hovník?
K: Sakra postel vy ňoumové!


K: Kde jsem to skončil. Jo uklidila binec, koukne ke dveřím a ve dveřích ...
N: Vlk!
K: Správně, vlk. Koukám, že z tebe bude myslivec. A už kuš! Bába viděla toho vlka a vzala to s rozběhem rovnou do almary. Vlk nestačil zírat na ten fofr. To nečekal, že stará rašple vyvine tryskovou rychlost. No, řek si, že si počká na Karkuli, ta je sice menší sousto, ale nebude tak tvrdá.


K: Sotva stačil zahučet pod peřinu, Karkule je ve dveřích.


G: (coby Karkulka) Jé, hele v pelechu je vlk! Von má snad IQ tykve, když si myslí, že ho nerozeznam vod babči. Ale uděláme mu radost: Babičko, proč máte tak velké oči?
K: (coby vlk) Abych na tebe smrade líp viděla.
Karkulka: A co ty slechy bábi?
K: Abych tě líp slyšela, náno.
G: Jo a co ta tlama?
K: To abych tě moh pěkně sežrat! A vyletěl z pelechu. Jenomže jak měla babča naglancovanou podlahu dostal smyka a padnul na držku!


G: (Karkulka) No von měl fakt IQ napařovcí žehličky. Vypnutý. Asi si myslel, že jsem totál vymatlaná a polezu do chalupy bez jištění. Strejdo, pojď s tou flintou, ten debil je tady!


Vlk: Nestřílej mě, já se vzdávám! Do válečnejch zajatců střílej jenom hovadi!
Karkulka: Tak ho nech! Zastřel radši bobra, zachráníš strom!
K: Strejda myslivec čapnul vlka za kůži, prohodil ho voknem aa šel vyvraždit srnce. Karkule vyprostila bábu ze skříně a bábina jí z vděčnosti sundala z palice ten šílenej kokrhel.


K: A pak zdlabaly, co bylo v koši a zmazaly se vínkem jako carský důstojníci.
G: Zazvonil zvonec a pohádce je konec!


K: Herci se uklánějí a vy smráďata koukejte tleskat! To se v divadle musí!
N: Ploč?
G: Pro slepičí kvoč, aby Nikouš nekvokal, když nemá proč!
F: Nik koká!
R: Kvoká! Mluv pořádně!


K: Dotleskat a můžete se podívat na figurky zblízka!


G: Bacha, Fifča už se zase řítí některou sežrat!!!!
F: Spapam secky!