Listopad 2014

Vzpomínka na podzim

30. listopadu 2014 v 7:05 Ty "velké" (v omezené míře)
Venku je sychravo, v noci přimrzá, den je krátký a noc dlouhá. Na člověka jde chandra (na každého ne, ale já tohle období zrovna nemiluju). Tak jsem si řekla, že vám trošinku připomenu letošní "zlatý podzim", kdy sluníčko svítilo, bylo krásně a příjemně.
Fotily jsme s Eliškou a tady to máte (tentokrát bez mých doplňujících komentářů):









Tak až vám bude trošinku namrzat nos, na vlasy bude padat mlha, ohřejte se u těchto prosluněných obrázků.

Netuším, jak se to mohlo stát, ale najednou v článku není ani jedna fotka. Přitom v galerii jsou všechny. Tak je vkládám znovu (pro příští generace).

Listopadové přírůstky a novinky

27. listopadu 2014 v 10:32 Přírůstky a novinky
Asi se vůbec nedivíte, že se mi v listopadu urodilo ještě pár kousků. Tady jsou:


Dax Carmann, 29 let, pochází z JAR. Povolání pro něj zatím nemám, třeba mi něco poradíte.
Svetr má - jak jinak - od Blanky (tedy ze salonu Blanule), kalhoty Made in Babakat.
Hlavička je z černého roztleskávače, tělo od jiného mužského - taky celokloubové. Jednoho Kena s touto tváří mám (s původním tělem), tak jsem Daxovi zatím mázla knírek a vousek na bradě, ale mám s ním velké plány. Jenomže mi je líto poškodit tu krásně samotevou paličku, budu to muset vyřešit parukou. Mám to v hlavě, jen čas k realizaci nějak chybí. Plačící


A když už je tu takový fešák, hned jsem mu dala rodinu. Čili mi ubyla jedna svobodná matka. Konkrétně Rooney Mara; malá Izzie má konečně taky tatínka.


Madan Kataria je Pákistánec, je mu 27 let a pracuje u nás jako ošetřovatel slonů.
Původně je to Princ Žabák a vyhrála jsem ho v aukci na MMB od Jirky. Ještě s ním byla princezna Tianna, ale ta musí do světa - ne, že by se mi nelíbila, ale má "velkou hlavu" a velké hlavy já fakt nemusím.


I Madan dostal hned svoji rodinu. Přiřkla jsem mu Faridu s malou Kallou.


A tahle krááásná Skipperka, které absolutně nešlo odolat je taky z MMB. Tentokrát od Pandory.
Linette Henchy je 12 let, pochází ze Švýcarska, bydlí na internátu a studuje na našem anglickém lyceu.


Tahle panenka, tak to je takový můj totální úlet! Míša ji přinesla na náš srazík (scházíme se každý měsíc, jak nám to vyjde) a já jsem jako obvykle neodolala. Kdy já odolám, že jo. A ta Míša vždycky přinese něco, čemu se fakt odolává hrozně těžko.
Je to Integrity Holland London a je prostě krásná. Tady ji máte v původním oblečení.


Jmenuje se Elleke (rozená Dunst), je jí 26 a pochází z Holandska. Jejím manželem bude nový Rhett Butler, kterého najdu pod stromečkem (už je ve skříni).
Na fotečce je bez bundičky a má nové střevíčky.


Do třetice Elleke (sice trochu rozmazaná, ale stejně krásná), tentokrát v oblečku od Uptown Barbie, střevíčky jsou tuším od Basic (ale nevím to určitě, to já většinou nevím). Fialová jí sluší a to její původní oblečení skončilo u Momoko.

Setkáme se zase v prosinci. Už se těším. Líbající

Jak se bude jmenovat???

24. listopadu 2014 v 9:08 Moje sbírka (spíš hromada)
Tuhle Poppy Parker jsem poprvé viděla u Blanky na blogu. A rázem jsem se do ní zamilovala.
Fotku jsem ukradla s laskavým svolením autorky, takže dole vlevo vidíte její značku. Smějící se


Byla jsem z ní vedle jak ta jedle a ani ve snu mě nenapadlo, že by se mohla octnout na mojí hromadě. Já bych se takovéhle panenky nemohla vzdát ani za nic. Jenomže Blanka se - naštěstí pro mne - zhlédla ve velkých feškách (jsou fakt nádherné) a buď se nade mnou smilovala, nebo ji přestalo bavit moje neustále škemrání - prostě panenka je u mne doma a já ji miluju!


Na cestu dostala náááádnerné oblečení od Blanky (tedy ze salonu Blanule) a šperky od Lenky (jsou perfektní).


U nás bude pracovat jako modelka a uznejte, že pózovat skutečně umí na jedničku.






A ještě trochu podzimní nálady ...




Obvyklý portrét a enface - všimněte si té nádherné přemalby hlavně na rtech.


A teď ten problém k vyřešení. Panenka je Poppy Parker, tak bych jí to jméno mohla nechat. Ale mně by se líp líbilo na blondýnce. (Tu jsem chtěla taky, ale vyfoukla mi ji Madame Rouge. No, nemůžu mít všechno, ale když jde o panenky, jsem hamoun.)
Pro tuhle krásku jsem tedy vymyslela jméno Draya. Jenomže nevím, které by jí sedělo líp. Poradíte mi?
Popy Parker bude Angličanka, Draya Cerén by pocházela ze Surinamu.

Jo, a hádejte, s kým tvoří pár! To bude obsahem některého z příštích článků, mám vykoumanou telenovelu, za kterou by se nemuseli stydět ani autori Divokého anděla. Mrkající Jen to nafotit!

A ještě něco. Už několikrát jsem chtěla zveřejnit odkaz na téměř nepřeberné množství křestních jmen z celého světa, ze kterého i já pilně čerpám. Jenomže obvykle zvítězí skleróza (v mém případě už spíš cementóza) a já na to zapomenu, nebo je stránka nepřístupná (to se taky čas od času stává). Ale dneska jsem zvítězila já jak nad sklerózou tak nad internetem a tady ho máte: http://www.behindthename.com/

Ještě jednou Momoko

19. listopadu 2014 v 7:49 Moje sbírka (spíš hromada)
Nějak se těch malých kouzelných Japoneček nemůžu nabažit, tak s nimi budu otravovat asi častěji.
Konec konců slíbila jsem, že je vyfotím spolu. A sliby se mají plnit (i když nejen o Vánocích).
Tady je máte:


Z holek se začínají stávat pěkné malé primadony. Tak například Momoko se chtěla fotit jen u bílých květinek ...


... Amélie (říkáme jí doma Amálka) zase výhradně u fialových.


Naštěstí nám to tu kousek od domu kvete v obou barvách, takže vzniklo i společné foto.


Konečně jsem převlékla Momoko do něčeho důstojnějšího - dostala oblečení od IT Holland London. Kupodivu jí perfektně sedí a řekla bych, že jí i docela sluší.


Amálka samozřejmě chtěla taky něco nového. Namítla jsem sice, že už má bolerko, ale nakonec jsem jí umatlala punčocháče. Na první pokus docela ujdou. Švadlena ze mne sice už asi nebude, ale nevadí. Nabrání v pase je pod sukýnkou, tak není vidět, heč. Jo a sundaly jsme zástěrku.


Já jsem ty punčocháče zoufale sháněla. Samozřejmě, že jsem je sehnala v momentě, když už Amálka měla tyhle černé. Nevadí, ony se hodí.



A ještě jedna společná fotečka.



Příště budou listopadové přírůstky. Tak zatím čuz bus bambus. Smějící se

Tako co to dneska tady máme?

14. listopadu 2014 v 9:11 Přírůstky a novinky

Nedávno jsem vás seznámila s říjnovými novinkami a teď přidám další. Nějak jsem to nestíhala, do toho mi marodilo štěně, tak musely panenky na chvililinku stranou. Plačící

Za tyhle mrňavky skoro ani nemůžu. Tu první zleva (Enu) jsem dostala jako dárek od Toma. Jenomže byla lichá! Musela jsem k ní jednu přikoupit a na MMB jsem našla tu druhou - s mikádem (Leesa). Prodávala ji moc prima paní a dopadlo to nakonec tak, že jsem si s Leesou vzala i černošku (Mala) a šikmoočku (Izumi). Všem čtyřem jsou dva roky a musela jsem jim rychle opatřit rodiny. Přece je nešoupnu do sirotčince!


Ena se zabydlela u Estebana a Elinor. Oni dosud měli takové dvě holčičky ze setu ICB učitelka v mateřské školce. Ale nebyly pěkné, vypadaly tak trochu jako skřítkové, tak jsem je dala panenkám Stacie na hraní a Ena měla rodinu.


Leesa bude patřit do rodiny Rhetta Butlera, ale toho dostanu až pod stromeček, tak zatím musí počkat. Bude mít dva brášky a miminko-sestřičku. A ještě tři nevlastní sestry. Tak si to užije.

Mala se tulí k mamince. Timea sice zatím nemá k holčičce tatínka, ale třeba se časem dočká.


Izumi si uměla vybrat! Takového tátu jako je Džiró nemá hned tak někdo.


Když už jsme u těch rozdávání dětí, tak jedna holčička zbyla taky na Hassibu. Bydlí u ní Beeba, která se konečně dostala ze sirotčince.


Když už jsem byla u toho vylidňování sirotčince, tak jsem z jednoho páru učinila rodiče. Buck a Lawanda dostali Nonu. A všichni se mají rádi a jsou spokojeni.


Teď ještě několik přírůstků. Tedy dva.


Ingo Bayer, Švýcar, 21 let, vychovatel na internátu. Má na starosti deseti a jedenáctileté kluky. A pozor! Je zatím single! (Ale dlouho snad nebude.) Má sice poněkud naražený nos, ale co si bedeme povídat, chlap se ožení i s plýtěným uchem.
Inga jsem vyhandlovala s Tomem za oblečení pro Skipper. Je to původně fotbalista, čímž mi počet fotbalistů vzrostl na šest. Budu je muset taky někdy vyfotit pohromadě. Třeba dám časem dohromady i celou jedenáctku. Mrkající


Sami Miro, je Švýcarka, 22 let, povoláním zatím masérka. Možná to časem změním.

Teď mám všechny tři Sindy Rasta Hair pohromadě. Nafotím. Tahle je bohužel na jiném těle, ale zase je kloubová, takže je na tom vlastně docela dobře. A oblečení je špičkové - hlavně ty boty.


Takhle vypadala panenka původně. A já bych jí ráda vrátila alespoň původní účes. A tak prosím, nemáte doma pár zbytečných korálků s velkým otvorem, které bych jí mohla navléknout na dredy? Díky.

S dalšími přírůstky se seznámíte v některém dalším článku - koncem měsíce. Tak čauky!Smějící se

Vyhlášení výtězů fotosoutěže!

9. listopadu 2014 v 7:56 Všehochuť
HLASOVÁNÍ SKONČILO!!!

A výsledky? Jelikož mohl každý vidět, jak hlasování dopadá (i když jsem zaklikla možnost která tomu měla zabránit) nezbývá mi než odtajnit alespoň autorky fotografií.

1. místo - ŠÁRKA (Šavrda) zvítězila se stvárněním písničky "Pod našima okny".



2. místo obsadila Petra (Valentina) s písničkou "Okolo Hradce" (připomínám jen jednou fotkou, byly celkem dvě)


3. místo "Travička zelená" a její autorka Lenka (poslala sérii tří fotek a já připomínám tou, která se nejlíp líbí mně)


Další příspěvky:

Míša (Hamisa) "Když jsem byla maličká ..." (původně taky dvě fotky)


Blanka (Blanule) "Holka modrooká"


A nejpilnější byla Hanneton - "Holka modrooká" a "Pásla ovečky"

Přiznám se, že pro tuhle modrookou holku jsem hlasovala. Jenomže jsem nejspíš byla sama. Zamračený

Vítězky obdrží mailem Diplomy, ostatní Čestné uznání. Absolutní vítězka vyhrává malou holandskou mrkací panenku, která k ní během týdne dorazí poštou.

To je tedy konec jedné soutěže a já pomalu začnu vymýšlet téma na příští rok. Kdyby vás něco napadlo, písněte. Můžeme soutěž rozjet i s více blogerkami, aby se mohlo zúčastnit víc lidiček.

Pošťák vždycky zvoní dvakrát ...

7. listopadu 2014 v 7:23 Přírůstky a novinky
Kolikrát zvoní pošťák jsem se dozvěděla hlavně v detektivkách. Jedna to dokonce měla v názvu. Ale ti naši fakt dvakrát. A zrovna včera někdo dvakrát zazvonil.
Jelikož nám nefunguje mikrofon u zvonku, mohla jsem jen podle toho zvonění odhadnout o co jde a honem jsem mazala po schodech. Byl to opravdu pošťák a nechal mi tenhle balíček. (Svoji adresu jsem dost neuměle vygumovala.)



Nastalo velké vybalování. Samozřejmě jsem věděla, co je uvnitř, ale vy to ještě nevíte. I když tušíte, že to nic užitečného nejspíš nebude.


Ještě chvilku napětí ...



KUK - moje druhá Momoko je mezi námi.



A už natahuje ručičky, chce ze škatule ven. Neboj, hned to bude. (Fotka se moc nepovedla, nerada fotím panenky s bleskem.)


Panenka měla s sebou hezké příslušenství: botičky, čelenku a malou panenku se stojánkem.


Konečně se můžete seznámit.
Amélia Hoyton, 15 let, ze Singapuru, studentka lycea.


Když se vysvleče tylová zástěrka má Amélia na sobě úpletové šatičky s kraječkami, ozdobené řádkou perliček. Jen ta čelenka moc nedrží.


Všimněte si zadního dílu, ono to na fotce není tak vidět, ale několik vrstev látky tvoří jakýsi "honzík". Šatečky se zapínají na další perličku.


Ještě obvyklý portrét ...


A fotečku z profilu (taky má nosík "pršáček" jako její černovlasá kamarádka Momoko).


Aby vás nezarazilo jméno Amélie, země ze které pochází - tedy Sigapur - a malajské příjmení, tak vysvětlím. Amélie je eurasijka - tatínek anglický obchodník (odtud ty světlé vlásky), maminka Malajka. Domorodku si Angličan do vlasti nepřivezl, nicméně o dítko se postaral. Odložil je k nám do internátu. To je historie co?

Jo a nepřišla z Hongkongu, ale ze Singapuru. No, je to skoro vedle ...